Akureyri

Akureyri () je čtvrté největší město a také obec na Islandu, obec má však celý název Akureyrarkaupstaður. Akureyri se nachází při pobřeží fjordu Eyjafjörður a je obklopeno horami, nejvyšší z nich měří 1213 m n. m. Od severního polárního kruhu je vzdálen pouze 98 km. Při sčítání lidu v dubnu 2008 zde žilo 17 304 obyvatel.Počet obyvatel

Akureyri má přezdívku Hlavní město Severního Islandu, protože je druhou největší aglomerací na Islandu po aglomeraci Reykjavíku, která se nachází na jihozápadě země. Akureyri je po městech Reykjavík, Kópavogur a Hafnarfjörður čtvrtým nejlidnatějším městem a pátou nejlidnatější obcí. Historie města náhled|Ulice Norðurgata na výběžku země (Eyrinni) ve čtvrti Oddeyri náhled|Akureyri koncem 19. století

Středověk a novověk Kniha Landnámabók, popisující osidlování Islandu, píše, že jako první v těchto místech koncem 9. století přistál norský viking Helgi Eyvindarson, jenž však, jako většina ostatních vikinských kolonistů, později odplul zpět do Norska.

První písemná zmínka o názvu Akureyri pochází až z roku 1526, když nějaká žena zde byla odsouzena za cizoložství. Tehdy jedinými místními budovami byly obchody a skladiště dánských kupců. Teprve roku 1602 bylo Akureyri ustaveno jako sezónní obchodní základna. V průběhu 17. století tu dánští obchodníci zakládali svoje tábory, zvláště na mnoha poloostrovech a výběžcích pevniny do fjordu. Důvodem pro výběr tohoto místa byl klidný přírodní přístav. Dánští obchodníci v Akureyri nežili celý rok, na zimu se vraceli domů, do Dánska.

Stálou osadou se Akureyri stalo až v roce 1778, kdy zde byl postaven první obytný dům. O osm let později (1786) obdržela osada od dánského krále Kristiána VII. i městské právo. Vláda doufala, že tím zlepší životní podmínky Islanďanů, protože Island do té doby neměl žádné městské oblasti. Nicméně snahy o rozvoj Akureyri neměly úspěch, když se počet 12 trvalých obyvatel nezvyšoval. Osada byla dalších 100 let velmi malá a stálo zde pouze několik domů; dokonce ztratila v roce 1836 obecní status, ovšem získala jej zpátky v roce 1862. Od tohoto roku se počet obyvatel v Akureyri zvyšoval, kromě lodního ruchu hlavně díky výborné úrodné půdě v okolí. Továrny začaly zpracovávat zemědělské výrobky a městečko se tak začalo rychle rozrůstat o přistěhovalce z vnitrozemí. Roku 1881 tu byla postavena meteorologická stanice.

Moderní dějiny + Počet obyvatelHistorie počtu obyvatel1901 1347 1910 2084 1920 2575 1930 4198 1940 5564 1950 7188 1960 8835 1970 10 7551980 13 4201990 14 1741997 15 2892003 16 2282004 16 4502005 16 7362006 16 8222007 17 2532008 17 304

vlevo|náhled|Centrum města Za druhé světové války zde byla základna pro létající čluny Catalina z norsko-britské 330. perutě RAF, která sloužila na ochranu konvojů ze Spojených států amerických do Velké Británie a Murmansku před německými ponorkami.

Ve 20. století nastával hromadný přesun obyvatelstva Islandu z venkova do městských center, migrace zvyšovala počet obyvatel Akureyri. Rostl i obchod a služeby, ale zpracovatelský průmysl začínal klesat v 90. letech 20. století. V roce 1987 zde byla založena Univerzita v Akureyri (islandsky: Háskólinn á Akureyri).

Na začátku 21. století se v Akureyri dostává do popředí rybářský průmysl. Dvě hlavní rybářské společnosti na Islandu se stávají více důležitým zdrojem příjmů a v následujících letech se očekává další vzrůst.

1. srpna 2004 byla venkovská obec Hríseyjarhreppur (Hrísey), která se nachází 35 km severně od města na ostrově ve Eyjafjörðuru připojena k obci Akureyrarkaupstaður (Akureyri). Koncem roku 2007 žilo celkem v obci 17 253 obyvatel, z toho 17 073 v Akureyri a 180 na ostrově Hrísey. Později se také chtělo připojit dalších osm obcí, které však po referendu v říjnu 2005 neuspěly.

Geografie vlevo|náhled|Řeka Glerá Akureyri se nachází 65°41' severní šířky a 18°06' západní délky. Název Akureyri neznamená pouze město, ale i obec v které se nachází. Leží v jihozápadní části fjordu Eyjafjörður. Je obklopen horami, z toho nejvyšší jsou Súlur měřící 1213 m n. m. a Hlíðarfjall měřící 1116 m n. m. Pobřeží města tvoří úzký pás ploché země před příkrým ale nízkým kopcem. Největším výběžkem země (eyri) se nazývá Oddeyri, který byl vytvořen řekou Glerá, která teče skrz město. Glerá vzniká z ledovce na poloostrově Tröllaskagi. Moře mezi Oddeyri a dolní částí fjordu je známá jako Pollurinn, ten je známý jako místo s klidným větrem a dobrým přirozeným přístavem.

Městské čtvrtě Ve městě je celkem 6 čtvrtí. Nejstarší čtvrť města je Innbærinn nebo zkráceně Innbær. Leží v jeho jižní části. Brekkan je čtvrť, ležící na vrcholu kopce v západní části. Nejvýchodnější čtvrť města, ležící na plochém poloostrově se jmenuje Oddeyri. Naustahverfi je jižní čtvrť města. Centrum města se nazývá čtvrť Miðbær. Ve čtvrti leží náměstí Ráðhústorg, které je centrem celého Akureyri. Nachází se severovýchodně od Pollurinnu. Poslední čtvrť, Glerárhverfi leží v severovýchodní části města. Čtvrti se říká také Þorpið, což znamená v překladu vesnice. vlevo|600px|náhled|Čtvrť Glerárhverfi (Þorpið)

Okolí náhled|Pohled na Akureyri z hory Súlur Okolí města je hornaté s několika fjordy a řekami a mnohými zajímavými místy: Húsavík – Rybářské město vzdálené 50 km vzdušnou čarou od Akureyri. U města je možno pozorovat velryby a delfíny. ostrov Grímsey – Ostrovem prochází severní polární kruh. Je 5,3 km² velký a žije na něm 100 obyvatel. jezero Mývatn – Jezero vzdálené 55 km od města. Má rozlohu 38 km² a dosahuje hloubky 4,5 m. Leží v nadmořské výšce 277 m. Vyplňuje starou ledovcovou kotlinu zahrazenou lávovým potokem. Mývatn znamená v překladu komáří jezero. vodopád Dettifoss – Vodopád vzdálený 85 km od města. Patří k největším v Evropě, protože je 44 m velký. vodopád Goðafoss – Vodopád vzdálený 30 km od Akureyri. Je 12 m velký. Název znamená v překladu vodopád bohů. Hlíðarfjall – 5 km vzdálená hora, na které se nachází jedna ze dvou lyžařských můstků Islandu. Také je významným lyžařským střediskem.

Podnebí Podnebí v Akureyri je na svou vysokou polohu mírné, ale i přes sousedství moře způsobují okolní vysoké hory větší kontinentalitu podnebí, tedy teplejší léta, díky čemuž zde lze pěstovat i rostliny, pro které je zbytek ostrova nevhodný. Z okolních hor také fouká silný vítr.

Průměrná roční teplota vzduchu byla v letech 1982 až 2008 okolo 4 °C.Průměrná teplota v Akureyri Zimní teploty vzduchu se v průměru pohybují okolo 1 °CPrůměrná denní teplota vzduchu přes den a -3 °CPrůměrná noční teplota vzduchu v noci, letní okolo 14 °C, v noci 9 °C. Teplota moře je v zimě okolo 1 °C, ojediněle zamrzá, v létě až 10 °C. Absolutně nejnižší teplota byla naměřena v roce 1947 a to -23,2 °C, naopak nejvyšší v roce 2006 a to 28,1 °C.

Srážky jsou méně vydatné než na zbytku Islandu, průměrný roční úhrn srážek je 445 mm,Průměrné měsíční hodnoty srážek například v Reykjavíku je to 779 mm.Průměrné měsíční hodnoty srážek v Reykjavíku Průměrně jsou zde srážky 14 dní z 30.Průměrný počet dnů se srážkami Počet slunečných hodin je menší než 1000 za rok,Průměrný počet slunečních hodin za den což je typické pro severní pobřeží Islandu. Průměrná vlhkost vzduchu se celoročně pohybuje okolo 80 %.Průměrná vlhkost vzduchu

Díky blízkosti severního polárního kruhu je často možné sledovat polární záře.

Je zde také velký rozdíl v délce dne v zimě a létě. 21. prosince,Čas východu a západu slunce a čas východu a západu měsíce kdy je nejdelší noc, trvá denní světlo pouze 3 hodiny. 21. června, kdy je nejdelší den, trvá 22 hodin. Ale jen 100 km severněji, na ostrově Grímsey, trvá denní světlo po celý den.

Kultura vlevo|náhled|Jedno z muzeí V městě se nachází jeden ze tří velkých divadelních institucí Islandu a současně jediná profesionální divadelní společnost mimo Reykjavíku – Amtsbókasafnið á Akureyri, založená přibližně před stoletím (roku 1917, od roku 1973 funguje na profesionální báze). Divadlo je centrem kulturního života města, v současnosti bylo zrekonstruované a má kapacitu 210 míst na sezení.

V Akureyri se nachází i několik muzeí a galerií – městské muzeum, muzeum umění (Listasafnið á Akureyri), muzeum průmyslu a letecké muzeum. Akureyri je také sídlem oblastního archívu a jedné z největších knihoven na Islandu – Amtsbókasafnið á Akureyri, založené roku 1827.

Minjasafnið á Akureyri je muzeum ve vile Kirkjuhvoll a vlastní věci a fotografie z historie v Akureyri a Eyjafjörðuru. Včetně Reykjavíku se i zde nachází přírodní muzeum (Náttúrufræðistofnun Norðurlands).

Učitelé místního konservatoře jsou členy Symfonického orchestra severního Islandu (Sinfóníuhljómsveit Norðurlands).

Významné osobnosti Z města pocházel slavný spisovatel dětských knih Jón Sveinsson (1857–1944), spisovatel detektivních románů Viktor Arnar Ingólfsson (* 1955), házenkář a trenér házené Alfreð Gíslason (* 1959), fotbalista Heiðar Helguson (* 1977) a dva bratři Halldór Helgason (vítěz zimních XGames) a Eiki Helgason, kteří jsou profesionální snowboardisté. V Akureyri se narodil i spisovatel/kreslíř Hugleikur Dagsson (* 1977).

Kostely Dominantou Akureyri je kostel protestantské církvi Akureyrarkirkja, navržený státním architektem Guðjónem Samúelssonem roku 1940. Je nejvyšší stavbou ve městě. Guðjón Samúelsson také založil největší kostel na Islandu Hallgrímskirkja. Skleněná okna s malbami jsou napodobeninou původních skel katedrály v Coventry, zničené během náletů za druhé světové války.Oficiální strana kostela Akureyrarkirkja

Glerárkirkja je evangelisticko luteránský kostel, který se nachází ve čtvrti Glerárhverfi. Jeho architektem byl Svanur Eiríksson. Stavěl se od roku 1987 do 1992.Oficiální strana kostela Glerárkirkja

náhled|Nonnahús

Domy Nonnahús nebo Nonnahúsið je dům proslulý Jónem Sveinssonem (1857–1944). Byl to nejznámější dětský spisovatel na Islandu. V tomto domě psal sadu románů o Islandském klukovi jménem Nonni. Nyní je dům muzeem a v něm nábytek a osobní články o autorovi z 19. století.

Davíðshús je dům spisovatele a knihovníka Davíða Stefánssona a nyní se veřejně prohlíží. Sigurhæðir je dům básníka Matthíasa Jochumssona a nyní je také dnešním muzeem. Laxdalshús je nejstarší budovou ve městě z roku 1795 a nyní je soukromým domem.

Botanická zahrada náhled|Botanická zahrada Botanická zahrada v Akureyri (Lystigarður Akureyrar) patří k nejseverněji ležícím botanickým zahradám světa. Zároveň je nejstarší botanickou zahradou Islandu. Její rozloha činí 3,7 hektaru a nachází se v nadmořské výšce od 40 do 50 m.

vlevo|náhled|Botanická zahrada Akureyrský park byl otevřen pro veřejnost už v roce 1912, stal se prvním veřejným parkem na Islandu. Vlastní botanická zahrada zde vznikla v roce 1957. Posláním této botanické zahrady je uchovat a představit co nejvíce druhů rostlin Islandu a zároveň najít nepůvodní druhy, které by byly schopné přežít v drsných přírodních podmínkách ostrova, a to jak v zahradách, tak i v zemědělské kultuře a krajině. Většina pěstovaných druhů pochází z arktického a mírného pásu severní polokoule, také z velehor celého světa.

Záhony s rostlinami z Grónska, Norska a Alp byly vybudovány v šedesátých letech 20. století. Bylo to zásluhou tehdejšího ředitele zahrady Jona Rognvaldssona. Další druhy ze Skandinávie, Kanady a Alp byly získány v pozdějších letech, velkou roli v tom měla výměna semen se zahraničními botanickými zahradami. V současnosti zahrada v Akureyri spolupracuje s 330 botanickými zahradami a dalšími institucemi z Evropy, Asie, Severní i Jižní Ameriky a Nového Zélandu.

Na podzim roku 1985 byla založena nová část zahrady s islandskou flórou. Rostliny jsou zde pěstovány podle svých ekologických potřeb na speciálně upravených záhonech. Najdeme tu rostliny pobřežního pásma, arktických trávníků, sněhových i lávových polí, bažin, pramenišť i jezer. V roce 1970 zde bylo vysazeno 442 druhů islandských rostlin. Celkový počet všech pěstovaných druhů dosáhl počtu 7 tisíc.Zdroj textu o Botanické zahraděOficiální strana Botanické zahrady v Akureyri

Doprava