Karosa ŠD 11 je model dálkového meziměstského autobusu vyráběného národním podnikem Karosa Vysoké Mýto v 60. a 70. letech 20. století. Vůz ŠD 11 byl nástupcem dálkové verze autobusu Škoda 706 RTO označené jako 706 RTO LUX. Po ukončení výroby vozidel Karosa řady Š byl v produkci nahrazen vozem Karosa LC 735.

Konstrukce náhled|vlevo|Interiér autobusu Autobus Karosa ŠD 11 (Škoda – výrobce motoru – dálkový, číslice 11 označuje délku vozidla) konstrukčně vychází z městské varianty ŠM 11. Jedná se o standardní dvounápravový vůz se samonosnou karoserií panelové konstrukce. Motor vozidla je umístěn pod karoserií mezi nápravami. Protože se jednalo o autobus pro dlouhé meziměstské linky nebo pro zájezdy, v pravé bočnici se nacházely pouze jediné, ručně pomocí kliky ovládané dveře pro cestující, které se nacházely před přední nápravou. Některé vozy ŠD 11 ale měly i dveře druhé, ty byly umístěny na druhém konci autobusu až za zadní nápravou. Sedadla pro cestující, pohodlnější než u linkové verze ŠL 11, byla umístěna v rozmístění 2+2 se střední uličkou.

Pro první autobusy ŠD 11 (označované jako „Evropabusy“) bylo vyrobeno také několik kusů tzv. rotelu typu LP 30. Jednalo se o přívěs – „hotel“ na kolech, v němž bylo umístěno 30 lůžek, umývárna, šatna a WC.

Vyroben byl také jeden prototyp vozu ŠD 11.2050 (též označován jako ŠD 11 Lux). V tomto případě se jednalo o vůz zcela odlišného designu, který byl postaven na podvozkové skupině Karosy řady Š. Zajímavostí u tohoto autobusy byly např. pomocné reflektory, které se natáčely společně s otáčením volantu. Vůz ŠD 11.2050 získal na mezinárodní autobusové výstavě ve francouzském Nice druhé místo.

Výroba a provoz vpravo|náhled|Zadní čelo autobusu ŠD 11 „Evropabus“ Funkční vzorek autobusu ŠD 11 byl vyroben již v roce 1963, prototyp vznikl roku 1967. Prototyp unikátního vozu ŠD 11.2050 opustil brány Karosy v roce 1968. V letech 1968 a 1969 bylo vyrobeno sto jednodveřových autobusů ŠD 11 „Evropabus“ (některé i s rotelem). Sériová výroba dvoudveřových vozů byla zahájena až roku 1974 a trvala až do konce výroby vozů řady Š, tedy do roku 1981. Typ ŠD 11 byl v těchto letech vyráběn ve dvou provedeních: se stropním panelem nad sedadly (výrobce jej označoval jako kanál nuceného rozvodu vzduchu a individuálního osvětlení) nebo s nosičem zavazadel nad sedadly (obdobně jako Karosa ŠL 11). Celkem Karosa vyprodukovala přes 2800 autobusů ŠD 11.

Vozy ŠD 11 byly většinou vyřazovány v 80. letech, poslední dosluhovaly dokonce i na regionálních autobusových linkách ČSAD.

Historické vozy

Cvejn bus autodoprava (1 vůz) ČSAD Jihotrans („Evropabus“ s rotelem Karosa LP 30) Kukabus (1 vůz) Doprava Záruba M&K (1 vůz, SPZ 4C0 4114)

Soukromé sbírky:Stránky o autobusech Karosa Š 11 Sx2.ic.cz Staženo 17. ledna 2008 občanské sdružení Za záchranu historických autobusů a trolejbusů Jihlava (2 vozy) soukromá osoba (1 vůz, SPZ KE-459IA) ŠKODA – BUS klub Plzeň (1 vůz, r.v.1977) KHA Bratislava (1 vůz, verze Evropabus) soukromá osoba (1 vůz, verze Evropabus) soukromá osoba (1 vůz, SPZ 6A2 2870) soukromá osoba (1 vůz, SPZ 5U3 1895) soukromá osoba (1 vůz, SPZ BNA 27-70) soukromá osoba (1 vůz, SPZ DO 56-49) soukromá osoba (1 vůz, SPZ 3E2 5756) soukromá osoba (1 vůz, SPZ KM 78-48) soukromá osoba (1 vůz, SPZ 8A9 2750) soukromá osoba (1 vůz, SPZ 2J9 7234) soukromá osoba (1 vůz, SPZ 1AU 1032) soukromá osoba (1 vůz, SPZ ME 47-57) soukromá osoba (1 vůz, SPZ PT 23-06) soukromá osoba (1 vůz, SPZ 1S6 6563) soukromá osoba (1 vůz) soukromá osoba (1 vůz, SPZ 1H9 6668) soukromá osoba (1 vůz, SPZ 6C0 7171)

Odkazy Reference

Literatura Martin Harák: Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů, II. díl. Nakladatelství Corona, Praha 2005.

Externí odkazy

Fotogalerie Fotografie prototypu ŠD 11.2050

ŠD 11