Ludwig August Theodor Beck (29. června 1880 Biebrich (dnes Wiesbaden-Biebrich) – 20. července 1944 Berlín) byl německý generálplukovník a náčelník generálního štábu německých pozemních sil před začátkem druhé světové války. Jako jeden z organizátorů se podílel na neúspěšném atentátu na Adolfa Hitlera 20. července 1944.

Život Narodil se v roce 1880 ve městě Biebrich v Hesensku-Nasavsku. Byl vychováván v duchu starých pruských tradic. Původně byl důstojníkem dělostřelectva. Během první světové války bojoval na západní frontě. Po svém povýšení působil jako důstojník generálního štábu. Po válce sloužil v různých funkcích, jako velitel pluku a štábu.

V Brémách se roku 1916 oženil s Amálií Pagenstecher (1893–1917), která od mládí trpěla tuberkulózou. V lednu následujícího roku se jim narodila dcera Gertrud. Amálie vyčerpaná nemocí a porodem zemřela o pouhých devět měsíců později v sanatoriu Oberstdorf ve věku pouhých čtyřiadvaceti let.

V roce 1931 získal hodnost generála. Velel frankfurtské 1. jízdní divizi. Získal všeobecné uznání za své vojensko-pedagogické práce. V roce 1933 se stal náčelníkem vojenského úřadu. V červenci 1935 se stal náčelníkem generálního štábu německých pozemních sil.

Začátkem roku 1938 se společně s Wernerem von Fritschem během německých nátlakových akcí namířených proti Československu dostal do sporu s kancléřem Adolfem Hitlerem. Během Květnové krize v roce 1938 byl přesvědčen, že Wehrmacht není na válku s Československem připraven. Začal kolem sebe shromažďovat vojáky a politiky, kteří nesouhlasili se zamýšlenou válkou a společně zvažovali svržení Hitlera, který válku prosazoval. Mezi spiklenci byli například vrchní velitel pozemního vojska Walter von Brauchitsch, náčelník Abwehru Wilhelm Canaris, důstojník Abwehru Hans Oster, velitel berlínské posádky Erwin von Witzleben, starosta Lipska Carl Goerdeler, státní tajemník Zahraničního úřadu (ministerstva zahraničí) Ernst von Weizsäcker a prezident Říšské banky Hjalmar Schacht.

Beck také nechal o tomto plánu potají informovat anglickou vládu. Její předseda Neville Chamberlain ale nebral tyto zprávy vážně. Hitlera považoval za hráz proti pronikání bolševismu do střední Evropy a byl přesvědčen, že se s ním dokáže dohodnout.

18. srpna 1938 Beck rezignoval na svou funkci náčelníka generálního štábu (nahradil ho Franz Halder) a zakrátko byl penzionován.

V roce 1943 Beck naplánoval několik neúspěšných pokusů zabít Hitlera pomocí bomb. V roce 1944 byl jedním z hlavních plánovačů červencového atentátu společně s Carlem Goerdelerem a plukovníkem Clausem von Stauffenberg. Předpokládalo se, že by se Beck mohl po úspěšném atentátu stát dočasnou hlavou vlády, která by Německo spravovala po Hitlerově smrti. Spiknutí se však nepodařilo a večer byl zatčen pod dohledem generála Fromma. Požádal ho, aby si mohl ponechat svou soukromou pistoli s úmyslem spáchat sebevraždu, a vyhnout se tak mučení gestapem. Nepodařilo se mu však zabít a jen se těžce zranil, přivolaný poddůstojník Wehrmachtu proto dostal za úkol ukončit jeho život ranou z pistole.

Shrnutí vojenské kariéry

Data povýšení Fahnenjunker – 12. březen 1898 Fähnrich – 8. říjen 1898 Leutnant – 18. srpen 1899 Oberleutnant – 17. září 1909 Hauptmann – 1. říjen 1913 Major – 18. duben 1918 Oberstleutnant – 15. duben 1923 Oberst – 1. listopad 1927 70px| Generalmajor Generalmajor – 1. únor 1931 70px|Generalleutnant Generalleutnant – 1. prosinec 1932 70px| General der Infanterie General der Infanterie – 1. říjen 1935 70px| Generaloberst Propůjčena hodnost Generaloberst – 1. listopad 1938

Vyznamenání 60px|Královský hohenzollernský domácí řád Rytířský kříž domácího řádu Hohenzollernů s meči 17. červenec, 1917 60px|ek1 Pruský železný kříž I. třídy (první světová válka) 60px|ek2 Pruský železný kříž II. třídy (první světová válka) 60px|Řád Fridrichův Rytířský kříž Friedrichova řádu I. třídy s meči (první světová válka) 60px| Řád Albrechtův Rytířský kříž Albrechtova řádu I. třídy s meči (první světová válka) 60px|Řád koruny Královský pruský řád koruny IV. třídy (první světová válka) 60px|Kříž Friedricha-Augusta Velkovévodský kříž Friedricha Augusta I. třídy (první světová válka) 60px|Kříž Friedricha-Augusta Velkovévodský kříž Friedricha Augusta II. třídy (první světová válka) 60px|Železný půlměsíc Turecký Železný půlměsíc (první světová válka) Lipský domácí řád s meči (první světová válka) 60px| Hanzovní kříž Brémský hanzovní kříž (první světová válka) 60px| Hanzovní kříž Hamburský hanzovní kříž (první světová válka) Královský pruský záslužný kříž (první světová válka) 60px| Kříž cti Kříž cti 60px|4 | 60px|3 | 60px|2 | 60px|1 Služební vyznamenání Wehrmachtu od IV. do I. třídy

Galerie

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Biografie na www.dhm.de (německy) Biografie na www.gdw-berlin.de

Kategorie:Generálplukovníci nacistického Německa Kategorie:Němečtí velitelé druhé světové války Kategorie:Oběti druhé světové války Kategorie:Narození 29. června Kategorie:Narození v roce 1880 Kategorie:Narození ve Wiesbadenu Kategorie:Úmrtí 20. července Kategorie:Úmrtí v roce 1944 Kategorie:Úmrtí v Berlíně Kategorie:Muži Kategorie:Nositelé Hanzovního kříže Kategorie:Nositelé Kříže Fridricha Augusta Kategorie:Nositelé Královského hohenzollernského domácího řádu Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu Fridrichova Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Železného půlměsíce Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Popravení zastřelením