Josef Šnejdárek (2. dubna 1875 Napajedla – 13. května 1945 Casablanca) byl český armádní důstojník, účastník první světové války, sedmidenní války o Těšínsko a bojů na Slovensku proti Maďarské republice rad.
Mládí, legie a Velká válka Josef Šnejdárek se narodil v Napajedlích v rodině poštovního úředníka Josefa Schneidárka a jeho manželky Marie, rozené Vondrákové. Oba rodiče pocházeli z Jičína. Protože mu velice brzy zemřela matka a otce tato skutečnost psychicky zlomila, vyrůstal u svých prarodičů z matčiny strany v Jičíně ve Vodarském mlýně. Podle vyprávění se mladý Josef ve 13 letech rozhodl stát pašou v Cařihradu, utekl ze školy a dostal se až do Terstu, kde mu došly peníze, a odkud ho posléze vyzvedl strýcKUTHAN, Pavel J.. Armádní generál Josef Šnejdárek: Jsem rváč a voják a miluji boj.. Legionářský směr, 2013-03-15, roč. 2, čís. 1/2013, s. 4–7.. Po absolvování kadetní školy vstoupil do rakousko-uherské armády. Sloužil v Budapešti a Innsbrucku, neobvykle rychle dosáhl hodnosti poručíka. Z rakousko-uherské armády odešel a jako vojínIbidem vstoupil do francouzské Cizinecké legie, v jejíchž řadách se zúčastnil bojů v severní Africe.
V Cizinecké legii dosáhl hodnosti adjudant (přibližně rotmistr) a po absolvování školy pro důstojníky pěchoty v Saint-Maixent se stal roku 1907 důstojníkem u pluku alžírských střelců francouzské koloniální armády.
V první světové válce Šnejdárek bojoval na západní frontě, dosáhl hodnosti majora, byl několikrát raněn a vyznamenán. Působil v Československých legiích ve Francii.
Československo náhled|vlevo|Dům ředitele spořitelny V. Mezery v Orlové po nezdařeném atentátu na Josefa Šnejdárka Roku 1919 se Šnejdárek (jako francouzský občan) vrátil do Československa. Stal se velitelem československých vojsk operujících na Těšínsku a vedl československou armádu v sedmidenní válce s Polskem.
15. května 1920 se pokusili dva členové polské vojenské organizace Polska Organizacja Wojskowa z rozkazu jejího vedení Šnejdárka zavraždit. Šnejdárek v té době bydlel v Orlové, v bytě svého přítele ředitele spořitelny Mezery. Atentát se nezdařil – bomba údajně umístěná pod Šnejdárkovou postelí sice vybuchla, ale poškozen byl pouze dům. náhled|vpravo|220px|Josef Šnejdárek před Kalvárií v Banské Štiavnici v červnu 1919 vpravo|náhled|„Generál Josef Šnejdárek“; autor: Pavel Vavrys; 2014; malba na dřevě – kruhový „střelecký terč“ o průměru 85 cm; z cyklu Česká paměť Poté se stal velitelem divize v bojích proti Maďarské republice rad na Slovensku, kde zvítězil v bitvě o Zvolen a jeho vojska postupně obsadila část bývalých Uher. Nicméně až v roce 1927 Šnejdárek formálně odešel z francouzské armády a vstoupil do československé armády.
V československé armádě byl Šnejdárek jmenován armádním generálem a zemským vojenským velitelem na Slovensku. V roce 1932 dal rozkaz k opevnění bratislavské Petržalky betonovými bunkry. V letech 1933–1935 zde vyrostlo 9 objektů. K 1. červenci 1935 byl penzionován.
Konec života Roku 1939 Šnejdárek odešel do Francie. Po obsazení Francie odešel do severní Afriky, kde i zemřel. Jeho ostatky byly v roce 1996 přeneseny z Casablanky do rodinného hrobu v Napajedlích.
V roce 1939 publikoval svou autobiografii nazvanou Co jsem prožil. Ta byla vydána znovu v roce 1994 pod názvem Pochoduj, nebo zemři! a poté ještě jednou roku 2020 opět jako Co jsem prožil.
náhled|Obnovený Obelisk Armádního generála Šnejdárka na hoře Polední u Bystřice nad Olší
Památník legionářů na Těšínsku V předvečer 28. října 2012 byl na vrcholu hory Polední nad Bystřicí vztyčen členy Československé obce legionářské ObeliskObelisk je součástí Památníku legionářů, jehož součástí je Mohyla české státnosti, státní vlajka na stožáru a pamětní kameny. Památník je majetkem Československé obce legionářské. generálu Šnejdárkovi. Proti vztyčení tohoto obelisku ostře protestoval Josef Szymeczek, předseda Kongresu Poláků v České republice, který označil Šnejdárka za „symbol pokoření polského národa“. Třinecký archivář Stanisław Zahradnik při této příležitosti uvedl, že „Josef Šnejdárek „osvobozoval“ polské těšínské Slezsko za pomoci bajonetů českých legionářů, pronásledování místního obyvatelstva a dokonce vraždění“. Do sporu se zapojil i polský konzulát v Ostravě.
V prosinci téhož roku neznámý vandal obelisk poničil. Josef Szymeczek přes svůj nesouhlas se vztyčením obelisku prohlásil jeho poničení za barbarství a srovnal jej s ničením polských nápisů vandaly v české části Těšínska.
27. ledna 2013 byl obelisk slavnostně obnoven členy Klubu vojenské historie I. prapor Ostrava. Na obelisk byla osazena nová pamětní deska a byl očištěn od grafiti.
Josef Šnejdárek v datech 2. dubna 1875 narozen v Napajedlech, ? – vyloučen z gymnázia, 1891 – ukončení gymnázia, 1891– dobrovolník v turecké armádě, bojuje proti Řekům, 24. leden 1899 – vstup do Cizinecké legie, 1905 – nabyl francouzské občanství, 1906 – nástup do pěchotní školy v Saint-Maixent École, 1907 – ukončení školy v hodnosti poručíka, 17. listopad 1917 – instruktor České národní rady, Československé legie, 26. prosinec 1918 – velení 22. střeleckého pluku v Padově, 1919 – návrat do Československa, leden 1919 – inspektor pro severní Moravu a Slezsko, 17. leden 1919 – vrchní velitel čs. vojsk na Těšínsku, povýšen do hodnosti podplukovníka, 23. únor 1919 – povýšen do hodnosti plukovníka, 31. květen 1919 – velitel 2. pěší divize, září 1919 – vojenský velitel Prahy, 15. květen 1920 – pokus o atentát na J. Šnejdárka, 19. listopad 1920 – propůjčení hodnosti generála 1. třídy, 29. prosinec 1920 – velitel 9. pěší divize Olomouc, prosinec 1924 – velitel 11. pěší divize Košice, 1926 – povýšen do hodnosti divizního generála, 1927 – formální výstup z francouzské armády a vstup do československé armády, přijetí československé státní příslušnosti, 30. 11. 1930 – jmenován armádním generálem a zemským vojenským velitelem na Slovensku, 1932 – vydal rozkaz k opevnění Petržalky, 1. 7. 1935 – penzionován, 1. června 1939 – odchod do exilu ve Francii, 13. května 1945 – zemřel v Casablance, 1996 – přeneseny ostatky J. Šnejdárka do rodných Napajedel, 11. listopadu 2008 – Kříž obrany státu in memoriam,Majer, Petr c.d., s. 56 – 59
Vyznamenání 75pxCroix de guerre 1914-1918 s palmou75pxCroix de guerre TOE75pxKoloniální medaile se sponami Alžír a Sahara75pxPamětní marocká medaile75pxTuniský řád Nichan Iftikhar, IV. třída75pxŘád čestné legie, V. třídy – rytíř75pxFrancouzská medaile za zranění75pxČeskoslovenský válečný kříž 1914-1918 s lipovou ratolestí75pxŘád čestné legie, IV. třídy – důstojník75pxČeskoslovenská medaile Vítězství75pxČeskoslovenská revoluční medaile75pxŘád sv. Michala a sv. Jiří, III. třídy75pxŘád italské koruny. III. třídy – komandér75pxŘád svatého Sávy, II. třídy75pxŘád rumunské hvězdy, I. třídy s meči75pxŘád Ouissam Alaouite, II. třídy75pxVerdunská pamětní medaile75pxŘád čestné legie, III. třídy – komandér75pxŘád rumunské koruny, I. třídy s meči75pxKříž obrany státu, 2008, In memoriamMajer, Petr c.d., s. 59
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Externí odkazy
Příloha Zvolenských novín věnovaná Josefu Šnejdárkovi (slovensky) Josef Šnejdárek: Co jsem prožil (word) Českého hrdinu mají Poláci za zločince. Na počest generála (29.7.2013). Armádní generál Josef Šnejdárek & Těšínsko Šnejdárek, Josef na valka.cz
Kategorie:Čeští armádní generálové Kategorie:Českoslovenští generálové Kategorie:Českoslovenští legionáři ve Francii Kategorie:Komandéři Řádu čestné legie Kategorie:Příslušníci francouzské cizinecké legie Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1914–1918 Kategorie:Držitelé Československé medaile Vítězství Kategorie:Nositelé Řádu rumunské koruny 1. třídy Kategorie:Nositelé Řádu svatého Sávy Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu Ouissam Alaouite Kategorie:Nositelé Řádu italské koruny Kategorie:Nositelé Řádu sv. Michala a sv. Jiří Kategorie:Nositelé Řádu slávy (Tunisko) Kategorie:Osobnosti maďarsko-československé války Kategorie:Československo-polský spor o Těšínsko Kategorie:Narození v roce 1875 Kategorie:Narození v Napajedlech Kategorie:Úmrtí v Casablance Kategorie:Úmrtí 13. května Kategorie:Úmrtí v roce 1945 Kategorie:Muži Kategorie:Nositelé Válečného kříže 1914–1918 Kategorie:Nositelé Koloniální medaile Kategorie:Rytíři Řádu čestné legie Kategorie:Důstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Držitelé Československé revoluční medaile Kategorie:Nositelé Kříže obrany státu Kategorie:Pohřbení v Napajedlech