Chalcedon, chemický vzorec SiO2, je klencový minerál. Název je odvozen od starověkého města Chalkédón v Malé Asii, místa konání Chalkedonského koncilu.

Vznik Chalcedon (achát) se většinou tvoří v dutinách hornin různého druhu, ale převážně v chladnoucím magmatu (výplň dutin čedičových a melafyrových mandlovců), kde vzniká za nízkých teplot jako sraženina silikátových roztoků. Známy jsou chalcedony, které vznikají jako dehydratační produkt opálu. Lze jej nalézt i na trhlinách hadců, nebo vytváří hlízy ve vápencích. Jeho výskyt je tedy hojný.

Morfologie vpravo|náhled|upright=1.3|Výbrus chalcedonu (achátu) z Nové Paky ze sbírek Národního muzea Chalcedon je kryptokrystalická odrůda křemene – je složen z tak malých krystalků, že se jeví jako celistvý. Tvoří náteky, kůry, mandle, geody. Z dutin jsou známé vrstvy s ledvinitým nebo hroznovitým povrchem, který tvoří nezřídka i úhledné krápníky a pupenité agregáty. Při mikroskopickém výbrusu je možné pozorovat mikrokrystalky, ze kterých je chalcedon složen. Krystalky jsou většinou rovnoběžné nebo paprsčitě uspořádány.

Vlastnosti Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6,5–7 (rýpe do skla), hustota 2,65 g/cm³. Štěpnost chybí, lom nerovný, tříštivý nebo lasturnatý. Optické vlastnosti: Barva: šedá, šedomodrá, šedozelená, šedobílá, často pestře zbarvený různými oxidy. Některé druhy chalcedonu je možno uměle dobarvovat. Průsvitný či opakní v závislosti na jeho vnitřní struktuře. Lesk skelný, matný, mastný až hedvábný. Chemické vlastnosti: Složení: SiO2 100 %, příměsi Fe, Al, Mg, Ca, Ni, Cr. Lehce rozpustný v KOH i dalších zásadách.

Odrůdy Existuje několik odrůd chalcedonu, které se liší zbarvením a texturou. Rozdílné barvy jsou zřejmě způsobeny různou hustotou vláken v jeho vnitřní struktuře a příměsemi různých oxidů. Názvy variet: achát – různobarevné proužky na průřezu mechový achát onyx – černobílé proužkování plazma – tmavozeleně zbarvený prasem – tmavozelený karneol – tmavočervený sardonyx – hnědočervenobílé proužkování chrysopras – zelený heliotrop – zelený s červenými skvrnami jaspis – neprůhledný, sytě zabarvený enhydros – obsahuje uzavřený zbytek roztoku, ze kterého vznikl

Získávání Těžbou v lomech, či případně sběrem z naplavenin například na plážích atd.

Využití Chalcedon se využívá jako okrasný kámen a ve šperkařství jako polodrahokam. První zmínky o využití chalcedonu jako šperkařského kamene pocházejí ze starověkého Egypta, kde byly objeveny předměty s polodrahokamem při archeologických vykopávkách. Podle astroesoteriky je chalcedon kámen řečníků, který podporuje živost a řeč. V Tibetu je považován za léčivý kámen a je k léčení i využíván. Měl i omezené technické využití, používal se například na ložiska přístrojů, na výrobu břitů vah a třecích misek. Účinky v magii Podle některých (vědecky nepotvrzených) názorů chalcedon povzbuzuje optimismus a dobrou vůli, modrý chalcedon stimuluje schopnosti učení a červený chalcedon pomáhá dosáhnout svého cíle.

Naleziště ČR – Kozákov, Nová Paka a okolí, Krušné hory, okolí Milevska Slovensko – Banské, Slanec, Tri Vody, Brezina, Byšta Rakousko – Erzberg Itálie – okolí Terstu, Sardinie USA – státy Florida, Oregon, Arizona, Colorado… dále Indie, Uruguay, Mexiko, Brazílie, Kanada, Island, Dánsko, Nový Zéland, Rusko, Arabský poloostrov…

Odkazy

Literatura Horniny a minerály, Chris Pellant a Hellen Pellantová, Vydavatelstvo Osvěta 1994,

Externí odkazy

Chalcedon na webu mindat.org (anglicky) Chalcedon na webu Webmineral (anglicky) Chalcedon v Atlasu minerálů (německy)

Kategorie:Minerály Kategorie:Minerály 4. třídy Kategorie:Oxidy (minerály) Kategorie:Drahé kameny Kategorie:Odrůdy křemene Kategorie:Šperkařství