Viktoriiny vodopády nebo Mosi-oa-Tunya () jsou jedny z největších vodopádů na světě. Nacházejí se v jižní Africe na řece Zambezi na hranicích mezi Zambií a Zimbabwe a jsou zapsány do seznamu Světového dědictví.
Historie Vodopády spatřil 16. listopadu 1855 jako první Evropan skotský cestovatel David Livingston a nazval je podle britské královny Viktorie. Vodopády však byly dávno předtím dobře známy místním obyvatelům, kteří je nazývali Mosi-oa-Tunya („Kouř, který hřmí“). V roce 1875 je prozkoumal také český cestovatel Emil Holub, který je autorem jejich první mapy, která vyšla v cestopise Sedm let v jižní Africe. Holub je také autorem první samostatné publikace o Viktoriiných vodopádech – útlého šestnáctistránkového sešitku The Victoria Falls - a few pages from a diary of Emil Holub, M. D. (…), který v roce 1879 vyšel v jihoafrickém městě Grahamastown (reprint v roce 2004).
Vodní režim Šířka vodopádu je 1800 metrů. Voda padá dolů z útesu vysokého 120 m do úzkého (130 m) a hlubokého (140 m) kaňonu v čediči. Průtok v průběhu roku silně kolísá, přičemž v nejsušším období (listopad až únor) dosahuje přibližně tří procent maximálního průtoku; průměrný průtok je pak 1400 m³/s.
Galerie
Odkazy
Reference
Související články Iguaçu (vodopády)
Externí odkazy
Podrobná mapa slapů Viktoriiních v řece Zambesi od Dr. Emila Holuba
Kategorie:Vodopády v Zimbabwe Kategorie:Vodopády v Zambii Kategorie:Mezinárodní vodopády Kategorie:Mezinárodní vodstvo Afriky Kategorie:Jižní provincie (Zambie) Kategorie:Povodí Zambezi Kategorie:Světové dědictví (Zambie) Kategorie:Světové dědictví (Zimbabwe)