náhled|Menora z Druhého chrámu je triumfálně nesena římskými vojáky po potlačení židovského povstání (reliéf na Titově oblouku v Římě). Tiš'a be-av (, doslova 9. av) je židovský postní den, který se drží 9. den měsíce av. Je to tragický den židovských dějin a nejsmutnější den židovského kalendáře, neboť se v tento den připomíná výročí zničení obou jeruzalémských chrámů a dalších tragických událostí.

Tragické události Začátek tradování Tiš'a be-av je datován od druhého roku po odchodu z Egypta. Podle tradice právě v tento den odmítli Izraelité vstoupit do Kanaánu a byli potrestáni 40letým putováním na poušti. Hospodin měl tehdy určit tento den jako datum všech budoucích pohrom, které Izrael postihnou. 586 př. n. l. zničení Šalamounova chrámu babylonským králem Nebukadnesarem II., podle Starého zákona byl vypálen 7. či 10. av, dle Talmudu 9. až 10. 70 n. l. zničení Druhého chrámu Římany a jejich vítězství v první židovské válce, ztráta národní samostatnosti a odchod většiny Židů do diaspory 135 n. l. porážka povstání Bar Kochby (druhá židovská válka) a s ním související vyvraždění obyvatelstva města Bejtar. Definitivní stvrzení vyhnání Židů ze Země izraelské. 1290 vyhnání Židů z Anglie ediktem Eduarda I. 1492 vyhnání Židů ze Španělska na základě Dekretu z Alhambry (7. av 5252). 1914 vyhlásilo Německo válku Rusku. Toto datum (1. srpna) je pokládáno za jeden z počátků první světové války. 1942 počátek deportace obyvatel varšavského ghetta do vyhlazovacího tábora Treblinka. Tento den se případně připomínají i jiné tragédie, např. šoa (celá nacistická genocida) kvůli výročí z roku 1942, i když oficiální připomínka jom ha-šo'a byla stanovena dle data začátku povstání ve varšavském ghettu o rok později. Další událostí je útok ze 7. října 2023.

Zvyky Půst 9. avu je na téměř stejné úrovni přísnosti jako půst na Jom kipur. Trvá více než 24 hodin – od západu slunce do objevení hvězd. Nenosí se kožená obuv ani kožené doplňky, nestuduje se Tóra, nezdraví se ani se neodpovídá na pozdrav. Při modlitbách je přikázáno od západu slunce do poledne následujícího dne sedět v hlubokém smutku na zemi nebo nízké stoličce. Čte se kniha „Ejcha“, tj. Pláč Jeremjášův a pronáší se kinot, což jsou žalozpěvy. Světla v synagogách jsou ztlumena a modlitby jsou předčítané ve smutečním tónu.

Připomínají se příčiny zboření prvního Chrámu, o kterých tradice hovoří jako o důsledku hříchů. Těmi jsou: modloslužba, smilstvo a vraždy. V Bibli existují rozpory ohledně dne – dle 2. knihy Královské začalo ničení Jeruzaléma již 7. avu, dle knihy Jeremjáše byl samotný Chrám zapálen 10. avu. O půstech v těchto dnes se poprvé hovoří v knize Zacharjáš, přičemž pátým měsícem je na všech těchto biblických místech míněn právě měsíc av.

Zničení druhého Chrámu je přičítáno vzájemné nenávisti mezi lidmi (sin'at chinam). Otázky po těchto příčinách mohou přinést poučení z historie. Právě v souvislosti s nenávistí a zničením druhého Chrámu má své místo v Talmudu alegorický příběh.

Odkazy

Poznámky

Bibliografie

Externí odkazy

Časopis Šavua tov 39/5767, str. 1-4

Kategorie:Židovské půsty