Carnotaurus („masožravý býk“) byl plazopánvý teropodní dinosaurus z kladů Brachyrostra a Furileusauria v rámci čeledi Abelisauridae, žijící v období pozdní křídy, přibližně před 72 až 69,9 miliony let.https://www.darwinsdoor.co.uk/prehistoricplanet/carnotaurus-sastrei-the-short-handed-sprinter.html Nad očima měl dva výrůstky, které připomínaly býčí rohy. Z této podobnosti vzniklo také jeho pojmenování.
Historie Fosilie tohoto dinosaura byly objeveny v argentinské provincii Chubut. Na základě nálezů úlomků lebek se předpokládá, že mohl být rozšířen téměř po celém superkontinentu Gondwaně.https://dinosaurusblog.com/2010/06/14/852424-kuze-masozraveho-byka/ Formálně byl tento teropodní dinosaurus popsán v roce 1985 argentinským paleontologem José F. Bonapartem.
Popis Byl to po dvou chodící masožravec dlouhý přibližně 7 až 9 metrůHoltz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. . a vážící přes 1,5 tuny (snad až 2,7 tuny).Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 81 Nicolás E. Campione, David C. Evans, Caleb M. Brown, Matthew T. Carrano (2014). Body mass estimation in non-avian bipeds using a theoretical conversion to quadruped stylopodial proportions. Methods in Ecology and Evolution. doi:10.1111/2041-210X.12226 Podle odborné práce z roku 2021 měřil nejdelší známý a detailněji popsaný exemplář 7,75 metru a zaživa vážil asi 2113 kilogramů.Reolid, M.; Cardenal, F. J.; Reolid, J. (2021). Digital 3D models of theropods for approaching body-mass distribution and volume. Journal of Iberian Geology. doi: https://doi.org/10.1007/s41513-021-00172-1
Paleobiologie Zajímavé jsou také jeho přední končetiny, které jsou i přes masivní ramena velmi krátké a nejspíš prakticky nepoužitelné. Vykazují nicméně zvláštní stavbu, typickou pro vývojově odvozené abelisauridy.http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1475-4983.2011.01091.x/abstract Nohy byly velmi dlouhé a silné a spolu s dalšími adaptacemi zřejmě umožňovaly rychlý běh.http://dinosaurusblog.com/2012/02/25/921108-karnotaurus-behal-velmi-rychle/ Síla jeho čelistního stisku byla mnohem menší, než například u slavného druhu Tyrannosaurus rex, činila podle odhadů zhruba 3341 newtonů.Mazzetta, G. V., Cisilino, A. P., Blanco, R. E. & Calvo, N. (2009). Cranial mechanics and functional interpretation of the horned carnivorous dinosaur Carnotaurus sastrei. J. Vertebr. Paleontol. 29, 822–830.
Otázkou jeho potravy se zabývají mnozí paleontologové. Problémem totiž je, že ač měl mohutnou lebku se silnými žvýkacími svaly, jeho spodní čelist byla relativně slabá a ani zuby neodpovídají velikosti tohoto teropoda. Patrně lovil mláďata sauropodů, jako byl Chubutisaurus, menší ornitopody nebo se živil také mršinami.https://dinomuseum.ca/2020/03/24/the-weird-dinosaurs-saga-carnotaurus/ Jeho lebka měla unikátní stavbu, odlišnou od stavby lebek jiných skupin teropodů.https://paleonerdish.wordpress.com/2020/09/15/the-skull-of-carnotaurus/
Podrobný výzkum lebky karnotaura odhalil množství otvorů v lebečních kostech (včetně obou "rohů") a ukázal na dosud neznámé morfologické podobnosti s lebkami jiných teropodů (i mimo čeleď Abelisauridae).Cerroni, M. A.; Canale, J. I. & Novas, F. E. (2020). The skull of Carnotaurus sastrei Bonaparte 1985 revisited: insights from craniofacial bones, palate and lower jaw. Historical Biology. doi: 10.1080/08912963.2020.1802445
Zajímavosti Carnotaurus schopný měnit barvu kůže (literární smyšlenka) se objevuje také v románu Michaela Crichtona Ztracený svět: Jurský park.
Model kostry karnotaura o délce 8 metrů je od prosince roku 2008 možné vidět v Chlupáčově muzeu historie Země v Praze. Jedná se o vůbec první anatomicky věrnou repliku dinosauří kostry v Česku, umístěnou v trvalé expozici.https://veda.instory.cz/1441-prvnim-ceskym-dinosaurem-se-stal-desivy-dravec-z-argentiny.html
Odkazy Reference
Literatura Benton, Michael, J. (2019). Dinosaurs Rediscovered (The Scientific Revolution in Paleontology). Thames and Hudson, London (str. 239). Mauricio A. Cerroni & Ariana Paulina-Carabajal (2019). Novel information on the endocranial morphology of the abelisaurid theropod Carnotaurus sastrei. Comptes Rendus Palevol. doi: https://doi.org/10.1016/j.crpv.2019.09.005 Christophe Hendrickx & Phil R. Bell (2021). The scaly skin of the abelisaurid Carnotaurus sastrei (Theropoda: Ceratosauria) from the Upper Cretaceous of Patagonia. Cretaceous Research. 104994. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2021.104994 Zurriaguz, V.; Cerroni, M. A. (2025). Postcranial pneumaticity in abelisaurids (Dinosauria: Theropoda): the cases of Tralkasaurus cuyi, Skorpiovenator bustingorryi and Carnotaurus sastrei. Ameghiniana (advance online publication). doi: 10.5710/AMGH.18.12.2025.3656
Česká literatura SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, str. 74.
Externí odkazy
Kategorie:Plazopánví dinosauři Kategorie:Teropodní dinosauři Kategorie:Abelisauridae Kategorie:Dinosauři z Jižní Ameriky