náhled|upright=0.8|Erb Bonapartů zavedený císařem Napoleonem I. náhled|upright=0.8|Původní erb rodu Bonapartů Bonapartové (či Buonapartové) je rod, který se objevuje již v oblasti Florencie, kde byl papež Klement VII. přítelem Jacopa Buonaparta. Rodina se odděluje na větev ze San Miniato a ze Sarzana, která od roku 1529 prokazatelně žila v Ajacciu na Korsice a od roku 1567 tam měla také své sídlo. Po korunovaci Napoleona I. v roce 1804 na císaře se stala francouzskou císařskou rodinou. S Napoleonovými vítězstvími zaujímali i členové jeho rodiny významná místa jako vládci jednotlivých zemí, které podlehly jeho Grande Armée.
Korunované hlavy rodu Bonapartů náhled|„Čtyři Napoleonové“ – koláž pocházející přibližně z roku 1858
Francouzští císařové Napoleon I. (1804–1814,1815), také italský král (1805–1814) Napoleon II. (1815), nikdy skutečně nepanoval Napoleon III. (1852–1870)
Holandští králové Ludvík I. (1806–1810), také vévoda z Bergu a Clev (1809–1813) Ludvík II. (1810)
Neapolští králové Josef I. (1806–1808), také španělský král (1808–1813) Karolína (1808–1815) s manželem Joachimem Muratem
Vestfálský král Jérôme I. (1807–1813)
Španělský král Josef I. (1808–1813)
Toskánská velkovévodkyně Élisa Bonaparte (1809–1814)
Členové rodu Karel Buonaparte ∞ 1764 Laetitia Ramolino Josef Bonaparte (7. únor 1768 – 28. červenec 1844) Napoleon Bonaparte (15. srpen 1769 – 5. květen 1821) Lucien Bonaparte (21. březen 1775 – 29. červen 1840) Marie Anna Toskánská (3. leden 1777 – 6. srpen 1820) Ludvík Bonaparte (2. září 1778 – 25. červenec 1846) Pauline Bonaparte (20. říjen 1780 – 9. červen 1825) Karolína Bonaparte (25. květen 1782 – 18. květen 1839) Jérôme Bonaparte (15. listopad 1784 – 24. červen 1860)
Josef Bonaparte 1806 – 1808 neapolský král 1808 – 1813 španělský král ∞ 1. srpna 1794 se oženil s Julií Claryovou, sestrou Napoleonovy lásky Désirée: Zenaïde Bonapartová (8. červenec 1801 – 8. srpen 1854) ∞ 1822 Karel Lucien Bonaparte Šarlota Bonapartová (31. říjen 1802 – 3. březen 1839) ∞ 1825 Napoleon Ludvík Bonaparte
Napoleon Bonaparte 1799 – 1804 první konzul 1804 – 1814, 1815 francouzský císař ∞ 1796 Joséphine ∞ 1810 Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská: Napoleon František Bonaparte (20. březen 1811 – 22. červenec 1832), 1811 římský král
Lucien Bonaparte 1803 – 1816 člen Francouzské akademie ∞ 1794 Kristýna Boyerová ∞ 1803 vdova Alexandrina de Bleschamp, zvaná Madame Jouberton: Karel Lucien Bonaparte (24. květen 1803 – 29. červenec 1857), ornitolog ∞ 1822 Zenaïde Bonapartová Josef Bonaparte (31. leden 1824 – 2. září 1865) Lucien Bonaparte (15. listopad 1828 – 19. listopad 1895), 1868 kardinál Julie Bonaparte (6. červen 1830 – 28. říjen 1900) Šarlota Bonaparte (4. březen 1832 – 10. září 1901) Marie Bonaparte (18. březen 1835 – 28. srpen 1890) Augusta Bonaparte (9. listopad 1836 – 29. březen 1900) Napoleon Karel (5. únor 1839 – 12. únor 1899) Matylda II. Bonaparte (26. listopad 1840 – 4. červen 1861) Letitia Bonaparte (1. prosinec 1804 – 15. březen 1871) Jana Bonaparte (* 22. červenec 1807 – 1828) Pavell Maria Bonaparte (3. listopad 1808 – 5. prosinec 1827) Ludvík Lucien Bonaparte (4. leden 1813 – 3. listopad 1891) Petr Napoleon Bonaparte (11. říjen 1815 – 7. duben 1881) Roland Bonaparte (19. květen 1858 – 14. duben 1924) Marie Bonaparte (2. červenec 1882 – 21. září 1962), psychoanalytička ∞ 1907 Jiří Řecký a Dánský Petr Řecký a Dánský (1908–1980) Evženie Řecká a Dánská (1910–1989) Antonín Bonaparte (31. říjen 1816 – 28. březen 1877), 1848 člen Národního shromáždění Alexandra Marie Bonaparte (12. říjen 1818 – 20. srpen 1874) Konstancie Bonaparte (30. leden 1823 – 5. září 1876), abatyše v Římě
Marie Anna Toskánská 180 – 1814 toskánská velkovévodkyně ∞ 1797 Félix Baciocchi Eliška Napoléone Baciocchi ∞ hrabě Filip Camerata-Passionei di Mazzolini
Ludvík Bonaparte 1806 – 1810 holandský král ∞ 1802 Hortensie de Beauharnais Napoleon Karel Bonaparte (10. říjen 1802 – 5. březen 1807) Napoleon Ludvík Bonaparte (11. říjen 1804 – 17. březen 1831), 1809 klévsko-bergský velkovévoda, ∞ 1825 Šarlota Bonapartová Karel Ludvík Napoleon Bonaparte (Napoleon III.) (20. duben 1808 – 9. leden 1873), 1852–1870 francouzský císař Napoleon Evžen Ludvík Bonaparte (16. březen 1856 – 1. červen 1879), po smrti otce hlava rodu a následník trůnu jako Napoleon IV.
Karolína Bonaparte 1808 – 1815 neapolská královna ∞ 1800 Joachim Murat, 1808 neapolský král Karel Napoleon Achille Murat (21. leden 1801 – 12. duben 1847) Napoleon Lucien Karel Murat (16. květen 1803 – 10. duben 1878), podporoval Napoleona III.
Jérôme Bonaparte 1807 – 1813 vestfálský král ∞ 1803 Alžběta Pattersonová (1785–1879), sňatek anulován francouzským císařem Napoleonem I. Jeroným Napoleon Bonaparte-Patterson (7. červenec 1805 – 1. červen 1870) Jeroným II. Napoleon Bonaparte-Patterson (5. listopad 1830 – 4. září 1893) Karel Josef Bonaparte (9. červen 1851 – 28. červen 1921), 1905–1906 americký ministr armády, 1906–1909 ministr spravedlnosti, roku 1908 založil Bureau of Investigation, pozdější FBI ∞ 1807 Kateřina Württemberská (1783–1835), dcera krále Fridricha I. Württemberského Jeroným Napoleon Karel Bonaparte (24. srpen 1814 – 12. květen 1847), princ z Montfortu, plukovník württemberské armádě Matylda Leticie Vilemína Bonaparte (27. květen 1820 – 2. leden 1904), 1. ∞ Anatol Demidoff di San Donato (1813–1870); 2. ∞ Klaudius Marcel Popelin (1825–1898) Napoleon Josef Karel Pavel Bonaparte (9. září 1822 – 18. březen 1891), generál Plon-Plon ∞ Marie Savojská (1843–1911), dcera italského krále Viktora Emanuela II. Napoleon Viktor Jeroným Bonaparte (18. červenec 1862 – 3. květen 1926) ∞ Klementina Belgická (1872–1955) Ludvík Napoleon Bonaparte (1914–1997) Karel Napoleon Bonaparte (*1950) Jan Kryštof Bonaparte (*1986) Ludvík Karel Bonaparte (*2022) Jérôme Xavier Napoleon Bonaparte (*1957) Ludvík Bonaparte (16. červenec 1864 – 14. říjen 1932), ruský generál Marie Leticie Bonaparte (20. prosinec 1866 – 24. říjen 1926) ∞ Amadeus I. Španělský (1845–1890)
Hlava rodu v minulosti a dnes Hlavou rodu Bonapartů je vždy nejstarší mužský člen rodu. Ten je zároveň rodem a jeho příznivci (tzv. bonapartisté) považován za následníka francouzského císařského trůnu a je titulován jako princ císařství (princ Imperial). Po smrti císaře Napoleona III. se stal hlavou rodu a následníkem trůnu jeho syn Napoleon Evžen Ludvík Bonaparte (Napoleon IV.), který však předčasně zemřel v roce 1879 a následnictví přešlo na Napoleona Josefa Karla Pavla Bonaparta (známý též jako Plon-Plon), který byl synem Jérôma Bonaparta. V této rodové linii se pak následnictví dědí až do současné doby.
Napoleon Evžen Ludvík Bonaparte – Napoleon IV. (*1856 – †1879), syn Napoleona III. Napoleon Josef Karel Pavel Bonaparte (Plon-Plon), syn Jérôma Bonaparta, byl hlavou rodu, ale nečinil si nároky na trůn Viktor Napoleon Bonaparte – Napoleon V. (*1862 – †1926) Ludvík Leopold Napoleon Bonaparte – Napoleon VI. (*1914 – †1997) Karel Napoleon Bonaparte – Napoleon VII. (*1950)
V současné době se v rodu Bonapartů vedou spory o následnictví mezi Karlem Napoleonem Bonapartem (*1950) a jeho synem Janem Kryštofem Napoleonem Bonapartem (*1986). Spor spočívá v tom, že Ludvík Leopold Napoleon Bonaparte (*1914 – †1997) převedl následnictví ze svého syna Karla (*1950) na vnuka Jana Kryštofa (*1986), s čímž se Karel a část rodu odmítá smířit.
Portréty členů rodu Bonapartů
Reference
Literatura William Smith: The Bonapartes : The History of a Dynasty. – Londýn : Hambledon & London, 2005. – WINTR, Stanislav. Bonapartové. Praha : Libri, 2014.
Související články Seznam toskánských vládců Seznam francouzských panovníků Dějiny Francie Seznam španělských vládců Dějiny Španělska
Externí odkazy
Genealogie
Kategorie:Francouzští císaři Kategorie:Bývalé panovnické rody