náhled|Ilustrativní obrázek některých druhů pečiva
náhled|Housky
Pečivo je pokrm připravený pečením pečením z moučného těsta. Jako pečivo se označují i některé smažené výrobky (kobliha).
Historie Lidé znali a sklízeli (nikoliv nutně pěstovali) obilí již ve starším paleolitu, o čemž svědčí nálezy kamenných srpů. Ovšem co bylo nalezeno jako obilí, připomíná vzhledem spíše trávu. Obilí v současné podobě prošlo značnou šlechtitelskou proměnou.
Podstatným milníkem v historii pečiva byl přechod od pečení na kameni k vynálezu pece. Ta se svou tepelně akumulační schopností přinesla vyšší teploty, rovnoměrnější pečení ze všech stran, trvalejší teplo s možností pečení různých pečiv jak teplota po vyhřátí a ometení uhlíků zvolna klesá, méně proměnlivé prostředí a v neposlední řadě také vyšší účinnost a úspory energie, paliva.
Za hlavní evropské obiloviny pro potraviny lze označit žito a pšenici. S postupem doby je vidět nárůst podílu využívání pšenice na úkor žita: Podíl světlého pšeničného pečiva se dlouhodobě zvyšuje. S módou racionální výživy v západním světě lze pozorovat znovuobjevování tmavého pečiva, tedy žitné mouky a dalších alternativ.
Ingredience k pečení Ingrediencí, kterých se k pečení využívá, je obrovské množství – lze použít prakticky všechny.
Nejčastější ingredience mouka (nejčastěji pšeničná nebo žitná, ale využívány jsou v podstatě všechny druhy – roste poptávka i po špaldové, pohankové, rýžové, kukuřičné či dokonce cizrnové mouce) voda cukr vejce (slepičí) – žloutek a bílek se většinou oddělují tak, aby se využily jejich odlišné vlastnosti. tuk – máslo, margarín, olej mléko ořechy, semínka, rozinky, obilná zrna
Dělení Existuje několik druhů dělení, jak je možno pečivo členit. Mezi nejčastější patří na:
sladké slané
Rozdělování podle barvy (druh těsta) bílé pečivo – patří sem chléb, rohlík, houska, veka atd. tmavé / celozrnné pečivo – celozrnný rohlík, chléb apod. – v podstatě jakékoli bílé pečivo může být připraveno i v celozrnné variantě tmavé / obarvené pečivo – jedná se o bílé pečivo, které výrobci obarvují karamelem, čekankou či jinými barvivy, aby vzbudili zdání, že se jedná o zdravý celozrnný výrobek – například dalamánek.Mýty o potravinách – tmavé pečivo Někdy je za tmavé pečivo považován také chléb (zpravidla s vyšším obsahem žitné mouky, která způsobuje tmavší zbarvení těsta). Častěji se však výraz tmavé pečivo používá jako synonymum pro pečivo celozrnné.
Druhy pečiva
náhled|Bochníky chleba náhled|Sladké pečivo náhled|Croissant rohlík náhled|Velikonoční beránek Pečivo lze kategorizovat podle několika kritérií: sladké / neutrální (vánočka / žemle, podle množství přidaného cukru. Měřítkem může být i použitelnost ke slaným pochutinám), slané / solené / neutrální (pivní preclíky / houska sypaná / chléb, podle množství přidané soli. Solí se sice každé pečivo, i sladké, ale jde o množství. Měřítkem může být i použitelnost ke sladkým pochutinám), bílé / žluté (houska / vánočka, podle použití vajec), bílé / šedé (vánočka / chléb, podle použití mléka), světlé / kukuřičné / cereální / tmavé (vánočka / kornspitz / slunečnicová bulka / žitný chléb, podle použitého zrna), na mastno / na sucho (lívance / chléb, podle množství použitého oleje na plechu), na mokro / na páře / na vlhko / na sucho (knedlíky / ovocné knedlíky na páře / chléb / suchary, podle množství vody při tepelném zpracování), mastné / suché (lívance / chléb, podle množství oleje přidaného přímo do těsta), měkké / křupavé (chléb / suchary, podle množství obsažené vody, přidané přímo do těsta a zbylé po upečení), kynuté drožďové / kvasové (kváskové) / nekvašené (buchty / chléb / chlebové placky, podle způsobu kvašení), řídké / tuhé (palačinky / linecké pečivo, podle konzistence těsta), listové / vysoké (listové / piškot, podle zpracování do plochy či do objemu), studené / odpalované (placky / větrníky, podle teploty během přípravy těsta před pečením), průmyslově sériové / domácí ruční (rovný rohlík / vázaný koláč, pro některé druhy pečiva se automatizace nevyplatí), obyčejné / bezlepkové (podle obsahu lepku z otrub, především v pšenici, pro některé lidi alergen), bez úprav / dále upravované (rohlík / biskupský chlebíček, piškot po pečení polévaný čokoládou), s příchutí / ovoněné / sypané / plněné / s přísadou / s přídatkem / pocukrované / bez přísad (citrónová bábovka / sýrové aroma / makový posyp / maková nádivka / škvarky zamíchané do těsta / s přidaným podílem dalšího druhu mouky či zrna, podle přísad už do těsta, při tvarování, sypání před pečením nebo až po něm), jednoduché / plněné v průběhu pečení / plněné předem (dukátové buchtičky / koblihy / buchty, podle náplně a doby, kdy se k pečivu přidává), tvarohové / zelné / povidlové / špenátové / sýrové / uzeninové / s psaníčkem (taštičky / pirožky / buchty / kapsy / čínská zapečená štěstíčka, podle náplně uvnitř), samoobslužné / balené / s obsluhou (rohlíky / rumové perníčky / buchty, podle pravidel EU se především "cukrářské" a "plněné" pečivo nemůže prodávat volně z regálu, ale buď balené nebo od obsluhy), nekypřené / kypřené (kypřící prášek pomáhá nadýchanosti pečiva, a to bez nutnosti zdlouhavého kynutí), neměkčené / měkčené (specialita chlebů: domácí / Šumava, změkčovadla zamezují vzniku příliš tuhé kůrky, ale také její křupavosti), suché / tvrdé / trvanlivé (preclíky / staré rohlíky / balené), ztvrdlé / rozpékané (i ve starším pečivu je stále trochu vody, což se zahřátím opět projeví a pečivo se znovu rozvoní, ale je třeba ho snít okamžitě, za tepla). Tyto rozdíly jsou dány surovinami, přísadami jako např. kořením, použitím oleje, kvasnic/kvasu, vody nebo mléka (i kyselého), způsobem tepelné úpravy, tedy délkou pečení a teplotou, dalšími úpravami po dopečení i způsobem konzumace.
Ačkoli se u pečiva už podle názvu předpokládá pečení v uzavřené peci, za pečivo lze považovat lívance (rychle připravené na pánvi a na otevřeném vzduchu) i knedlíky (vařené ve vodě) nebo langoše (smažené pod hladinou oleje).
Společnými body pro definici pečiva jsou a) tepelná úprava a b) těsto s velkým podílem obilné mouky. Například za pečivo ještě lze považovat bramborové placky, tedy obilné těsto s dodatkem brambor, ale už ne bramboráky, brambory zahuštěné moukou.
Příklady chléb rohlík houska vánočka buchta preclík veka bageta Burek
Další gastronomické využití Vzhledem k všudypřítomnosti pečiva v různých kuchyních vznikla řada receptů, které již hotové pečivo dále používají. Část z nich umožňuje využít i staré, uschlé pečivo. Z toho je především vyráběna strouhanku, mimo jiné jedna ze základních přísad trojobalu, který je využíván v řadě pokrmů. Namočením bílého pečiva do mléka a jeho následným upečením s ovocem vzniká jako samostatné jídlo žemlovka. Dále je staré bílé pečivo základem pro houskový knedlík a mezi jeho nejlevnější využití patří pavézky, kdy je omočeno ve vejcích a mléce a následně osmaženo.
Odkazy
Reference
Literatura Silke Kochová: Sladké pečivo, Svojtka a Vašut, Praha 1995, Milena Habustová, Jiřina Veselská: Tradiční pečivo, Grada, Praha 2004, Zorka Vainová: Slané pečivo – 300 receptů, Gen, Liberec 2005, Slané a sladké pečivo, Rebo, Čestlice 2008, Richard Bertinet: Domácí pečivo, Alpress, Frýdek-Místek 2008, Petr Šedivý, Martin Hanus, Eva Nováková, Pavel Skřivan: Pekařská technologie III. – Výroba běžného pečiva, Odborné nakladatelství a vydavatelství Pekař a cukrář, Praha 2015,
Související články Pekárna těstoviny domácí pekárna vánoční cukroví velikonoční pečivo
Externí odkazy
Kategorie:Pekařství