Knihovna Jiřího Mahena v Brně, příspěvková organizace (KJM) je veřejná knihovna v Brně, která je druhou největší městskou knihovnou v Česku. Jejím zřizovatelem je město Brno a má formu příspěvkové organizace. Sídlí ve Schrattenbachově paláci v historickém centru města a po celém Brně má dalších 34 poboček. Ústřední knihovna má navíc detašovaná pracoviště v Kleinově paláci (IN-centrum) a v Mahenově památníku v Masarykově čtvrti.

Všechny provozy, vyjma IN-centra (které je určené pro vzdělávací aktivity) a pobočky Na Křižovatce na Starém Brně (ta slouží jako výukové pracoviště studentů informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity), jsou součástí automatizované knihovní sítě, takže je mohou čtenáři využívat s jedním čtenářským průkazem. Před většinou poboček je také umístěn návratový box.

Historie Počátky vzniku městské knihovny v Brně jsou datovány do let 1919, kdy byl v nově vzniklém Československu přijat knihovnický zákon, a 1920. Tehdy vedení Brna podniklo první kroky k jejímu zřízení. Veřejná knihovna obecní vznikla 1. února 1921, jejím prvním knihovníkem se stal spisovatel a novinář Jiří Mahen. Sídlila ve dvou místnostech v budově německé obecné školy na Veveří 26. Mahenovým prvotním úkolem bylo pro nově vzniklou instituci sehnat dostatečný knihovní fond. Pro veřejnost byla otevřena 20. listopadu 1922 a její součástí bylo 14 poboček po celém městě. Veřejná čítárna byla umístěna v budově měšťanské školy v Křenové ulici.

Ke zlepšení nevyhovující situace s nedostatečnými prostorami došlo v roce 1926, kdy byla ústřední knihovna přestěhována do pěti místností v budově německé dívčí školy na Rašínově 3. Hlavní čítárna se přesunula v roce 1934 do budovy Městského osvětového sboru na Solniční 12. Roku 1937 byl Mahen jmenován ředitelem knihovny, avšak již v roce 1939 spáchal sebevraždu. Po jeho smrti knihovnu dlouhodobě vedl Ladislav Řezníček. Na konci roku 1939 se do budovy Solniční 12 přesunula celá ústřední knihovna, která tak měla k dispozici devět místností.

Od roku 1950 sídlí knihovna ve Schrattenbachově paláci v Kobližné ulici. V roce 1951 přešla pod správu krajského národního výboru a stala se z ní krajská knihovna, která měla v roce 1958 již 32 poboček. Při příležitosti 20. výročí úmrtí Jiřího Mahena bylo roku 1959 jeho jméno začleněno do názvu knihovny. Mezi lety 1958 a 1969 se ve správě knihovny několikrát vystřídal brněnský městský národní výbor a jihomoravský krajský národní výbor. Od roku 1969, kdy byla členěna na ústřední knihovnu a sedm obvodních knihoven s pobočkami, byla ve správě Národního výboru města Brna a po roce 1990 je jejím zřizovatelem město Brno.

V roce 1992 byl ve vile v Masarykově čtvrti, kde žil Jiří Mahen, otevřen Mahenův památník, ve kterém se kromě muzea nachází také pobočka knihovny. Roku 1997 byl v ústřední knihovně zpřístupněn pro veřejnost internet, na pobočkách byl internet pro veřejnost uváděn do provozu po roce 2002. Tehdy také začaly pobočky přecházet na automatizovanou knihovní síť; jako první se k ní v roce 2002 připojily pobočky v Mahenově památníku a v Bystrci.

V letech 1998–2001 se uskutečnila komplexní rekonstrukce ústřední knihovny, na kterou v letech 2013–2014 navázala její dostavba a reorganizace a následné dovybavení moderními technologiemi a mobiliářem (2015). V letech 2023 a 2024 byl interiér i exteriér ústřední knihovny zrekonstruován, součástí oprav bylo zprovoznění nové automatické návratové linky a samoobslužných výpůjčních zařízení (self-checků).

Provozy Ústřední knihovna (ul. Kobližná) s detašovanými pracovišti: Mahenův památník (ul. Mahenova) IN-centrum (nám. Svobody)

Pobočky (34):

Bohunice (ul. Lány) Bosonohy (ul. Ostopovická) Bystrc (ul. Vondrákova) Černá Pole (nám. SNP) Černovice (ul. Charbulova) Dolní Heršpice (ul. Havránkova) Horní Heršpice (ul. Bednářova) Husovice (ul. Musilova) Chrlice (Chrlické nám.) Ivanovice (ul. Mácova) Jehnice (nám. 3. května) Jundrov (ul. Veslařská)

Kníničky (ul. Ondrova) Kohoutovice (Libušina tř.) Komárov (ul. Černovická) Komín (ul. Vavřinecká) Královo Pole (ul. Palackého) Lesná (ul. Haškova) Líšeň (ul. Jírova) Maloměřice (ul. Selská) Medlánky (ul. Kytnerova) Nový Lískovec (ul. Oblá) Ořešín (ul. U Zvoničky) Řečkovice (ul. Kolaříkova)

Slatina (Jihomoravské nám.) Soběšice (ul. Zeiberlichova) Staré Brno – „Na Křižovatce“ (ul. Křížová) Starý Lískovec (ul. Kurská) Štýřice (ul. Vojtova) Tuřany (Tuřanské nám.) Vinohrady (ul. Velkopavlovická) Žabovřesky (ul. Mozolky) Žebětín (Křivánkovo nám.) Židenice (ul. Stará osada)

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Knihovny v Brně Kategorie:Brno-město Kategorie:Příspěvkové organizace statutárního města Brna Kategorie:Knihovny nazvané po osobách