Václav Kaplický (28. srpna 1895 Červený DvůrMatriční záznam o narození a křtu farnosti Tábor – 4. října 1982 Praha) byl český prozaik, publicista, autor beletristických kronik z českých dějin a legionářské prózy. Především je znám jako autor historické beletrie. thumb|200px| Hrob národního umělce, spisovatele Václava Kaplického. Vyšehradský hřbitov. Praha (busta od sochaře Břetislava Bendy) Život Narodil se na samotě Červený Dvůr nedaleko Kozího Hrádku, kde byl jeho otec Emanuel Kaplický nájemcem dvora. Studoval na gymnáziu a reálce v Táboře, kde po tu dobu bydlel (1904–1914) v domě na náměstí blízko školy (viz foto). Roku 1914 odmaturoval a hned roku následujícího byl odveden do první světové války a dostal se na haličskou frontu.Slovník českých spisovatelů, nakladatelství Libri, Praha 2005. Zde byl 10. srpna 1916 zajat, a 1. září téhož roku vstoupil do československých legií a stal se členem 1. střeleckého pluku.VHA, Záznam vojáka: Kaplický Václav Roku 1918 byl delegátem (zapisovatelem) zakázaného II. vojenského sjezdu legií, po tomto zjištění byl zatčen a vězněn ve Vladivostoku.
Po návratu do Československa (1919) se stal zaměstnancem sekretariátu socialistického Svazu československých legionářů, krátce na to byl (1919–1922) úředníkem ministerstva národní obrany.
V letech 1922–1950 pracoval v několika nakladatelstvích (např. Čin, Pokrok, Družstevní práce, Melantrich), nejprve jako úředník a později jako odpovědný redaktor, kupř. v roce 1926 pracoval v redakci publikace Adolfa Zemana Cestami odboje – Jak žily a kudy táhly československé legie. Od roku 1950 se věnoval pouze literatuře v tomto období téměř výhradně historické próze a těžištěm jeho tvorby se stala doba husitská a doba pobělohorská.
V roce 1978 byl jmenován národním umělcem. Byl přítelem spisovatele a humoristy Jaroslava Žáka, jehož po únoru 1948 podporoval.
Václav Kaplický je pochován na čestném místě – vyšehradském hřbitově. Busta na jeho hrobě je dílem sochaře Břetislava Bendy.
Dílo
Historické romány Kraj kalicha, 1945 – z husitského prostředí Hvězda na východě, 1946 – román přibližuje první léta republiky. Jeho hrdina, legionář, se vrací do osvobozené vlasti a nenalézá takovou zem, za niž bojoval, zem osvobozenou nejen od útisku národního, ale především od útisku sociálního. Čtveráci, 1952 – z prostředí selského povstání z let 1618–1620 Železná koruna (2 díly), 1954 – román o utrpení lidu v českých zemích po třicetileté válce, robotní povinnosti, zvůli vrchnosti i povstáních, za které následovaly nejkrutější tresty (v závěru jsou jim mírné úlevy v robotě přiznány) Smršť, 1955 Rekruti, 1956 Listy z kronik, 1958 – pět historických povídek ze severu Čech Zaťatá pěst, 1959 Kladivo na čarodějnice, 1963 – podkladem je skutečná událost z konce 17. století – čarodějnický proces s více než sto osobami z okolí Velkých Losin řízený inkvizitorem Bobligem z Edelstatu; hlavní postavou je osvícený šumperský děkan Kryštof Alois Lautner, který se ovšem také stane jednou z nevinných obětí Táborská republika (3 díly), 1969 – pojednává o husitství Nalezeno právem, 1971 – odehrává se v roce 1687, motiv nespravedlivého obvinění Žida z rituální vraždy Škůdce zemský Jiří Kopidlanský, 1976 – z období Jagellonců Veliké theatrum, 1977 – doba počátků třicetileté války včetně popisu příprav na bitvu na Bílé hoře Kdo s koho, 1979 – z období Jagellonců Život alchymistův, 1980 – děj na dvoře Rudolfa II.; ztvárňuje vzestup a pád císařova dvorního alchymisty, Angličana Edwarda Kelleyho
Autobiografie a různé Gornostaj, 1936 – román o čsl. legiích, o zradě velení legií, kteří zajali řádně zvolené zástupce legionářů a internovali je na ostrově Gornostaj – je založen na historické skutečnosti Ještě nehřmí, 1944 – román Dobří přátelé, 1961 – vyprávění o přírodě; vypovídá o autorově lásce k ní a tu se snaží probudit i ve čtenáři Ani tygři, ani lvi, 1966 – drobné prózy o zvířatech a domácích mazlíčcích Od města k městu, 1975 – putování skupiny studentů Čechami Hrst vzpomínek z mládí, 1988 – první část memoárů, k vydání připravila Jaromíra Nejedlá Hrst vzpomínek z dospělosti, 2010 – druhá část memoárů, k vydání připravil Martin Kučera
Pro mládež O věrnosti a zradě, 1959 – 15 drobných historických příběhů, mj. o útěku mladého Viléma Zajíce z Házemburka z řad křižáckých žoldnéřů, o králi Václavovi IV. Bandita, Paťara a spol., 1969 – kniha pro chlapce Královský souboj, 1971
Filmografie Na námět Kaplického románu Kladivo na čarodějnice natočil v roce 1969 režisér Otakar Vávra stejnojmenný film s Vladimírem Šmeralem v roli inkvizitora Bobliga.
Galerie
Odkazy
Reference
Související články Seznam českých spisovatelů Česká literatura v letech 1900–1945 Česká literatura v letech 1945–1990
Externí odkazy
Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Čeští romanopisci Kategorie:Čeští spisovatelé historických románů Kategorie:Legionářská literatura Kategorie:Českoslovenští legionáři v Rusku Kategorie:Čeští úředníci Kategorie:Českoslovenští národní umělci Kategorie:Narození v roce 1895 Kategorie:Narození 28. srpna Kategorie:Narození v Sezimově Ústí Kategorie:Úmrtí v roce 1982 Kategorie:Úmrtí 4. října Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Muži