Luck (, , , ) je město ležící v západní části Ukrajiny na řece Styr, na historickém území Volyně. Je hlavním městem Volyňské oblasti a jedním z mála rostoucích ukrajinských měst; roku 2007 zde žilo 206 500 obyvatel, v roce 2022 zde žilo přibližně 221 tisíc obyvatel.
Historie
Středověk První písemná zmínka o hradišti je z roku 1085, kdy se v Ipatěvském letopisu označuje jménem "Lučesk" (česky "Světlem zářící") a lokací ve Volyňském knížectví. Osada vyrostla kolem dřevěné pevnosti s dubovou palisádou, patřící zdejší větvi rodu Rurikovců. Od roku 1154 byl centrem vlastního knížectví. Během mongolské invaze v roce 1240 Luck dobyli Mongolové, pevnost však nezničili. Poté se Luck stal součástí Knížectví Haličsko-Vladimirského. Od roku 1288 bylo městem a sídlem volyňské eparchie pravoslavné církve. V roce 1349 napadlo město polské vojsko krále Kazimíra Velikého, nezískalo je však nadlouho. V letech 1303–1596 patřil Luck k haličskému (galicijskému) biskupství.
K Litevskému velkoknížectví patřil Luck od smrti knížete Švidrigaila v roce 1452. Pod vládou Jagellonců v Polsko-litevské unii město přijalo magdeburské právo, rozvíjelo se hospodářství, kultura i náboženství. Koncem 15. století měl Luck 19 pravoslavných a 2 římskokatolické kostely a nazýval se volyňským Římem.
1596–1795 Od roku 1596 přešel Luck pod Polské království jako sídlo volyňského velkovévodství. Zdejší kněží působili pod Brestlitevskou unií a po sporech s brestským biskupem v letech 1623 až 1721 vytvořili vlastní biskupství bez reálné moci v oblasti. Roku 1624 zde řeholnice z Lublinu založily ženský klášter sv. Brigity řádu Vykupitele. V polovině 17. století mělo město 50 tisíc obyvatel. Zdecimovali je kozáci při povstání Bohdana Chmelnyckého, roku 1648 pod vedením hejtmana Kolodka město vyplenili a vypálili.
1795–1939 V důsledku trojího dělení Polska byl roku 1795 Luck přičleněn k Ruskému impériu. Během první světové války dobyl město rakouský oddíl arcivévody Ferdinanda Josefa. Podle dohod Brest-litevského míru 7. února 1918 Luck obsadili Němci a 22. února 1918 jej předali armádě Ukrajinské lidové republiky pod velením Symona Petljury. Během polsko-sovětské války Luck 5. května 1919 dobyly polské jednotky pod velením generála Alexandra Karnického. Po Rižské mírové smlouvě v roce 1921 se Luck stal součástí Druhé polské republiky a opět hlavním městem volyňského vojvodství. Železniční spojení města Lucku z Kiverci, které existovalo od roku 1890, Poláci rozšířili o trať do Lvova. Rozvíjel se průmysl a budování infrastruktury města.
Podle sčítání obyvatel z 1. ledna 1939 měl Luck 39 000 obyvatel, z toho 17 500 Židů a 13 500 Poláků. Naopak okolí obývali převážně Ukrajinci: z 316 970 venkovských obyvatel bylo 59 % Ukrajinců, 19,5 % Poláků a 14 % Židů. Ve 42 vesnicích žilo asi 23 000 Čechů a volyňských Němců.
1939–1991 Při sovětské okupaci východního Polska na podzim 1939 byl Luck dobyt Rudou armádou a připojen k Ukrajinské SSR. Mnoho továren bylo rozebráno a převezeno do Sovětského svazu. Asi 10 000 obyvatel, většinou Poláků, bylo deportováno do pracovních táborů nebo uvězněno NKVD. Nacisté obsadili Luck krátce po vyhlášení války v červnu 1941 a ihned deportovali židovské obyvatele do koncentračních táborů. K Němcům se přidali ozbrojené oddíly ukrajinských nacionalistů UPA. Dne 2. července 1941 bylo ve zdech zdejšího hradu zavražděno 1 160 Židů.
V roce 1944 město osvobodila Rudá armáda a opět je připojila k SSSR. V roce 1991 se Volyň stala součástí nezávislé Ukrajiny.
Roku 1955 byla založena automobilka LuAZ a roku 1981 továrna na valivá ložiska, která se stala v devadesátých letech součástí švédského koncernu SKF. V letech 1969 až 1980 byl postaven panelový komplex na ulicích Sobornosti a Molodi, označovaný s celkovou délkou 2750 metrů a téměř deseti tisíci obyvateli za nejdelší obytný dům na světě. Z pedagogické školy založené roku 1940 se v roce 1993 stala Volyňská národní univerzita Lesji Ukrajinky. V Lucku se nachází zoologická a botanická zahrada a koná se mezinárodní festival Poleské folklórní léto. Sídlí zde fotbalový klub FK Volyň Luck. Poblíž města se nachází základna Ukrajinského letectva s ICAO kódem UKLC.
V červenci roku 2020 došlo na Divadelním náměstí k únosu autobusu. Rukojmí byli zachránění poté, co prezident Volodymyr Zelenskij zveřejnil únoscův vzkaz propagující film Earthlings.
Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu bylo město bombardováno 11. března 2022. K útoku bezpilotními letadly došlo 9. července 2025.
Čeští krajané Češi do Lucku přesídlili během 19. století a vytvořili vlastní komunitu s národními tradicemi. Dosud zde působí krajanský spolek volyňských Čechů. Také je dodnes provozován pivovar Zeman, založený Čechem Václavem Zemanem, který přijel na Volyň v roce 1869.
Lucká městská územní hromada Lucká městská územní hromada () je městská hromada s administrativním centrem v Lucku. V roce 2026 v ní žilo 239 652 obyvatel. V této hromadě je město Luck, městys Rokyni (Рокині) a tato sídla: NázevUkrajinskyPolskyBoholjubyБоголюбиBogolubyBohušivkaБогушівкаBoguszówkaBryščeБрищеBryszczeBukivБуківBukówDačneДачнеChwojkaHorodokГородокGródekIvančyciІванчиціIwanczyceKlepačivКлепачівKlepaczówKňahynynokКнягининокKniahininekKulčynКульчинKulczynLypljanyЛипляниLiplanyMotašivkaМоташівкаMatoszówkaMylušiМилушіMiłuszeMylušynМилушинMiłuszeNebižkaНебіжкаNiebóżkaOchotynОхотинOchocinOderadyОдерадиOderadyOleksandrivkaОлександрівкаAleksandrówkaOzdenižОзденіжOzdeniżOzerceОзерцеJeziorkoPryluckeПрилуцькеPryłućkeSaborolЗаборольZaborolSapohoveСапоговеSapohówSomakyСьомакиBerezieSyrnykyСирникиSernikiŠepelШепельSzepel, SzepielTarasoveТарасовеBogolubska FermaVelykyj OmeljanykВеликий ОмеляникWielki OmelanikVsevolodivkaВсеволодівкаWsiewołodówkaZabolotciЗаболотціZabłotceŽabkaЖабкаŻabkaŽydyčynЖидичинŻydyczynZmijinecЗміїнецьZmieniniec
Památky vlevo|náhled|Kostel sv. Petra a Pavla.jpg Lucký hrad (Lubartův hrad) – cihlová stavba na kamenných základech, na půdorysu nepravidelného trojúhelníka se třemi hranolovými věžemi v nárožích, dal jej zbudovat kníže Lubart ve 14. století na místě hradiště z 11.-12. století s kostelem, jež byly zjištěny archeologickým výzkumem uvnitř dvora a jsou přístupné v zastřešeném pavilonu. Římskokatolický kostel sv. Petra a Pavla – trojlodní barokní bazilika Klášter sv. Brigity – založen roku 1624, přestavěn po požáru, dochovala se budova konventu s kaplí, od roku 1960 slouží jako muzeum, od roku 1990 v jedné části opět založen klášter. Kostel Nejsv. Trojice ukrajinské pravoslavné církve, kyjevské eparchie Luteránský kostel z 19. století Velká synagoga – stavba z roku 1628, za druhé světové války pobořena (zničeny k ní přiléhající domy), v 70. letech opět dostavěna Bývalý arménský kostel svatého Štěpána Budova Volyňské národní univerzity Budova pivovaru Zeman Muzea: Historické muzeum, Muzeum lékárny
Rodáci Peter Bondra – slovenský hokejista Natalena Koroleva – ukrajinská spisovatelka a překladatelka Boris Ignatovič – sovětský fotograf Šimšon Juničman – izraelský politik Florian Siwicki – polský politik a generál Anatolij Tymoščuk – ukrajinský fotbalista Oksana Zabužko – ukrajinská spisovatelka a publicistka Iryna Zahladko – ukrajinská básnířka Světlana Zacharovová – ruská baletka, současná první sólistka Velkého divadla v Moskvě
Galerie
Partnerská města
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
VisitLutsk.com – Oficiální turistický průvodce
Kategorie:Města ve Volyňské oblasti Kategorie:Univerzitní města na Ukrajině Kategorie:Hromady ve Volyňské oblasti Kategorie:Města s Magdeburským právem