náhled|Ivan Dejmal a Erazim Kohák (2003) náhled|Náhrobek Ivana Dejmala na Vinohradském hřbitově v Praze Ivan Dejmal (17. října 1946 Ústí nad Labem – 6. února 2008 Praha) byl český politik a ekologický odborník.
Biografie Vyučil se zahradníkem a absolvoval střední zahradnickou školu. Z Vysoké školy zemědělské v Praze, kde byl v letech 1965–1970 studentem oboru zemědělské krajinářství na Agronomické fakultě, byl v roce 1970 vyloučen po zatčení za činnost ve studentském Hnutí revoluční mládeže (spolu s Petrem Uhlem, Petruškou Šustrovou či Jaroslavem Baštou), do kterého se zapojil již před rokem 1968.Jiří Černý: Rytířský zápas Ivana Dejmala za čest a krajinu, Hospodářské noviny, 11. 2. 2008 V průběhu pražského jara až do zatčení v roce 1970 patřil k jeho předním aktivistům. Počátkem normalizace byl dvakrát vězněn za podvracení republiky a za politické postoje v průběhu výkonu základní vojenské služby.
V 70. a 80. letech 20. století se aktivně účastnil politické práce v opozici a v ekologickém hnutí. V roce 1976 se zúčastnil vzniku Charty 77 a následně vedl její ekologickou komisi. Od roku 1987 vydával a redigoval samizdatový časopis Ekologický bulletin. V roce 1988 se účastnil založení Hnutí za občanskou svobodu. V prosinci 1989 se účastnil založení Konfederace politických vězňů. Od listopadu 1989 do voleb v roce 1990 vedl ekologickou sekci programové komise Občanského fóra. Byl zakládajícím členem Společnosti pro trvale udržitelný život (1992).
V únoru 1990 nastoupil na Ministerstvo životního prostředí České republiky, byl rehabilitován a dokončil studium na VŠZ v Praze. Od února 1991 do července 1992 byl ministrem životního prostředí České republiky, poté pracoval v Českém ekologickém ústavu. V letech 1994–1995 byl ředitelem Českého ústavu ochrany přírody.
Od roku 1995 působil jako nezávislý projektant v oboru územního plánování a krajinářské tvorby. Podílel se na organizování výstav a konferencí Tvář naší země.
V prosinci 2007 se stal místopředsedou rady Ústavu pro studium totalitních režimů.Radu Ústavu pro studium totalitních režimů povede Kavalírová, iDNES.cz, 14.12.2007
V roce 2026 jej Obvodní soud pro Prahu 1 posmrtně rehabilitoval v případu krátkodobého věznění, ke kterému došlo v době komunistického režimu během 80. let.
Postoje Po roce 1989 se podílel na přípravě územních limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách, které byly na jeho návrh vyhlášeny usnesením vlády České republiky č. 444 z roku 1991.Martin Říha, Jaroslav Stoklasa, Marie Lafarová, Ivan Dejmal, Jan Marek, Petr Pakosta: Územní ekologické limity těžby v SHP, Společnost pro krajinu 2005,
Kriticky vystupoval proti jaderné energetice.Ivan Dejmal: Jaderná energetika plodí policejní stát, Literární noviny č.30/XI.
Členství Ivan Dejmal byl členem nejprve Křesťanskodemokratické strany Václava Bendy, která se v roce 1990 vydělila z Občanského fóra.Adéla Gjuričová: Dvě cesty "křesťanské politiky": Československá strana lidová a Křesťanskodemokratická strana v první polovině devadesátých let, in: Adéla Gjuričová, Michal Kopeček, Petr Roubal, Jiří Suk, Tomáš Zahradníček: Rozděleni minulostí. Vytváření politických identit v České republice po roce 1989, Praha 2011, s. 217 a n., on-line: http://www.usd.cas.cz/cs/stranky/publikace/soupis-vydanych-titulu/rozdeleni-minulosti-2 V roce 1992 přestoupil do ODA a později do Strany zelenýchIvan Dejmal – muž nápadný svou skromností, Český rozhlas Plus, 29. 1. 2015, také předsedal občanskému sdružení Společnost pro krajinu a byl členem předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život, kterou společně s Josefem Vavrouškem založil.
Ocenění V roce 2000 mu byla za jeho činnost udělena Cena ministra životního prostředí.
In memoriam získal Ivan Dejmal 5. června 2008 Cenu Josefa Vavrouška, udělovanou Nadací Partnerství společně s Nadací Charty 77.
Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR byl Ivan Dejmal in memoriam nominován k udělení medaile Za zásluhy.Seznam letošních kandidátů sněmovny na státní vyznamenání, ČTK, 13.6.2008
Reference
Literatura Stopa Ivana Dejmala a my: aktuální reflexe témat, přístupů a kauz, jimiž žil (editoři Karel Merhaut, Eva Vavroušková, Společnost pro trvale udržitelný život 2008, Ivan Dejmal: Prostor k úvaze, Texty z let 1987–2007, Studio JB 2009.
Související články Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách Společnost pro trvale udržitelný život
Externí odkazy
Informace o úmrtí Ivana Dejmala na idnes.cz Laudatio na Ivana Dejmala, in memoriam, laureáta Ceny Josefa Vavrouška za rok 2007 Usnesení vlády č. 444/1991 ke zprávě o územních ekologických limitech těžby hnědého uhlí a energetiky v Severočeské hnědouhelné pánvi Jakub Kašpar: Zemřel Ivan Dejmal, Ekolist.cz, 7. 2. 2008 Jiří Černý: Rytířský zápas Ivana Dejmala za čest a krajinu, Hospodářské noviny, 11. 2. 2008 SLÁMOVÁ, Lenka. Ivan Dejmal. Online. Výběr kulturních výročí 2023. Ústí nad Labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2023, roč. LII, č. 1, s. 1–4. ISSN 1803-6953. (Obsahuje bibliografii.)
Kategorie:Čeští ekologové Kategorie:Ministři životního prostředí České republiky Kategorie:Ochránci životního prostředí Kategorie:Nositelé Ceny ministra životního prostředí Kategorie:Signatáři Charty 77 Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu Kategorie:Členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Kategorie:Absolventi České zemědělské univerzity v Praze Kategorie:Členové Strany zelených Kategorie:Členové ODA Kategorie:Členové Křesťansko-demokratické strany Kategorie:Osobnosti sametové revoluce Kategorie:Nositelé Ceny Josefa Vavrouška Kategorie:Narození v roce 1946 Kategorie:Narození 17. října Kategorie:Narození v Ústí nad Labem Kategorie:Úmrtí v roce 2008 Kategorie:Úmrtí 6. února Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Vinohradském hřbitově Kategorie:Muži