Technecium (chemická značka Tc, Technetium) je nejlehčí prvek v periodické soustavě, který nemá žádný stabilní izotop.
Základní fyzikálně-chemické vlastnosti Existence technecia byla předpovězena již roku 1871 D. I. Mendělejevem, který jej nazval eka-mangan. Skutečný důkaz existence tohoto prvku však podali teprve roku 1937 Italové Carlo Perrier a Emilio G. Segré ve vzorku kovového molybdenu, který byl v cyklotronu vystaven bombardování jádry deuteria. Z fyzikálního hlediska je zajímavé, že se za teplot pod 7,46 K jako čistý prvek stává supravodičem II. typu.
Ve sloučeninách se vyskytuje především v řadě mocenství od Tc+I po Tc+VII, z nichž nejstálejší jsou sloučeniny Tc+VII, například oxid technecistý nebo technecistany.
Výskyt a využití V přírodě se technecium vyskytuje jen v mimořádně stopových množstvích jako produkt radioaktivního rozpadu uranu 235U. Přitom z 1 g uranu vznikne pouze asi 27 mg Tc. Ve vesmíru bylo prokázáno stopové množství technecia v emisním spektru hvězd typu rudých obrů a tento důkaz slouží jako jeden ze zdrojů teorie o přeměně prvků uvnitř hvězdných jader.
V současné době je známo celkem 36 radioizotopů technecia, z nichž nejvýznamnější jsou 97Tc, 98Tc a 99Tc. Poslední dva jsou beta zářiče s poločasem rozpadu 4,2×106 a 2,111×105 roku, využívané v biologii a medicíně pro sledování metabolismu vybraných sloučenin a sledování kostní tkáně. Uměle lze tyto izotopy poměrně jednoduše připravit z izotopů molybdenu 97Mo a 98Mo jejich bombardováním neutrony v jaderném reaktoru.
Přehled izotopů:
Izotop Poločas rozpadu Druh rozpadu Produkt rozpadu 85Tc 0,5 s p 84Mo 86Tc 54 ms ε 86Mo 87Tc 2,2 s ε 87Mo 88Tc 5,8 s ε 88Mo 89Tc 12,8 s ε 89Mo 90Tc 8,7 s ε 90Mo 91Tc 3,14 min ε 91Mo 92Tc 4,25 min ε 92Mo 93Tc 2,75 h ε 93Mo 94Tc 4,883 h ε 94Mo 95Tc 61 d ε 95Mo 96Tc 4,28 d ε 96Mo 97Tc 4,21×106 r ε 97Mo 98Tc 4,2×106 r β− 98Ru 99Tc 2,111×105 r β− 99Ru 100Tc 15,46 s β− (100,00 %)/ε (2,6×10−3 %) 100Ru/100Mo 101Tc 14,02 min β− 101Ru 102Tc 5,28 s β− 102Ru 103Tc 54,2 s β− 103Ru 104Tc 18,3 min β− 104Ru 105Tc 7,6 min β− 105Ru 106Tc 35,6 s β− 106Ru 107Tc 21,2 s β− 107Ru 108Tc 5,17 s β− 108Ru 109Tc 0,86 s β− 109Ru 110Tc 0,92 s β− 110Ru 111Tc 350 ms β− 111Ru 112Tc 0,29 s β− 112Ru 113Tc 160 ms β− 113Ru 114Tc 100 ms β− 114Ru 115Tc 83 ms β− 115Ru 116Tc 56 ms β− 116Ru 117Tc 85 ms β− 117Ru 118Tc ? β− 118Ru 119Tc >392 ns β− 119Ru 120Tc >394 ns β− 120Ru
Výroba Technecium se získává chemickou extrakcí z radioaktivního odpadu, vznikajícího při práci výzkumných jaderných reaktorů.Technecium na portálu Jefferson Lab (angl.) Při výrobě 99mTc, izotopu technecia, používaného v medicíně, je využíván radioaktivní izotop molybdenu 99Mo, který je po extrakci a dalších úpravách dopravován do nemocnic v ocelových nádobách. Vzhledem k tomu, že poločas rozpadu jak 99Mo, tak 99mTc činí řádově hodiny (u 99mTc asi šest hodin), je tento proces logisticky velmi náročný. Navíc jej provádí jen několik zařízení na světě, takže výpadek některého z nich ohrožuje celý řetězec. Některé země proto vyvíjejí snahy o výrobu technecia jinou cestou, například kanadští vědci se jej pokoušejí získávat na urychlovačích ostřelováním terče z přirozeně se vyskytujícího izotopu 100Mo.Nukleární medicína bez reaktorů: v Kanadě zkoušejí vyrábět technecium jinou cestou, než je běžná praxe
Odkazy Reference
Literatura Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993
Externí odkazy
Kategorie:Chemické prvky Kategorie:Kovy Kategorie:Supravodiče Kategorie:Objeveno 1937