Vídeňské Nové Město (, Bécsújhely, Bečko Novo Mjesto) je statutární a okresní město v Dolních Rakousech, přibližně 50 km jižně od Vídně. Žije zde obyvatel.
Bylo založeno roku 1194 vévodou Leopoldem V. Babenberským, jako pevnost Neustadt (Nova Civitas)na ochranu proti nájezdům Maďarů na střední Evropu. Ve 2. polovině 13. století stoupl jeho význam politický, bylo rezidenčním městem císaře Rudolfa I. Habsburského a po roce 1500 i opěrným bodem habsburské monarchie proti turecké expanzi.
V průběhu 17. století sice ztrácelo město na přímém významu vojenském, ale po prohraných válkách o dědictví slezské v roce 1751 císařovna Marie Terezie pověřila generála své armády Leopolda Josefa Dauna založením a vedením Tereziánské vojenské akademie, která zde působí dodnes, s výjimkou let 1919–1934 a 1955–1958, kdy byla umístěna v Enži, a období 1940–1942, kdy neexistovala.
V noci ze 27. na 28. únor 1768 městská architektura utrpěla ničivým zemětřesením. Hrad poté znovu vystavěl císařský stavitel Nicolò Pacassi. Josef II. roku 1785 zrušil zdejší biskupské sídlo a přenesl je do St. Pölten.
Průmyslová historie města Proměna v průmyslové město začala s otevřením Jižní dráhy z Vídně do Vídeňského Nového Města v červnu 1841. V následujícím roce tu byla založena Güntherova lokomotivka, pozdější Wiener Neustädter Lokomotivfabrik. Kromě dalších továren tu firma Austro-Daimler (dceřiná společnost německých Daimlerových závodů) roku 1899 založila v bývalé strojírně budoucí velkou továrnu na vozidla. Industrializace způsobila silný příliv pracovních sil, takže se Vídeňské Nové Město v šedesátých letech 19. století stalo druhým největším městem Dolního Rakouska (po Vídni).
Během první světové války bylo město centrem zbrojního průmyslu. Důsledky porážky rakousko-uherské monarchie v první světové válce vedly ke ztrátě trhů a k úpadku řady firem. Na Vídeňské Nové Město dolehly zvláště silně. O zbytek se postarala světová hospodářská krize po roce 1929.
Po anšlusu Rakouska k Německé říši v roce 1938 byl Vídeňském Novém Městě soustředěn průmysl důležitý pro válečné úsilí. Již v roce 1940 vyráběla společnost Wiener Neustädter Flugzeugwerke čtvrtinu celkové produkce stíhacích letounů Messerschmitt 109. V Raxwerke v areálu bývalé lokomotivky Wiener Neustadt byly vyráběny dělové hlavně a krátce v roce 1943 se tu montovaly i rakety A4.
Kvůli koncentraci zbrojovek, ale také proto, že Vídeňské Nové Město bylo důležitým železničním uzlem, bylo město za druhé světové války téměř úplně zničeno asi 50 000 bombami. Z 3000 budov zůstalo pouze 18 nepoškozeno. Během 29 leteckých úderů bylo zabito asi 1 400 lidí, včetně 600 civilistů. Nad městem zahynulo téměř 400 amerických a 90 německých pilotů. Město tak patřilo k nejvíce postiženým v Německé říši.
Důležitým průmyslovým a hospodářským centrem a dopravním uzlem je Vídeňské Nové Město i v poválečném Rakousku. Je centrem tzv. Industrieviertel, průmyslového regionu Rakouska na jih od Vídně.
Památky Hrad s kostelem sv. Jiří – základ kampusu Tereziánské vojenské akademie Dóm Nanebevzetí Panny Marie – v základech hlavní lodi a dvouvěží je románské a raně gotické zdivo z let 1197 až 1279, roku 1755 za biskupa Ferdinand von Hallweil barokizován, po požáru a pádu věží znovu postaven v letech 1886-1899 podle plánů vídeňského architekta Richarda Jordana. Farní kostel, označení dóm je tradiční, statut biskupského chrámu ztratil v roce 1785. Neukloster – cisterciácký klášter s kostelem Nejsvětější Trojice a nekropole; založil je roku 1444 císař Fridrich III. Habsburský, pohřbeni zde jsou jeho 3 děti a manželka Eleonora Portugalská († 1467) její figurální náhrobek je za hlavním oltářem kostela; po požáru z roku 1649 byly budovy přestavěny a kostel nově vybaven; od roku 1881 je správou spojen s klášterem Heiligenkreuz; sochy na dvou portálech vytvořil Josef Klein. V prohlídkovém okruhu je mj. kabinet umění a kuriozitbyl znovuotevřen roku 2016 Mariánský sloup na Hlavním náměstí, vztyčen roku 1678 u příležitosti sňatku sestry císaře Leopolda I., roku 1714 byly na jeho sokl umístěny sochy sv. Jana Křtitele, Floriána, Antonína Paduánského a Leopolda a vně na šestibokou balustrádu sochy šesti morových patronů: sv. Šebestiána, Františka Xaverského, Karla Boromejského, Rozálie, Rocha a Benna. Věž vodárny z let 1909/1910 navrhli architekti Hans Jaksch a Siegfried Theiss, je poznávacím znamením města v jeho panoramatu Industrieviertel-Museum – muzeum průmyslové čtvrti, sídlící v bývalé kovárně
Vzdělání Tereziánská vojenská akademie je oficiální školou bundeswehru Fach Hochschule Wiener Neustadt
Osobnosti Fridrich II. Bojovný (1210–1246), vévoda rakouský a štýrský Maxmilián I. Habsburský (1459–1519), rakouský arcivévoda,římský císař, syn císaře Fridricha III. a Eleonory Portugalské Maxmilián III. Habsburský (1558–1618), velmistr Řádu německých rytířů, syn císaře Maxmiliána II. a španělské infantky Marie Georg Sigl (1811–1887), rakouský strojní inženýr a podnikatel, v letech 1861–1873 nájemce a majitel lokomotivky Sigl – Wiener Neustadt, od r. 1870 čestný občan města Michael Haneke (* 1942), rakouský filmový a divadelní režisér a filozof Werner Schlager (* 1972), rakouský stolní tenista Na Tereziánské vojenské akademii vyučovali mimo jiné: Matěj Milota Zdirad Polák (1788–1856), Tomáš Burian (1802–1874; v 60. letech zasedal i v městské radě), Moric Fialka (1809–1869), Ferdinand Čenský (1829–1887) a Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský (1829–1908). Dominic Thiem (* 1993), rakouský tenista Dennis Novak (* 1993), rakouský tenista
Partnerská města Desenzano del Garda, Itálie, 2002 Charbin, Čína, 2006 Monheim am Rhein, Německo, 1971
Spolupráce z dalšími městy Šoproň, Maďarsko Ning-po, Čína
Fotogalerie
Odkazy Reference
Související články Seznam biskupů ve Vídeňském Novém Městě
Externí odkazy
Oficiální stránky města
Kategorie:Okresní města v Rakousku Kategorie:Obce v Dolních Rakousích Kategorie:Nekropole Kategorie:Univerzitní města v Rakousku