GAZ 67 byl sovětský terénní užitkový automobil, který byl vyvinut na základě poznatků a zkušeností ze svého předchůdce, vozidla GAZ 64.
Modernizace vozu GAZ 64 byla zahájena koncem léta roku 1942. Zvýšen byl výkon motoru, rozšířen rozchod kol, došlo k zesílení rámu, byly provedeny další dílčí změny. Vůz byl spolehlivější a odolnější než jeho předchůdce. Automobil se začal vyrábět v září roku 1943.https://books.google.cz/books?id=MuGsf0psjvcC&pg=PA109&lpg=PA109&dq=GAZ+jeep&source=bl&ots=K6XAwgTDeG&sig=uLu90x-_4_F7nPDjF5ymWo87Tuk&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjxu9D1utTKAhXIkywKHavoCEoQ6AEIvAEwGg#v=onepage&q=GAZ%20jeep&f=false http://www.militaryfactory.com/armor/detail.asp?armor_id=680
Vůz byl stejně jako jeho předchůdce postaven s jednoduchou krátkou karoserií, která byla posazena na zkráceném rámu z GAZu AA, motor zůstal stejný, benzínový čtyřválec o objemu 3,3 litru původně Ford vyráběný v Rusku na základě licence. Byl vybaven čtyřstupňovou převodovkou s krátkou jedničkou do terénu, která pocházela pro změnu z náklaďního vozu GAZ MM a zadní i přední náprava z GAZu M1, přičemž vpředu byla doplněna o homokinetické klouby.
Konstrukčně byl vůz oproti svému předchůdci vylepšen, ale i tak již těsně po válce byl GAZ 67 zastaralým. Mnoho majitelů ve všech zemích kam se vyvážel například nahrazovalo původní slabé mechanické brzdy hydraulickými a často docházelo i k výměně pohonné jednotky. Starý motor koncepčně ze třicátých let byl slabý a i velmi nespolehlivý v terénu jelikož kvůli své konstrukci při větších náklonech přestával mazat, což vyústilo v zadření a jeho nenávratné zničení. Nízká úroveň zpracování, náchylnost ke korozi a poddimenzovanost některých dílů zapříčinily jeho poměrně rychlé nahrazení mnohem úspěšnějším nástupcem GAZ 69.
Stroj se však zapsal do povědomí i kvůli svým názvům a přezdívkám. Především v Polsku a Česku byl znám jako „Čapajev“. Jeho podobnost s americkými stroji mu vysloužila ve světě lehce posměšná pojmenování jako bylo „Iwan Willys“ nebo ChBW, tedy „Choču byť Willysom“. V Rusku mu většinou říkají jednoduše „gazik“. Vůz byl postupně modernizován, v lednu 1944 vznikla verze GAZ 67B. Po ukončení druhé světové války začaly být „GAZy“ (či „Gazíky“) používány i v civilní sféře, zejména v zemědělství a lesnictví. Vozy se vyvážely s úspěchem do ciziny, a to nejen do tehdejších socialistických států. Vyráběny byly až do roku 1953, celkem bylo za deset let vyrobeno 92 483 kusů automobilů GAZ 67 a GAZ 67 B.
Technické údaje délka: 3 350 mm šířka: 1 685 mm výška: 1 700 mm hmotnost: 1 320 kg objem motoru: 3 285 cm³ výkon motoru: 40 kW při 2 800 ot./min. pohon: 4×2 / 4×4 max. rychlost: 92 km/h rychlost s přívěsem nebo kanónem: do 83 km/h stoupání po nezpevněném povrchu: 38 stupňů brodění: do 0,8 m, sníh: 0,4 m spotřeba paliva na silnici: 12,6 l/100 km dojezd: 635 km
Odkazy
Související články GAZ 64 GAZ 69
Reference
Externí odkazy
http://www.klub-vm.eu/clanky/technika/technika-muzea/osobni/gaz-67.html
Kategorie:Vojenské automobily Kategorie:Terénní vozidla 67