Vodní nádrž Lipno

náhled|Hráz Lipenské přehrady a elektrárna náhled|Vodní nádrž Lipno náhled|Pláž lipenské přehrady poblíž Frymburku

Lipno, Údolní nádrž Lipno, Lipno I či lipenská přehrada je přehradní nádrž vybudovaná na řece Vltavě v Jihočeském kraji v letech 1952–1959. S rozlohou 48,7 km² jde o největší přehradní nádrž a také o největší vodní plochu na území České republiky vůbec (díky čemuž bývá také občas označována za jihočeské moře). Délka vzdutí dosahuje 42 km, nejširší je u Černé v Pošumaví, kde se rozlévá až na 5 km. Na pravobřežní straně sahá až k hranicím s Rakouskem.

Historie

Plány Historie Lipenské přehrady začala při velkých povodních v roce 1890. Jako reakci vydal inženýr Daniel brožuru, ve které poprvé zmínil zřízení menších přehrad po toku Vltavy pro zadržení povodní a záplav, které sužovaly města již dlouhá léta. Myšlenkou se dále zabýval sněm království Českého a stavební rada Jan Jirsík v roce 1899 navrhl výstavbu několika přehrad. Došlo i k projednávání tohoto projektu, ale zemědělci nebyli ochotni prodat své pozemky.

K budování povzbudily další povodně v roce 1920, v roce 1930 vznikaly konkrétní projekty pro budování nové přehrady na Lipně. Nepodařilo se ale zakoupit pozemky na zatopení a přišla válka. Po Druhé světové válce, odsunutí Němců a znárodnění loučovických papíroven došlo k posunu. Vznikl projekt dnešní podoby, včetně vodní elektrárny.

Výstavba Výstavba přehrady začala v roce 1952 a trvala do roku 1958. Byla unikátní svým rozsahem i použitím nových technologií. Pro zatopení se musela přizpůsobit krajina. Od začátku stavby probíhalo hloubení různých šachet, lámání skal pro těsnicí clony a gravitační blok přehrady. Bylo vykáceno 1670 ha lesů a 86 ha dalších ploch včetně roztroušené zeleně a různých keřů. Získáno bylo 300 000 m³ dřevní hmoty. Zatopeny byly také obce, osady, cesty a železniční tratě (detailně v sekci zaniklá sídla a stavby).

Mezi lety 1953 a 1956 se razil odpadní tunel dlouhý 3,6 km. Ten převádí vodu od vodní elektrárny do vyrovnávací přehrady Lipno II. V říjnu 1956 začal pražský Energovod montáž stokilovoltové rozvodny a práce se začaly přesouvat do podzemí. V polovině ledna 1957 byl zahájen výlom skály v podzemí a na vyšebrodské „vyrovnávačce“ byla zahájena montáž generátoru turbíny. Dne 26. června 1958 byl dobetonován poslední blok hráze a byla dorovnána na úroveň vozovky. Bylo spotřebováno 14 000 m³ betonu a 1000 m³ ocelové výztuže, přibližně 300 tun strojního zařízení. Dne 1. září téhož roku stavaři předali stavbu montérům Elektrostroje Brno pro výstavbu elektrárny. Již po půl měsíci byly tyto práce dokončeny.

V únoru 1958 byla přehrada napuštěna. Stala se tak v časovém sledu po Vraném, Štěchovicích a Slapech čtvrtým stupněm Vltavské kaskády. Dne 15. června 1959 poprvé voda roztočila turbíny vodní elektrárny, kdy rotor o hmotnosti 350 tun začal vyrábět elektřinu.

Kauza Zenáhlík a Behenský V roce 1953 zjistili pracovníci komunistické tajné policie StB, že v prostoru výstavby přehrady Lipno je v provozu ilegální „imperialistická“ vysílačka. Byl obviněn MUDr. Josef Zenáhlík a inženýr stavby přehrady Antonín Behenský z „protistátní skupiny Zenáhlík“ stavící se proti novému komunistickému režimu v zemi od roku 1948. Při výslechu, vedeném tehdy obvyklými metodami StB, se MUDr. Zenáhlík přiznal, že spolupracoval s francouzskou rozvědkou. Zenáhlík byl při soudním řízení v roce 1954 odsouzen na 14 let vězení a Behenský na 2 roky pro „ohrožení státního tajemství“. V roce 1968 byly ale znovu Krajským soudem přezkoumány soudní spisy a rozsudek z roku 1954 byl v plném rozsahu zrušen.

Útěky Dne 17. srpna 1975 v prostoru lipenské přehradní nádrže došlo k incidentu mezi osádkou německého vrtulníku převážejícího východoněmecké uprchlíky za železnou oponu s příslušníky Československé armády. Vzhledem k faktu, že se jednalo již o třetí útěk za hranice provedený tímto způsobem v prostoru lipenské přehrady, zřídila Protivzdušná obrana státu v prostoru Dolní Vltavice vidovou hlásku. Při příletu vrtulníku zahájila skupina vojáků palbu ze samopalu jak po pilotovi vrtulníku, tak i po skupině uprchlíků. Jedna z prchajících a pilot vrtulníku byli při zásahu postřeleni, pilot však i přes svá zranění zvládl vzlétnout a opustil území republiky se třemi uprchlíky na palubě. Uprchnout se nepodařilo starší ženě (matce od rodiny), na zemi zůstal i polský pomocník pilota. Krajský soud v Českých Budějovicích je 14. října téhož roku odsoudil na 3, resp. 6 let odnětí svobody nepodmíněně a k následnému vyhoštění z republiky.

2000–současnost V roce 2004 prošla hráz Lipenské přehrady rekonstrukcí, opravoval se most přes přeliv. Po více než 50 letech mezi roky 2012 až 2014 získala elektrárna obě nové turbíny. Jedna vyšla na 220 milionů korun. Od roku 2016 probíhá historicky největší modernizace vodní elektrárny, která zvýší její účinnost o přibližně 4 %.

Popis náhled|Přehradní hráz Lipno, 2026

Hráz Sypaná hráz s těsnicím jádrem se nachází v blízkosti obce Lipno nad Vltavou. Její výška je 25 m, délka 296 m. Je vybavená 60 tun (včetně betonu 230 tun) těžkými ocelovými kesony proti prosaku vody a betonovými výpustěmi. Koruna hráze se nachází v nadmořské výšce 729 m. Po hrázi vede dvouproudá komunikace spojující Lipno nad Vltavou s Vyšším Brodem.

Elektrárna

Před samotnou hrází zatéká voda do vodní elektrárny Lipno I. Její hlavní budova stojí necelých 200 metrů pod přehradou. Je vybavena dvěma Francisovými turbínami o výkonu po 60 MW. Vltava tu nemá dostatečný průtok aby dlouhodobě napájela elektrárnu na plný výkon. Elektrárna proto slouží primárně jako špičková.

Ostrovy Na nádrži se nacházejí celkem čtyři stálé ostrovy. Největší ostrov – Tajvan, má za běžných podmínek obvod 715 metrů, nachází se v zadní části přehrady u Černé v Pošumaví. Poblíž něj se nachází druhý ostrůvek, ten má obvod přibližně 140 m. Blíže u přehrady u obce Lipno nad Vltavou se nachází Králičí ostrov, který od roku 2010 přes léto obývají králíci a morčata. Jeho obvod za normálních podmínek činí 160 metrů. Čtvrtý ostrov se nachází v zátoce u Černé v Pošumaví, jeho obvod je přibližně 90 metrů.

Využití Lipno je významnou lokalitou pro rekreační pobyt u vody, vodní sporty. Dále jde díky vodní elektrárně Lipno I o zdroj elektrické energie. Do roku 2014 bylo Lipno také zdrojem pitné vody. Poslední obcí, která přestala vodu z přehrady odebírat, byly Loučovice. Díky tomu mohly být na Lipně povoleny také lodě se spalovacím motorem do výkonu 10 kW, ty zde začaly plout v roce 2015.

Lipenská přehrada je významným místem pro sportovní rybolov. Ryby se loví celoročně, ty dravé mezi 16. červnem až 31. prosincem. K sportovnímu rybaření na Lipně je třeba povolenka. V Lipně se vyskytuje velké množství druhů ryb – kapři, sumci, štiky, candáti, líni a okouni. Přehrada nikdy nebyla vypuštěna a tak zde ryby dorůstají velikých rozměrů.

Zadržování vody vlevo|náhled|Hráz Lipna při povodních v Česku 2002, otevřené betonové výpustě Stále udržovaný retenční prostor vodní nádrže Lipno (bezpečnostní rezerva pouze pro případ povodní) má objem asi 12 mil. m3 vody. Vypuštěním zásobního prostoru nádrže lze zvýšit retenční kapacitu nádrže na maximálně 186 148 000 m3. To se však nedělá, neboť by to bylo v rozporu s dalšími úlohami nádrže.

Při zničujících povodních v srpnu 2002 Lipno udržovalo ve dnech 8.–11. srpna průtok pod hrází do 70 m3·s−1. Poté přišla nepříznivá předpověď pro následující dny, kdy se odtok zvýšil na 80 m3·s−1. Dne 12. srpna bylo nuceno zvýšit odtok na 190 m3·s−1, aby prodloužilo dobu do dosažení maximální retence. Zároveň tím mělo dojít k omezení možnosti setkání dvou povodňových vln pod hrází. Dne 13. srpna už odtok z nádrže dosahoval 320 m3·s−1, zatímco přítok byl 470 m3·s−1. Přitom průtok, který nepůsobí problémy v Českém Krumlově, je 90 m3·s−1. Naproti tomu při jarních povodních v roce 2006, které byly očekávány, mělo Lipno připravenu rezervu asi 150 milionů m3 vody, a povodeň bez potíží pojalo. Při povodních v roce 2013 byla přehrada naplněná na 95 %, při začátku částečně eliminovala první povodňovou vlnu.

Turismus náhled|Rekreační komplex Marína v Lipně nad Vltavou Lipno se stalo po vystavení díky nedotčené přírodě a velké nabídce aktivit také významným turistickým cílem. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 zde bylo vybudováno množství různých resortů, hotelů a kempů. V Lipně nad Vltavou je postavena například bobová dráha, lanový park, na kopci Kramolín je Stezka korunami stromů Lipno.

Lipensko je významnou rekreační oblastí a počet ubytovaných, v sezóně v hromadných ubytovacích zařízeních, počet stálých obyvatel výrazně překračuje.

Sport náhled|Lanová dráha vedoucí z obce Lipno nad Vltavou na kopec Kramolín, v zimě funguje pro lyžaře a v létě pro turisty navštěvující například Stezku korunami stromů

Na jezeru už se konalo několik národních i mezinárodních pohárů ve vodních sportech. Kromě toho se konají soutěže také pod výpustí přehrady, kde je ideální prostředí pro vodní slalom, rafting a podobné sporty. V roce 1967 se zde konalo Mistrovství světa ve vodním slalomu, v roce 2003 Mistrovství světa v raftingu (WRC). Od roku 2003 se Česko pokoušelo stát pořadatelem pro letní olympijské hry 2016 či 2020. Protože v Praze by pro některé sporty nebylo zázemí, plánovalo se, že by se některé sporty provozovaly na Lipně.

Kolem nádrže hojně sportují turisté a návštěvníci této oblasti. Je zde postaven systém pěti navzájem propojených cyklotras značených dle celostátní metodiky Klubu českých turistů (trasy č. 1019, 1020, 1021, 1022, 1033). Hlavní cyklotrasou je takzvaná Lipenská magistrála či stezka „Jezerní" postavená podél pravého břehu, s délkou celkem 58,5 km spojuje Novou Pec, Horní Planou, Černou v Pošumaví, Frymburk, Lipno nad Vltavou, Loučovice a Vyšší Brod.

Hladina lipenského jezera se také využívá k řadě vodních sportů. Kromě koupání jsou zde provozovány kánoe, jachting, jízdy na katamaránech, windsurfing, kiteboarding či paddleboarding. Na hladině se při větrů v nejširších místech tvoří až 2 metry vysoké vlny. K dispozici je například i aquapark v Lipně nad Vltavou. Pokud jsou v zimě ideální podmínky, na zamrzlé hladině se bruslí. Nachází se zde nejdelší bruslařská dráha na světě dlouhá necelých 11 kilometrů. Kolem Lipna se také lyžuje, například na kopci Kramolíně.

Během Letní olympiády 2016 v Riu de Janeiru se v okolí nádrže nacházel rozsáhlý Olympijský park Rio-Lipno, podporovaný Českým olympijským výborem. Jeho centrum bylo přímo v Lipně nad Vltavou, další části v sedmi obcích kolem Lipna. Návštěvníci si mohli vyzkoušet přibližně 30 olympijských sportů, fandit a využít další atrakce. Celkově ho navštívilo přes 400 000 lidí. Pod náměstím v Lipně nad Vltavou byl vykácen les vedoucí až k vodě, zde se nacházela velká část Olympijského parku.

Doprava náhled|Přívoz Kyselov – Dolní Vltavice přes Vodní nádrž Lipno, 2006 náhled|Kotvící turistická loď Adalbert Stifler u přehrady, pojmenovaná po Adalbertu Stifterovi Nádrž Lipno přetíná 42 kilometry šumavskou krajinu. Přes Lipno nebyla postavena žádná komunikace (až na dvě přemostění u přítoku a silnici přes hráz), silnice tak nahrazují přívozy. Fungují zde následující (všechny jsou sezónní, zpoplatněné, seřazeno od hráze): Frymburk – Frýdava Hrdoňov – Svatý Tomáš (pouze pro cyklisty) Dolní Vltavice – Kyselov Horní Planá – Bližší Lhota Kromě přívozů zde funguje také osobní lodní doprava jedoucí po délce Lipna. Lze využít jako linková i okružní. Díky svému rekreačnímu charakteru je lodní doprava oblíbená mimo jiné jako výlet s dětmi na Lipně a je často vyhledávána rodinami s dětmi i turisty v rámci volnočasových aktivit.

Provoz lodí není omezen pouze na hlavní letní sezónu. Lodní doprava funguje pravidelně od března do listopadu, přičemž v letních měsících jezdí lodě až několikrát denně. Každoročně jsou navíc pořádány také vánoční plavby, které patří k ojedinělým turistickým atrakcím tohoto typu v celé České republice.