Kašubové (, , německy Kaschuben) jsou západoslovanský národ (podle Poláků západoslovanská etnická skupina), která se odvozuje od Pomořanů osídlivších Gdaňské Pomoří i východní část Západního Pomoří. Dělí se na větší množství etnografických podskupin, které se liší kulturně i jazykově (seznam polských – kašubských pojmenování těchto podskupin: Bylacy – Bëlôcë, Gachy – Gôchë, Józcy – Józcë, lub Mucnicy – Mùcnicë, Krubanie – Krëbane, Lesacy – Lesôcë, Morzanie – Mòrzanie, Rybaki – Rëbôcë, Zaboracy – Zabòrôcë).
Vnímání Kašubů V polské společnosti převládá vnímání Kašubů jakožto etnické podskupiny polského národa. Toto rozdělení značně komplikuje také definici celé skupiny Kašubů – podle sčítání lidu z roku 2002 se přihlásilo ke kašubské národnosti asi 5100 obyvatel (polská vláda tuto národnost neuznala a vyškrtla ji z oficiálních výsledků, podobně jako národnost slezskou). Většina Kašubů ovšem deklaruje sama sebe jako obyvatele národnosti polské a etnické příslušnosti kašubské, přičemž počet etnických Kašubů se odhaduje na 500 000. Kašubštinu z nich aktivně používá ovšem pouze asi 50 000 osob, asi 5 % Kašubů pak používá jako rodný jazyk němčinu. Průzkum provedený v letech 1986–1989 zjistil, že v Kašubsku bydlí 368 000 Kašubů a 119 000 Polokašubů.MORDAWSKI, Jan (red.): Historia, geografia, język i piśmiennictwo Kaszubów. Gdańsk 1999, str. 104. Polokašubem se myslí člověk, jehož jeden rodič je rodilým Kašubem. náhled|Kašubsko, historické území Kašubů
Většina Kašubů žije v Kašubsku, malá část je rozptýlena po Polsku, významné diaspory existují v Německu, Kanadě a Spojených státech amerických.
Historie Kašubů První známý výskyt pojmenování Kašubové v historických dokumentech pochází z 19. března 1238: v dokumentu papeže Řehoře IX. je zápodomořský kníže titulován jako duce Cassubie (kníže Kašubů). Na památku toho se v Pomoří řadu let slaví na 19. března Den jednoty Kašubů (Dzień Jedności Kaszubów). Barnim III. Veliký (1320–1368) oficiálně používal titul kníže Kašubů. V roce 1906 byl ve vsi Wdzydze Kiszewskie zbudován Kašubský etnografický park (Kaszubski Park Etnograficzny), nejstarší polský skanzen. Jeho tvůrci byli Izydor a Teodora Gulgowští.
Vývoj Kašubů a jejich kultury byl značně ovlivněn tím, že se nacházeli v pohraniční oblasti, o kterou spolu po staletí zápasilo Polsko se Svatou říší římskou (resp. později Pruskem a Německem). Kašubské teritorium bylo v průběhu historie různě děleno, či obsazováno nebo dobýváno dotčenými státy, řada Kašubů ztrácela svoji kulturní identitu a podléhala germanizaci, či polonizaci, z části přirozené, části vynucené. Mnoho polských, pruských i německých vojevůdců mělo kašubské předky – řada z nich se ale ke svému původu nehlásila.
Kašubské národní hnutí má dlouholetou tradici, byť nenáleží k hlavnímu proudu Kašubsko-pomořského hnutí. Za slovanský národ odlišný od polského považoval Kašuby např. Florian Ceynowa, tuto myšlenku po něm převzali tzv. Zrzeszeńcy, kteří byli pro tyto své postoje perzekvováni ze strany komunistických úřadů. Ty je obviňovaly ze separatistických tendencí, šlo však o prefabrikovaná obvinění – kašubské národní hnutí nikdy neusilovalo o odtržení Kašubska od Polska, šlo mu jen o rozvoj kašubštiny a uchovávání tradic jejich národa.
Známí Kašubové náhled|Dívka v kašubském národním kroji, národní sjezd Kašubů Łeba (2005). náhled|Kašubská výšivka náhled|Sjezd Kašubů, Łeba (2005)
Józef Borzyszkowski (* 1946) historik, politik Florian Ceynowa (1817–1881) politický aktivista, spisovatel, lingvista, a revolucionář Hieronim Derdowski (1852–1902) básník, humorista, novinář Konstantyn Dominik (1870–1942) římskokatolický biskup Jan Drzeżdżon (1937–1992) romanopisec Günter Grass (1927–2015) německý spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1999) Teodora Gulgowska roz. Fethke (1860–1959) malířka, spoluzakladatelka prvního muzea pod širým nebem v Polsku Izydor Gulgowski (1874–1925) spoluzakladatel prvního muzea pod širým nebem v Polsku Franciszek Grucza (1911–1993) spisovatel, překladatel Stanisław Janke (* 1956) básník, romanopisec, překladatel Marian Jeliński (* 1949) překladatel, spisovatel Gerard Labuda (1916–2010) historik Aleksander Majkowski (1876–1938) autor, publicista, kulturní aktivista Marian Mokwa (1889–1987) námořní malíř, cestovatel, sociální aktivista Henryk Muszyński (* 1933) arcibiskup metropolita hnězdenský, polský primas Alojzy Nagel (1930–1998) básník Augustyn Necel (1902–1976) romanopisec David Shulist (* 1951) kulturní organizátor Jerzy Stachurski (* 1953) básník Danuta Stenka (* 1961) herečka Abdon Stryszak (1908–1995) profesor veterinárního lékařství Bernard Sychta (1907–1982) kněz, kašubský jazykovědec a etnograf Jón Trepczik (1907–1989) básník, píseň-spisovatel Donald Tusk (* 1957) historik, politik, ministerský předseda, předseda Evropské rady Józef Wojciech Gruba (* 1968) kněz, pallotin, fulnecký kaplan Walter Hoeft, kněz popravený během 2. světové války
Významní badatelé zabývající se Kašuby Aleksander Hilferding Friedhelm Hintze Ryszard Kukier Friedrich Lorentz Krzysztof Celestyn Mrongovius Hanna Popowska-Taborska Stefan Ramułt Bożena Stelmachowska Bernard Sychta Aleksandr Hilferding
Odkazy
Reference
Související články Kašubština Kašubsko
Literatura Janusz Kutta, Druga Rzeczpospolita i Kaszubi. 1920-1939, Bydgoszcz 2003, Gerard Labuda, Kaszubi i ich dzieje, Gdańsk: Oficyna Czec, 1996, . Gerard Labuda, Historia Kaszubów w dziejach Pomorza, Gdańsk: Instytut Kaszubski, 2006, ss. 535, Jan Mòrdawsczi : Geografia Kaszub/Geògrafia Kaszëb. dolmaczënk: Ida Czajinô, Róman Drzéżdżón, Marian Jelińsczi, Karól Rhode, Gdańsk Wydawn. Zrzeszenia Kaszubsko-Pomorskiego, Gduńsk 2008. Cezary Obracht-Prondzyński, Kaszubi. Między dyskryminacją a regionalną podmiotowością, Gdańsk: Instytut Kaszubski, Uniwersytet Gdański, 2002, oraz . Pomorze - Mała ojczyzna Kaszubów, Praca zbiorowa, Gdańsk 2000, Zrzeszenie Kaszubsko-Pomorskie, Instytut Kaszubski, Rzeczpospolita Obojga Narodów, „Nowe Państwo“ nr 8/2003 – artykuł Jacka Borkowicza poświęcony fenomenowi odradzania się kaszubskiej tożsamości narodowej "Mamy prawo być narodem", "Nowe Państwo" nr 2/2004 – wywiad Andrzeja Talagi z wiceprezesem Zrzeszenia Kaszubsko-Pomorskiego Arturem Jabłońskim Miloš Řezník, Dějepisectví a kašubská identita. Slovanský přehled, roč. 87, č. 1, 2001 , s. 15 - 26.
Externí odkazy
Kašubský konzulát v Česku mezinárodní sítě Kašubská liga Zrzeszenie Kaszubsko-Pomorskie Nasze Kaszuby Radio Kaszëbë Hlavní strana kašubské Wikipedie Kaszubia
Kategorie:Etnické skupiny v Polsku