Gregory Bateson (9. května 1904, Grantchester u Cambridge – 4. července 1980, San Francisco) byl britský a posléze americký biolog, antropolog a ekolog, a ač se nepovažoval za filosofa a psychologa, vynikl i v těchto oborech; byl to univerzální myslitel, jenž ovlivnil mnoho vědeckých disciplín.http://www.anthrobase.com/Dic/eng/pers/bateson_gregory.htm Podílel se na vzniku vědecké kybernetiky a je znám také jako zakladatel rodinné psychoterapie.

Život Gregory Bateson byl nejmladší ze tří synů slavného genetika W. Batesona. Nejstarší syn padl ve válce a prostřední spáchal roku 1922 sebevraždu. Roku 1925 získal Gregory titul bakaláře biologie v Cambridge, kde pak studoval dále a přednášel (kromě roku 1928, kdy přednášel lingvistiku v Sydney). Roku 1936 se oženil se slavnou americkou antropoložkou Margaret Meadovou. Roku 1937 odešel do USA a usadil se v Palo Alto, kde se zabýval otázkami lidské komunikace, epistemologií a byl jedním z organizátorů Macy Conferences, kde tehdy vznikala kybernetika. Roku 1950 se rozvedl s M. Meadovou a oženil se podruhé a roku 1961 potřetí s mnohem mladší terapeutkou L. Cammack; z každého manželství měl jedno dítě.

Myšlení Jako antropolog byl Bateson nejvíce ovlivněn funkcionalismem Bronislawa Malinowského a Alfreda Radcliffe-Browna. Každá kultura představuje účelně uspořádaný a strukturovaný celek, jímž se lidé vyrovnávají se svým okolím. Stojí na určitých obecných principech, které Bateson rozděluje na étos (normativní principy, emoce) a eidos (poznávací principy, intelekt). Toto rozlišení je však funkční a nemá nic společného s dualismem přírody a kultury (nature or nurture), který Bateson striktně odmítá: člověk je spoluurčován jak svojí genetickou výbavou, tak také kulturou své společnosti.

Batesonův zájem o psychologii a terapii vycházel ze studia komunikace a rozumění, případně jejich nedostatků. Vytvořil také zajímavou teorii učení, jež rozlišuje pět úrovní učení, od prostého naučení jednoduché reakce až po rekonstrukci celé mentální mapy. V této souvislosti se zajímal také o vnímání tvarů i o „metakomunikační“ pozadí každé komunikace (kontext). Rozpor mezi obsahem sdělení a jeho pozadím umožňuje jevy jako je ironie nebo žert a podle Batesonovy teorie by mohl vysvětlovat i schizofrenii.

Při těchto zkoumáních si Bateson uvědomil nesmírnou složitost lidského poznávání, komunikace a jednání i živých organismů vůbec. Proto kritizoval převládající pojetí vědy, jak bylo kdysi formulováno Descartem a dobře vyhovovalo pro studium daleko jednodušších systémů mechaniky. Živou skutečnost a tím spíše člověka a společnost však nelze rozbít na ty nejjednodušší prvky, zbavit všech tvarů, podob a obsahů, redukovat na měřitelné veličiny a hledat jen nutné příčinné vztahy mezi nimi. Takto vzniklé modely, anebo řečeno s A. Korzybskim „mapy“ skutečnosti dovolují s živými organismy různě manipulovat, nevystihují však jejich povahu. Pro lidské poznání, rozumění i komunikaci je podstatný smysl, který se v analytickém postupu moderních věd ztrácí. Proto Bateson kladl důraz na zkoumání kvalit, souvislostí a vztahů, jež nejlépe vystupují ve srovnávání.

Jeho mnohostranná činnost nevedla k zásadním novým objevům, ale významně ovlivnila moderní epistemologii, teorii systémů a ekologii. Ekologické krize vznikají z představ, které staví člověka proti přírodě a proti druhým, věří na neustále se rozšiřující hranice možností a na ekonomický determinismus. Bateson se proslavil také stručnými a provokativními definicemi, jež přešly i do běžného jazyka. Většina jeho děl není také psána akademickou formou, což mu vyneslo kritiku ze strany redukcionistické vědy a scientistů, přestože Bateson sám také kritizoval iracionalismus a esoteriku například amerického studentského hnutí.

Dílo G. Bateson, Naven. (Studie o trojím pohledu na kulturu novoguinejského kmene 1936) G. Bateson – M. Mead, Balinese character. (Postavy z Bali. Fotografická analýza 1942) J. Ruesch – G. Bateson, Communication. The social matrix of psychiatry (1951) G. Bateson, Steps to an ecology of mind (Na cestě k ekologii mysli. Eseje o antropologii, psychiatrii, evoluci a epistemologii 1972) G. Bateson, Mind and nature (Mysl a příroda: nezbytná jednota. Pokroky v teorii systémů, komplexitě a humanitních vědách 1979) G. Bateson – M. C. Bateson, Angels fear. (Andělé se bojí. K epistemologii posvátného. Posmrtně 1988).

Význam Svými brilantními eseji měl Bateson velký vliv na vědu i celý intelektuální život, hlavně v 60. a 70. letech, a některé jeho okřídlené výroky přešly do obecného jazyka. Jeho vliv je zvláště patrný u některých filosofů (Gilles Deleuze, Felix Guattari) i společenských vědců (Paul Watzlawick). V českém prostředí není Bateson dosud příliš znám, avšak hluboce ovlivnil např. Zdeňka Neubauera, Stanislava Komárka a další.Zdeněk NEUBAUER, O počátku, cestě a znamení časů. Praha: Malvern 2007. Viz též Neubauerovu předmluvu k českému vydání Mysli a přírody.

Odkazy

Reference

Související články Holismus Pluralismus (věda) Vizuální antropologie

Externí odkazy

Gregory Bateson links G. Bateson, Old men ought to be explorers http://www.narberthpa.com/Bale/lsbale_dop/cybernet.htm L. S. Bale, Bateson, cybernetics and the social/behavioral sciences] N. Charlton, "Understanding Gregory Bateson"

Literatura

G. Bateson, Mysl a příroda: Nezbytná jednota. Přel. L. Šavlíková. Praha: Malvern 2006.

T. Škrdlant, Demokracie přírody. Praha: Videojournal 1996

Kategorie:Britští antropologové Kategorie:Američtí antropologové Kategorie:Američtí filozofové Kategorie:Britští filozofové Kategorie:Američtí ekologové Kategorie:Britští ekologové Kategorie:Papuanisté Kategorie:Filozofové technologie Kategorie:Filozofové 20. století Kategorie:Badatelé humoru Kategorie:Narození v roce 1904 Kategorie:Narození 9. května Kategorie:Narození v Anglii Kategorie:Úmrtí v roce 1980 Kategorie:Úmrtí 4. července Kategorie:Úmrtí v San Franciscu Kategorie:Absolventi Harvardovy univerzity Kategorie:Muži Kategorie:Kybernetici Kategorie:Absolventi Univerzity v Cambridgi