Manifest sedmi byl protest sedmi umělců proti nové linii Komunistické strany Československa po jejím V. sjezdu (bolševizace strany a podřízení KSČ směrnicím Kominterny) v roce 1929. Text vzniklý z podnětu Ivana OlbrachtaLexikon české literatury 3/I. Praha: Academia, 2000, s. 664–671. vyšel jako leták s titulem Spisovatelé komunisté komunistickým dělníkům. Vyzýval k odstranění nového (Gottwaldova) vedení strany, které podle názoru podepsaných ohrožovalo masový charakter a akceschopnost KSČ. Signatáři byli poté ze strany vyloučeni. Byli to:
Ivan Olbracht Helena Malířová (partnerka Ivana Olbrachta) Stanislav Kostka Neumann Josef Hora Jaroslav Seifert Marie Majerová Vladislav Vančura
Projev „sedmi“ byl odsouzen nejen vedením strany, ale i antimanifestem komunistických spisovatelů, kteří zachovali loajalitu vedení. Zásadní stanovisko k projevu „sedmi“ podepsali Karel Teige, Konstantin Biebl, Vítězslav Nezval, Vilém Závada, František Halas, Karel Konrád, Jiří Weil, Julius Fučík, Bedřich Václavek, Vladimír Clementis, Ladislav Novomeský a Vojtěch Tittelbach. Konstantin Biebl a Vilém Závada byli ovšem v tomto dokumentu podepsáni bez vlastního vědomí.Josef Hora. Spisovatel a politika, svazek Avantgarda známá a neznámá, sv. 3.
Odkazy Reference
Externí odkazy Text Manifestu sedmi v edici Avantgarda známá a neznámá, sv. 3. Text „Zásadního stanoviska“, tamtéž.
Kategorie:Česká literatura Kategorie:Komunistická strana Československa Kategorie:Manifesty Kategorie:Události roku 1929 Kategorie:Vilém Závada Kategorie:Ivan Olbracht Kategorie:Vladislav Vančura Kategorie:Bedřich Václavek