Kojení

vpravo|náhled|Kojení dítěte náhled|Mezinárodní symbol kojení (Matt Daigle, vítěz soutěže Mothering magazine, 2006) Kojení je krmení novorozeného nebo malého mláděte mlékem z mléčné žlázy matky. Jedná se o způsob výživy mláďat, který je společný všem savcům včetně člověka.

Kojení

Novorozenci a kojenci mají sací reflex, který jim umožňuje sát a polykat mléko z mléčné žlázy. Existují důkazy o tom, že až na vzácné výjimky je mateřské mléko tím nejlepším zdrojem potravy pro lidské novorozence. Mezi odborníky však dosud není shoda o tom, jak dlouhá doba kojení je optimální k tomu, aby z něj dítě získalo co největší prospěch, ani o tom, jak velké riziko představuje používání náhrad mateřského mléka.

WHO a UNICEF dnes doporučuje kojení (s přikrmováním od 6 měsíců) do 2 let věku dítěte i déle – podle potřeb matky i dítěte.

Dítě může být kojeno vlastní matkou nebo jinou ženou v laktaci. Mateřské mléko může být odstříkáváno a podáváno dítěti z lahve. Rovněž je možné používat pasterizované mléko od dárkyň. Pro děti matek, které nemohou nebo nechtějí své děti kojit, jsou k dispozici náhradní mléka. Ačkoliv jsou velmi různorodé výsledky studií o tom, jaká je relativní hodnota náhrad mateřského mléka, používání těchto náhrad je všeobecně považováno za méně hodnotné než kojení, a to jak pro normálně narozené, tak i pro nedonošené děti. V mnoha zemích je krmení náhradní kojeneckou výživou spojeno se zvýšenou úmrtností kojenců na průjmová onemocnění. Ovšem pokud se používá nezávadná voda a jsou dodržovány další hygienické zásady, je krmení náhradním mlékem považováno za přijatelné. Vlády i mezinárodní organizace (např. WHO) přijímají různé strategie na podporu kojení.

Laktace

náhled|Stavba prsu Tvorba a vylučování mléka se nazývá laktace. Když dítě saje, hormon oxytocin vypuzuje mléko z alveolů (sklípků) mléčné žlázy do mlékovodů za prsním dvorcem a dále dítěti do úst.

Hormonální vlivy Od třetího měsíce těhotenství ženský organismus produkuje hormony, které stimulují růst systému mléčných kanálků v prsech: Progesteron ovlivňuje růst alveolů a laloků žlázy. Hladiny progesteronu a estrogenů po porodu prudce klesají, což vyvolá tvorbu mleziva (kolostrum).

Estrogeny stimulují růst mléčných kanálků. Hladina estrogenů klesá po porodu a zůstává nízká po dobu prvních asi sedmi měsíců kojení. Doporučuje se proto, aby kojící ženy neužívaly hormonální antikoncepci s obsahem estrogenů. Zvýšení hladiny estrogenů může omezit tvorbu mléka.

Prolaktin přispívá ke zvýšenému růstu alveolů během těhotenství.

Oxytocin stahuje hladké svalstvo dělohy během porodu a v období po něm a také při orgasmu. Po porodu oxytocin stahuje hladké svalstvo okolo alveolů prsní žlázy, čímž vypuzuje nově vytvořené mléko do kanálků. Oxytocin je nezbytný pro vypuzovací reflex (ejekce mléka při sání).

Human placental lactogen (HPL, lidský placentární laktogen). Od druhého měsíce těhotenství placenta vytváří velké množství tohoto hormonu. Tento hormon hraje roli při růstu prsu, bradavky a prsního dvorce před porodem. Prsní žlázy jsou připraveny vytvářet mléko od pátého nebo šestého měsíce těhotenství. Je rovněž možné laktaci vyvolat uměle.

Laktogeneze I Na konci těhotenství vstupuje mléčná žláza do první fáze laktogeneze. V této fázi produkuje kolostrum (mlezivo), hustou, někdy nažloutlou tekutinu. V této fázi ještě vysoké hladiny progesteronu blokují většinu produkce mléka. Z medicínského hlediska nehraje žádnou roli, pokud mléčná žláza produkuje kolostrum ještě před porodem.

Laktogeneze II Porod placenty způsobí náhlý pokles hladin progesteronu, estrogenů a HPL, zatímco hladina prolaktinu zůstává i nadále vysoká. Toto náhlé snížení hladiny progesteronu ve spojení s vysokou hladinou prolaktinu stimuluje bohatou produkci mléka ve druhé fázi laktogeneze.

Po první stimulaci prsu se zvýší hladina prolaktinu v krvi (s vrcholem po cca 45 minutách) a během asi 3 hodin se opět vrátí do stavu před započetím kojení. Tento vzestup hladiny prolaktinu spustí v alveolech tvorbu mléka. Prolaktin se rovněž vylučuje do mléka.

Do tohoto procesu se rovněž zapojují i jiné hormony – inzulín, thyroxin a kortizol, jejich role však zatím není úplně jasná. Ačkoliv biochemické ukazatele naznačují, že druhá fáze laktogeneze začíná asi 30–40 hodin po porodu, matky obvykle začínají mít pocit plnosti prsů až po 2–3 dnech po porodu.

Kolostrum neboli mlezivo je první mléko, které kojené dítě dostává. Obsahuje větší množství bílých krvinek a protilátek než zralé mléko. Zejména to je vysoké množství imunoglobulinu A (IgA), který pokryje sliznici nevyzrálého tenkého střeva dítěte. Tím pomáhá chránit dítě před průnikem mikroorganismů do organismu. Sekreční IgA rovněž pomáhá předcházet vzniku potravinových alergií. Po dvou týdnech od porodu se kolostrum postupně mění ve zralé mléko.

Mlezivo je produkováno v malém množství (přizpůsobuje se tak nezralému trávicímu organismu miminka), obsahuje však obrovskou spoustu cenných látek připravených miminku přesně na míru. I v malém množství je zcela dostačující pro výživu miminka.

Laktogeneze III Během těhotenství a prvních dnů po porodu je tvorba mléka řízena systémem endokrinních hormonů (vylučovaných do krve). Jakmile je tvorba mléka pevněji nastolena, začíná se uplatňovat řízení autokrinní (hormony působící v místě své tvorby). To je třetí fáze laktogeneze.

V této fázi se tvoří tím více mléka, čím více je ho z prsu odebíráno. Výzkumy rovněž naznačují, že úplnější vyprázdnění prsu rovněž podpoří tvorbu mléka. Tvorba mléka je tedy silně závislá na tom, jak často se dítě krmí a jak dobře je schopno odebírat mléko z prsu. Nízká tvorba mléka může být způsobena:

nedostatečnou frekvencí kojení nebo odstříkávání; neschopností dítěte odebírat efektivně mléko z prsu z důvodu např. deficitu čelistí nebo struktury úst; endokrinní (hormonální) poruchou u matky; nedostatečně vyvinutou prsní tkání; poruchou metabolismu nebo trávení u dítěte; nedostatečný kalorický příjem nebo malnutrice (nedostatek živin) u matky.

Kojení aspoň jednou každé 2–3 hodiny pomáhá udržet tvorbu mléka. Odběr mléka 8× za 24 hodin udržuje jeho tvorbu jak v prvních měsících laktace, tak především i po uplynutí čtvrtého měsíce. Průměrný počet kojení je individuální, často se zmiňuje 10–12 za 24 hodin, častější ani méně časté kojení ale není nic neobvyklého. Ideální je kojit podle potřeb miminka. To se týká i délky kojení. Neexistuje pevně stanovený čas, po který by se dítě mělo kojit. Výzkumy rovněž potvrdily neexistenci předního a zadního mléka.

Kojení dítěte na vyžádání (on demand), které může znamenat mnohem častější krmení, než je doporučované minimum, je tím nejlepším způsobem, jak udržet produkci mléka a zajistit, aby byla u dítěte uspokojena potřeba mléka.

Kromě potřeby jídla a pití naplňuje kojení u miminka i potřebu blízkosti maminky, tepla a pocitu bezpečí.

Reflex ejekce mléka Uvolnění oxytocinu vede k ejekci mléka. Oxytocin stahuje hladké svalstvo okolo mléčné žlázy, čímž dochází k vypuzení mléka. Kojící ženy popisují své pocity při tom různě. Některé cítí lehké brnění, jiné cítí značný tlak nebo lehkou bolest, a jiné necítí nic zvláštního.

Reflex není pokaždé stejný, obzvláště ze začátku. Myšlenka na kojení nebo zvuky vydávané jiným dítětem mohou u matky vyvolat tento reflex a způsobit nechtěné vytékání mléka. Rovněž může dojít k tomu, že mléko uvolňují oba prsy současně, ačkoliv je dítě kojeno jen z jednoho. Tyto problémy se obvykle srovnají během dvou týdnů. Problémy s kojením mohou vyvolat stresové situace a úzkost.

Zhoršený vypuzovací reflex může být také zapříčiněn bolestivými nebo rozpraskanými bradavkami, odloučením od dítěte, operací prsou v minulosti nebo dřívějším poraněním. Existují různé metody, jak lze podpořit tento reflex v případě potíží. Zahrnují např. kojení v příjemném a známém prostředí, masáž prsou nebo zad, zahřívání prsou látkou nebo sprchou aj.

Poporodní bolesti Uvolnění oxytocinu, které vyvolává ejekční reflex, rovněž způsobuje stahy dělohy, která se po porodu zavinuje do své původní velikosti. Kojící matky mohou tyto stahy během kojení vnímat jako bolestivé. Mohou se podobat menstruačním bolestem, ale i porodním stahům. Po porodu druhého nebo dalšího dítěte mohou být mnohem silnější.

Laktace bez těhotenství Ženy si mohou někdy navodit laktaci, ačkoliv nikdy předtím nebyly těhotné. Tento stav se nazývá „indukovaná laktace“. Pokud žena v minulosti kojila a znova se u ní spustí laktace, jedná se o relaktaci. Pokud jsou bradavky soustavně stimulovány odsávačkou mléka nebo skutečným sáním, může to někdy vést k vyvolání tvorby mléka v množství potřebném ke kojení dítěte. Tímto způsobem jsou někdy schopny kojit dítě adoptivní matky. Mléko vytvořené indukovanou laktací se svým složením neliší od mléka produkovaného po porodu.

V lékařské literatuře jsou popsány i vzácné případy laktace u mužů. Laktace může být i vedlejším účinkem některých léků, typicky u tzv. atypických antipsychotik.

Mateřské mléko

Dosud nejsou popsány úplně všechny vlastnosti mateřského mléka. Obsah živin je však znám a je také relativně stálý. Složky mléka pocházejí z výživy matky a z živin, které kolují v její krvi v době kojení. Pokud některých živin není dostatek, uvolňují se z tělesných zásob. Odhaduje se, že kojící žena má kvůli zabezpečení produkce mléka pro své dítě energetickou spotřebu vyšší o 500–600 kalorií denně. Složení mléka se samozřejmě liší hodinu od hodiny, podle toho, jak je zrovna dítě kojeno, a podle momentální konzumace stravy a vlivů prostření. Kolísá zejména poměr tuku a vody v mléce.

Mléko uvolňované na začátku krmení (foremilk) je vodnaté s nízkým obsahem tuků a vysokým obsahem sacharidů (cukrů). Během krmení mléko postupně získává více krémovou konzistenci (hindmilk). Obsah tuku v mléce je primárně ovlivňován vyprázdněním prsů – čím méně v nich zůstává mléka, tím je obsah tuku vyšší. K úplnému vyprázdnění ovšem nemůže v době laktace dojít, neboť mléko se tvoří průběžně.

Náhrada mateřského mléka Mateřské mléko obsahuje více než 100 různých složek, z nichž některé člověk nedovede vyrobit ani rozpoznat, a proto není úplná umělá náhražka mateřského mléka možná. Příkrm zvířecím mlékem (nejspíše kravským nebo kozím) je doložen už před 3 až 7 tisíci lety z malých nádobek s hubičkou, které se zachovaly v dětských hrobech a uvnitř kterých byly nalezeny živočišné bílkoviny. Matka se tak mohla starat o více dětí a úspěšně je vychovat, což vedlo k rychlejšímu růstu lidské populace. Více viz Příkrm.

Pozitiva kojení Kojení je fyziologický proces pro matku i dítě, zajišťuje tak základní stav, a to jak po stránce fyzické, tak i psychické. Dítě dostává od matky živiny a protilátky, do těla matky se zase uvolňují různé hormony. Kojení posiluje psychické vazby mezi matkou a dítětem.

Pozitiva pro dítě

Kojené děti mají nižší riziko náhlého úmrtí (tzv. syndrom náhlého úmrtí dítěte, SIDS) a dalších onemocnění. Sání prsů povzbuzuje správný vývoj zubů a řečových orgánů. Sání rovněž pomáhá předcházet obstruktivní spánkové apnoe (přerušení dýchání během spánku uzavřením dýchacích cest). Mateřské mléko má rovněž optimální teplotu a je v prsu k okamžité dispozici. Kojení je rovněž spojeno se snížením rizika následujících onemocnění: alergie; astma; autoimunní onemocnění štítné žlázy; bakteriální meningitida (zánět mozkových blan); rakovina prsu; celiakie (nesnášenlivost lepku); Crohnova choroba (zánětlivé onemocnění střev); diabetes mellitus (cukrovka); průjem; ekzémy; gastroenteritida (zánět žaludku a střev, infekčního i jiného původu); Hodgkinova choroba (nádorové onemocnění mízních uzlin); nekrotizující enterokolitida (závažný zánět střev); roztroušená skleróza; obezita; zánět středního ucha; infekce dýchacích cest a sípání; revmatoidní artritida (zánětlivé onemocnění kloubů); infekce močových cest.