náhled|Hráz vodní nádrže Lipno při povodních v roce 2002 Vltavská kaskáda je soustava devíti vodních děl na řece Vltavě, vybudovaných po etapách mezi lety 1930 a 1992. Do Vltavské kaskády patří přehrada zadržující největší objem vody z českých nádrží (Orlík) i přehrada největší co do plochy hladiny (Lipno).
Vodní elektrárny v přehradách kaskády produkují elektrický výkon až 750 MW.
Přehled přehrad Říční km Přehradníjezero Výstavba Nadmořská výškaRetenční hladina, převzato ze stránek Povodí Vltavy . m Rozlohakm² Délkakm Šířkakm Maximálníhloubka m Objemtis. m³ Vodníelektrárna Plavebníkomora 329,540 Lipno I 1952–1959 725,6 48,70 48,0 10,0 21,5 VE Lipno I není 319,120 Lipno II 1952–1959 563,4 0,33 7,0 11,5 VE Lipno II není 210,390 Hněvkovice 1986–1992 370,1 2,68 27,0 VE Hněvkovicedokončena v r.2010 200,405 Kořensko 1986–1991 353,6 VE Kořensko PK Kořensko 144,700 Orlík 1954–1966 353,6 27,30 68,0 74,0 VE Orlík PK OrlíkPlavební zařízení (šikmé kolejové zdvihadlo doplněné v horní části plavební komorou) nedokončeno. 134,730 Kamýk 1956–1962 284,6 1,95 10,0 17,0 VE Kamýk PK Kamýk 91,694 Slapy 1951–1954 270,6 13,92 43 58,0 VE Slapy PK SlapyVýtah pro lodě (svislé zdvihadlo) není dokončen, kolejová přeprava sportovních lodí 84,440 Štěchovice 1937–1945 219,4 1,14 9,4 22,5 VE Štěchovice PK Štěchovicepůvodně i s propustí pro vory 71,325 Vrané 1930–1936 200,1 2,51 13,0 9,7 VE Vrané PK Vrané
Historie První jezy na Vltavě byly stavěny už za Ferdinanda I., spolu s dalšími úpravami zlepšujícími splavnost.
V letech 1640–1643 strahovské opatství na žádost Ferdinanda III. odstranilo skalisko Horní slap, které nebezpečně zasahovalo do poloviny řečiště. Na zbytku skály byl na památku vztyčen Ferdinandův sloup, zvaný též Solný. V roce 1722 k němu přibyla socha svatého Jana Nepomuckého, po níž Svatojánské proudy získaly jméno. Obě památky byly přemístěny pod hráz Slapské nádrže poblíž budovy elektrárny.
První ucelený projekt usplavnění Vltavy mezi Mělníkem a Českými Budějovicemi zpracovala roku 1894 firma Lanna a Vering. V té době byla Vltava hojně využívaná pro voroplavbu a klasickou plavbu, zejména přepravu dřeva, kamene a soli.
Po první světové válce se objevuje námět na postavení dvou vysokých přehrad, u Slap a u Orlíku. Nový, energetický zájem se dostal do střetu s dosavadními hospodářskými zájmy. První dvě vodní díla kaskády, Vrané a Štěchovice, byla budována ve 30. letech 20. století, ještě s ohledem na plavební účely.
Význam Ačkoliv účelem výstavby prvních děl Vltavské kaskády byla výroba elektrické energie, po druhé světové válce byla upřednostněna akumulační funkce a z ní vyplývající nadlepšení průtoků na Vltavě a na dolním Labi.
Vltavské nádrže mají význam především energetický (výroba el. energie v hydroelektrárnách, zejména při špičkovém odběru) a ochranný před povodněmi. Střední Povltaví, Turistický průvodce ČSSR Olympia Praha 1984
Vedlejšími přínosy jsou usplavnění některých částí Vltavy, stabilizace hladiny pro odběr vody k průmyslovým účelům i pro výrobu pitné vody a dále vytvoření nových rekreačních míst. Vodní hospodaření na Vltavě umožňuje též ovlivnit splavnost Labe pod Mělníkem.
Kaskáda je podle platného manipulačního řádu schopna zcela zastavit povodeň do velikosti dvacetileté vody a povodně větší zmírnit (transformovat). Například během povodně v roce 2002, byl max. přítok do VD Orlík v hodnotě 3900 m3·s−1, překračující úroveň tisícileté povodně, snížen transformací na VD Orlík o 800 až 900 m3·s−1. Taky technické řešení a architektura přehrad je předmětem obdivu.
Výstavba přehrad však znamenala také zničení jedinečných přírodně i historicky cenných míst, například Svatojánských proudů a mnoha vesnic i osad; ukončila taky tradiční vltavskou voroplavbu. Výstavbou se stabilizovala teplota řeky pod přehradami, takže v Praze už Vltava v zimě obvykle mimo slepá ramena nezamrzá, zatímco v létě je v ní naopak voda pro koupání příliš chladná.
Upraven musel být zámek Orlík a rozebrán a znovu sestaven Kostel svatého Bartoloměje v Červené z 12. století. U Žďákova překlenul Vltavu jednoobloukový Žďákovský most s největším rozpětím jednoho oblouku v Evropě.
Poznámky
Reference
Literatura
FRYŠ, Josef: Vltavská kaskáda - Nový život staré řeky. Obrazová publikace o stavbě, historii i současnosti všech devíti vodních děl Vltavské kaskády. Vydalo nakladatelství Universum 2022. 272 stran. Fryš, Josef: Co zůstalo pod hladinou vltavské kaskády. Obrazový příběh proměny vltavských břehů. Vydalo nakladatelství Universum 2024. 200 stran. ISBN 978-80-284-0168-9
Související články Protipovodňová ochrana Prahy Splavnění střední Vltavy
Externí odkazy
Vltavská kaskáda (stručný přehled na webu Povodí Vltavy) Seznam vybraných nádrží ve správě Povodí Vltavy Potenciál splavnění vltavské vodní cesty (CityPlan spol. s r. o. 2004–2005)
Kategorie:Přehradní nádrže v Česku Kategorie:Kaskády přehradních nádrží Kategorie:Vltava
Kategorie:Kaskády vodních elektráren Kategorie:Kaskády v Česku