László Rajk (8. května 1909, Székelyudvarhely – 15. října 1949, Budapešť) byl maďarský ministr vnitra a zahraničních věcí, odsouzený ve vykonstruovaném procesu k trestu smrti a následně popravený.
Biografie László Rajk se narodil v roce 1909 v sedmihradském Székelyudvarhely (dnes Odorheiu Secuiesc, Rumunsko). Do komunistické strany vstoupil v mladém věku; za svoje politické názory byl vyloučen z university. Bojoval ve španělské občanské válce a po porážce republikánů byl internovaný ve Francii do roku 1941, kdy se pak vrátil do Maďarska. Stal se tajemníkem ilegální komunistické strany. V prosinci 1944 byl zatčen, ale před popravou ho zachránil jeho bratr Endre. V roce 1946 byl Rajk ustanoven ministrem vnitra a založil státní bezpečnostní organizaci ÁVO (později ÁVH). Od srpna 1948 byl ministrem zahraničních věcí. Po roztržce mezi SSSR a Titovou Jugoslávií byl Rajk 30. května 1949 zatčen.
Proces s László Rajkem
V procesu se sedmi dalšími, který byl inscenován sovětskými poradci Lichačovem a Makarovem vyslanými do Maďarska Stalinem, byl László Rajk obviněn jako titoista, zrádce a špión, který chtěl nastolit v Maďarsku kapitalistický systém. Proces se konal od 16. září do 24. září 1949 ve velké hale budovy odboru kovodělníků v Budapešti. Rajk učinil doznání ve smyslu obžaloby poté, co jej zmínění poradci před procesem přesvědčili, že dostane jen mírný trest. Navzdory tomu byli Rajk spolu s obviněnými Dr. Tiborem Szönyim a Andrásem Szalaiem odsouzeni k smrti.
Další podobné inscenované procesy s „titoisty“ a „buržoazními nacionalisty“ podle přímých instrukcí sovětských poradců pokračovaly v Bulharsku s Trajčo Kostovem (1949), v Polsku s Władysławem Gomułkou a v Československu s Gustávem Husákem (1954) a Rudolfem Slánským (1952).
Obžalovaní László Rajk (1909), ministr zahraničních věcí (trest smrti) György Pálffy (1909), generálporučík (rozsudek přesunut na vojenský tribunál – trest smrti) Lazar Brankov (1912), vyslanecká rada, jugoslávské vyslanectví (doživotí) Dr. Tibor Szönyi (1903), člen národního shromáždění (trest smrti) András Szalai, (1917), vládní činitel (trest smrti) Milan Ognjenovich (1916), vládní činitel (9 let) Béla Korondy (1914), plukovník policie (rozsudek přesunut na vojenský tribunál – trest smrti) Pál Justus (1905), člen národního shromáždění (doživotí)
Rehabilitace V březnu 1956 byl Rajk rehabilitován a 6. října 1956 znovu pohřben spolu se svými dvěma společníky, kteří byli odsouzeni k smrti. Tato událost byla protestem proti vládě Mátyáse Rákosiho a vedla k Maďarskému povstání, které začalo 23. října 1956.
Odkazy
Reference
Literatura Koltai, Ferenc: László Rajk and his Accomplices before the People’s Court, Budapest 1949
Související články Proces se Slánským Władysław Gomułka Proces s buržoazními nacionalisty Trajčo Kostov
Externí odkazy
Jak se roztáčela kola procesů pořad Českého rozhlasu o historických a politických souvislostech procesu s Rajkem, obsahuje podrobné informace o jeho průběhu a zásazích sovětských expertů.
Kategorie:Ministři vnitra Maďarska Kategorie:Ministři zahraničních věcí Maďarska Kategorie:Maďarští interbrigadisté Kategorie:Maďarští komunisté Kategorie:Oběti komunistického teroru v Maďarsku Kategorie:Maďaři odsouzení k trestu smrti Kategorie:Narození v roce 1909 Kategorie:Úmrtí v roce 1949 Kategorie:Muži