Plicnivky jsou parazitičtí červi patřící do třídy Nematoda (hlístice), pro něž je charakteristické, že dospělí jedinci těchto červů se lokalizují v průdušnicích, průdušinkách, samotných plicních sklípcích nebo plicních cévách.
Charakteristika plicnivek Jedná se o velmi početnou, morfologicky a biologicky různorodou skupinu červů, jejichž tělo je oblé, protáhlé, většinou vláskovitého, nitkovitého nebo vřetenovitého tvaru. Jsou odděleného pohlaví a vývoj probíhá buď přímo (geohelminté) nebo nepřímo přes mezihostitele (biohelminté). Mezihostitelem jsou suchozemští nebo vodní plži, žížaly a další bezobratlí. Plicnivky mají malou ústní kaspuli, samci mají vyvinutou kopulační burzu i párové spikuly. Nejvýznamnější jsou zástupci z těchto čeledí: Dictyocaulidae, Protostrongylidae, Metastrongylidae, Angiostrongylidae, Crenosomatidae, Filaroididae.
Druhy plicnivek a jejich hostitelé čeleď Dictyocaulidae Dictyocaulus viviparus – skot, buvol, zebra Dictyocaulus filaria – ovce, koza, muflon Dictyocaulus noerneri – jelen, méně již daněk, srnec Dictyocaulus arnfieldi – kůň, osel
čeleď Protostrogylidae Muellerius capillaris – ovce, koza, muflon, méně ostatní volně žijící přežvýkavci Muellerius tenuispiculatus – kamzík Protostrongylus rufescens – muflon, kamzík, kozorožec i další spárkatá zvěř Protostrongylus brevispiculum – ovce Protostrongylus commutatus – králík, zajíc Capreocaulus capreoli – srnec Bicaulus sagitatus – jelen, daněk Neostrongylus linearis – muflon, kamzík Elaphostrongylus cervi – jelen, srnec, los
čeleď Metastrongylidae Metastrongylus elongatus – prase divoké, prase domácí Metastrongylus pudendotectus – prase divoké, prase domácí Metastrongylus salmi – prase divoké, prase domácí
čeleď Angiostrongylidae Angiostrongylus vasorum – pes, liška Aelurostrongylus abstrusus – kočka Angiostrongylus cantonensis – potkan, krysa
čeleď Crenosomatidae Crenosoma vulpis – pes, liška, jezevec, vlk, kočka Crenosoma mephidis – skunk Crenosoma striatum – ježek
čeleď Filaroididae Filaroides hirthi – pes a volně žijící masožravci Filaroides osleri – pes a volně žijící masožravci
Obecný vývojový cyklus plicnivek Vajíčka nebo larvy se dostávají do průdušnic a jsou spolu s hlenem vykašlávány z plic. Následně jsou definitivním hostelem polknuty a procházejí přes celý trávicí trakt a s trusem do vnějšího prostředí. Druhy s přímým vývojem (geohelminté) se na povrchu půdy několikrát svlékají a poté larvy lezou na traviny, se kterými jsou pozřeny definitivním hostitelem (např. Dictyocaulidae). Larvy druhů s nepřímým vývojovým cyklem (biohelminté) vyhledávají vhodného mezihostitele, nejčastěji suchozemští plži, vodní plži nebo žížaly. V nich larvy prodělávají další vývoj, několikrát se svlékají. Definitivní hostitel se nakazí pozřením těchto mezihostitelů. Jakmile se larvy dostanou do střeva definitivního hostitele, pronikají skrze střevní stěnu do střevních mízních uzlin, odtud do mízního řečiště a následně do krevního oběhu. Krví jsou larvy plicnivek zavlečeny do plic, kde červi pohlavně dospívají a migrují dle druhu buď do plicních sklípků, průdušinek nebo až do průdušnice. Zde kopulují a produkují vajíčka či rovnou larvy.
Kategorie:Parazitičtí živočichové Kategorie:Strongylida