Blansko

Blansko (v horském nářečí Blansku, ) je město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Leží v údolí řeky Svitavy, devatenáct kilometrů severně od Brna. Centrum má nadmořskou výšku 276 metrů, větší část města se rozkládá ve svahu nad levým břehem Svitavy. Žije zde obyvatel.

Název Název sídla je původně jmenný tvar přídavného jména blanský odvozeného od podstatného jména blana či bláně, které značí mokřinatý trávník, louku nebo pastvinu, typicky vznikající na místě vykáceného lesa.

Historie Staré Blansko (12. století) náhled|vlevo|Blanenský zámek Z první poloviny jedenáctého století pocházejí střepy keramiky, které byly v roce 2017 nalezeny při stavebních pracích u blanenského kostela. První písemná zmínka o zdejší osadě, dnešním Starém Blansku, na pravém břehu Svitavy se objevuje v Letopise tzv. Kanovníka vyšehradského a váže se k roku 1136, kdy probíhal ostrý majetkový (ale v pozadí hlavně politický) spor o právo vystavět v Blansku kostel mezi olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem a brněnským údělným knížetem Vratislavem. Blansko se s dalšími osadami stalo majetkem olomouckého biskupství a jeho držitelé dostávali toto zboží jako léno. Centrem tohoto panství se stal v 2. polovině 13. století hrad Blansek východně od Blanska.

Nové Blansko (13.–17. století) Roku 1277 založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku na levém břehu řeky novou osadu, která se jako tzv. Nové Blansko stala jádrem pozdějšího města. Až do 19. století jej tvořilo především rozsáhlé obdélné náměstí, jehož východním torzem je současné náměstí Svobody. V držení obou vesnic se vystřídala řada lenních majitelů, z nichž k nejznámějším patřil rod pánů z Kunštátu a Černohorských z Boskovic. Od roku 1526 měl blanenské panství rod pánů z Doubravky a Hradiště, za nichž byl zanedbaný statek zveleben a opraven a osady Staré a Nové Blansko sloučeny v jeden celek. Jan Dubravius odkoupil od Jaroslava Černohorského z Boskovic blanenský manský dvůr, který spojil s ostatním zbožím. Roku 1580 povýšil Matyáš Žalkovský ze Žalkovic Blansko na městečko. V letech 1631–1694 držel Blansko rod pánů z Rožmitálu. Slezský rod hrabat Gellhornů zde v roce 1698 založil první železárny.

Rozmach za industrializace (dlouhé 19. století) K rozvoji Blanska došlo v 19. století (dlouhé 19. století) právě v souvislosti s rozmachem zdejších železáren a strojíren, které zbudoval Hugo František Salm. K dalšímu rozmachu města přispěla železniční trať Brno – Česká Třebová, která byla slavnostně otevřena 1. ledna 1849. V tomto období, kdy došlo ke zrušení roboty a šlechtických panství, se stalo Blansko centrem jednoho ze tří soudních okresů, které spadaly pod hejtmanství v Boskovicích.

Blansko z městyse na město povýšil císař František Josef I. roku 1905, mj. zásluhou tehdejšího starosty Karla Ježka. V tomto roce byl sepsán pamětní list, který popisuje poměry v Blansku, stav průmyslu, školství, spolků apod. Blansko mělo v té době 417 domů s 3 350 obyvateli a bylo rozvinutým průmyslovým městem.

Největší továrnou byly Salmovy železářské závody, které vyráběly široký sortiment nejen železářské produkce a zaměstnávaly 2 000 dělníků. Dalším závodem byla továrna a slévárna firmy Ježek zaměstnávající 400 dělníků. Továrna firmy Carl Mayers Söhne vyráběla hliněná kamna a šamotové zboží a pracovalo v ní 120 dělníků.

Dalšími menšími firmami byly továrna hospodářských strojů Františka Šaumana, továrna hospodářských strojů Družstvo železářů, strojírna bratří Nejezchlebů, cihelna Martina Kaly a aj. Roku 1911 založil v Blansku inženýr Erich Roučka továrnu na výrobu elektrických měřících přístrojů a regulačních soustav, kterou o 23 let později prodal Robertu Sochorovi.

Poválečný vývoj a současnost (20. století) V roce 1945 byla Schorova továrna znárodněna a dostala název Metra Blansko. Spolu s ČKD Blansko a Adastem Blansko tvořila až do roku 1989 jádro blanenského průmyslu. V roce 1949 se stalo Blansko okresním městem. V šedesátých až osmdesátých letech se ve městě překotně rozvíjel průmysl, což vedlo ke příchodu nových obyvatel, ale také k mnohdy velmi necitlivé přestavbě města. Charakteristická je úprava centra ve stylu socialistického realismu a výstavba paneláků na předměstí. Pád komunismu a hlavně ekonomickou transformaci v 90. letech řada podniků v Blansku nepřežila, což vedlo k propadu obyvatelstva asi o 3000. Město si dodnes zachovalo svůj (post)průmyslový charakter.

Přírodní poměry Na území Blanska zasahuje CHKO Moravský kras. Ve správním území města je řada lesů. K zajímavostem patří vyhledávaný zatopený lom v blízkosti vlakového nádraží vedle železniční tratě s průzračně čistou vodu.

Obyvatelstvo Struktura Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení. Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel část Blansko 5 002 5 565 5 545 6 278 7 562 7 544 8 496 8 883 12 673 14 903 18 912 20 783 20 594 20 629 19 900 Počet domů část Blansko 583 631 641 766 1 024 1 142 1 521 1 923 1 966 2 106 2 336 2 560 2 804 3 081 3 259

Městská správa Správní území

Blansko bylo dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Blansko ale stále existuje a skládá se ze 116 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 43 obcí.

Členění města náhled|Katastrální členění města

Katastrální území a části města Město se člení na osm katastrálních území a 12 částí města. Katastrální území a části města na nich ležící jsou: k. ú. Blansko – část Blansko k. ú. Dolní Lhota – část Dolní Lhota k. ú. Horní Lhota u Blanska – část Horní Lhota k. ú. Hořice u Blanska – část Hořice k. ú. Klepačov – část Klepačov k. ú. Lažánky u Blanska – část Lažánky a částečně také část Blansko k. ú. Olešná u Blanska – část Olešná k. ú. Těchov – části Těchov, Obůrka, Skalní mlýn, Žižlavice a Češkovice

V letech 1980–1999 byla součástí města i dnes samostatná obec Spešov.Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. . S. 485.

Městské čtvrti Neoficiálně se město člení na tyto městské čtvrti: Zborovce Sever Staré bytovky (U Kamenného kříže) Písečná Podlesí Blansko-město Staré Blansko Vojánky Arnoštovo údolí

Samospráva Ve 21. století řídila město po čtyři volební období široká koalice České strany sociálně demokratické, ODS, KDU-ČSL a Sdružení pro město. Ke změně došlo po komunálních volbách v roce 2022, kdy koalici vytvořily ODS, ANO, Volba pro město s podporou ČSSD (později SOCDEM). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 21. října 2022 byl starostou opětovně zvolen Jiří Crha. Neuvolněnou 1. místostarostkou se stala Lenka Dražilová (ANO) a uvolněným 2. místostarostou Ivo Stejskal z Volby pro město.

Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. října 1997.

Doprava V roce 1849 byla dána do provozu železniční trať Brno – Česká Třebová, na níž leží stanice Blansko a zastávka Blansko město. Roku 1899 došlo k jednání o vytvoření železniční tratě do Vyškova, která však nebylo realizováno. Stejně tak nebyly počátkem 20. století realizovány návrhy na zbudování železničních tratí do Moravského krasu, Líšně, Prostějova či Tišnova. K dalšímu rozvoji železničních tratí nedošlo a Blanensko se od dvacátých let soustředilo na autobusovou dopravu, kterou realizovali soukromí dopravci. V roce 1949 vznikl podnik ČSAD Blansko, který byl dopravním závodem národního podniku ČSAD Brno. Po roce 1989 vstoupili na trh další dopravci, k 1. lednu 1994 byla dopravní firma ČSAD Blansko privatizována a přejmenována na ČAD Blansko. Současnou městskou hromadnou dopravu ve městě i do okolních měst a obcí, zajišťují autobusové linky, které jsou součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.

Sport v Blansku

Blansko bývá v současnosti označováno také za „město sportu“. Působí zde řada sportovních klubů a oddílů, z nichž vzešla mnohá významná jména českého vrcholového sportu (především blanenský rodák a olympijský vítěz v hodu diskem Ludvík Daněk). Ve městě jsou moderní sportoviště, aquapark, nově rekonstruovaná školní hřiště a tělocvičny.

Z významných sportovních a kulturních akcí nadregionálního významu se ve městě každoročně konají např. mezinárodní Půlmaraton Moravským krasem, běh You Dream We Run, BAMBIfest (bambiriáda), Blanenská desítka, Blanenské vítání svatého Martina a podzimní RAJBAS festival filmů, setkání a dobrodružství pořádaný Sdružením Horizont Blansko.

Fotbal Blanenský fotbalový klub FK Blansko hrál ještě v sezóně 2005/2006 1.A třídu, díky každoročnímu postupu v roce 2008 hraje MSFL. V letech 2009–2011 následovaly dva sestupy, v roce 2013 pak postup a dnes tak klub hraje Moravskoslezskou divizi D. V roce 2020 po předčasně ukončené sezoně 2019/20 postoupil do Fortuna:Národní ligy.

Hokej Hokejový klub HC Blansko hrál v letech 2003–2008 2. národní hokejovou ligu. Největším úspěchem je dvojnásobná účast ve finále 2. NL v sezonách 2005/2006 a 2006/2007. Před sezonou 2008/2009 prodal druholigovou licenci z ekonomických důvodů týmu Vsetín. V sezoně 2009/2010 se blanenský tým sloučil s Technikou Brno a pod názvem VSK Technika Blansko v Blansku hrál třetí nejvyšší hokejová liga. Spolupráce však byla po roce ukončena a hokejový klub v Blansku zanikl. Do sezóny 2010/2011 však nastoupil nový tým DYNAMITERS Blansko HK, hrající na zimním stadionu Blansko a složený převážně z odchovanců původního hokejového klubu.

Plavání Od roku 1940 je Blansko domovem pro plavecký oddíl ASK Blansko (dříve Metra Blansko). Oddíl původně trénoval sezonně na letním koupališti, další rozvoj pak souvisí s otevřením krytého bazénu v říjnu 1976, který byl vybaven unikátním pohyblivým dnem pro možnost nastavit různou hloubku v části bazénu. Oddílu se podařilo vychovat mistry a mistryně republiky v žákovských i dorosteneckých kategoriích. Plavci blanenského oddílu jsou pravidelnými účastníky závodů Českého poháru. Mezi nejúspěšnější plavce, kteří začínali v tomto oddíle a významně proslavili rodné Blansko ve světě, patří například Yvetta Hlaváčová, Dana Chalupová, Michal Špaček nebo Silvie Rybářová.

Fungování plaveckého oddílu významně narušilo uzavření plaveckého bazénu v září 2021 z důvodu havarijního stavu budovy, plavci tak byli nuceni dojíždět za tréninky do jiných bazénů v regionu a někteří přestoupili do jiných oddílů. Zhotovitel projektu na výstavbu nového krytého bazénu vybudovaného na místě stávajícího byl schválen v květnu 2024, nový plavecký bazén byl otevřen v srpnu 2026 a činnost plaveckých oddílů i pobočného spolku Vodní záchranné služby ČČK tak mohou být obnoveny.

Judo Funguje zde také velmi úspěšný judistický oddíl, který dokázal vychovat několik mistrů republiky.

Baseball