Záhřeb

Záhřeb () je hlavní a největší město Chorvatska. Leží na severozápadě země, u řeky Sávy, na jižních svazích pohoří Medvednica. Záhřeb leží v nadmořské výšce přibližně 120 m n. m.; Žije zde přibližně 809 000 obyvatel, v celé záhřebské městské aglomeraci žije 1 150 000 obyvatel, což je přibližně čtvrtina celkového počtu obyvatel Chorvatska.

Historie města sahá do římských dob. Nejstarší osadou v okolí města byla římská Andautonia na území dnešní obce Ščitarjeva.; ; ; Název „Záhřeb“ je zaznamenán v roce 1134 v souvislosti se založením osady v Kaptolu v roce 1094 po příchodu Slovanů do oblasti. Záhřeb se stal svobodným královským městem v roce 1242.; ; ; ; V roce 1845 se stal hlavním městem Chorvatska.; ; ; V roce 1850 byly tehdejší osady Gradec a Kaptol spojeny s okolními osadami v jednu obec, což vytvořilo podmínky pro rozvoj moderního středoevropského města. Město začalo svou expanzi směrem k levému břehu řeky Sávy a v 60. letech 20. století začal rozvoj Záhřebu i na pravém břehu řeky Sávy.

Záhřeb má zvláštní status v rámci chorvatského správního členění a je konsolidovaným městem-župou (ale vyčleněným ze Záhřebské župy); ; ; a administrativně se člení na 17 městských čtvrtí.; ; Většina z nich se nachází v nízké nadmořské výšce v údolí řeky Sávy, zatímco severní a severovýchodní městské části, jako Podsljeme; ; a Sesvete,; ; se již rozkládají na úpatí pohoří Medvednica, takže geografický obraz města je poměrně rozmanitý. Město se táhne v délce přes 30 kilometrů ve směru východ-západ a přibližně 20 km ve směru sever-jih.

Dopravní spojení, koncentrace průmyslu, vědeckých a výzkumných institucí a průmyslová tradice jsou základem jeho vedoucího hospodářského postavení v Chorvatsku. Záhřeb je sídlem ústřední vlády, správních orgánů a téměř všech ministerstev. Ve městě sídlí téměř všechny největší chorvatské podniky, média a vědecké instituce. Záhřeb je nejdůležitějším dopravním uzlem v Chorvatsku, kde se stýkají střední Evropa, Středomoří a jihovýchodní Evropa, a proto je oblast Záhřebu centrem silniční, železniční a letecké sítě Chorvatska. Je to město známé svou rozmanitou ekonomikou, vysokou kvalitou života, muzei, sportovními a zábavními akcemi; působí tu několik vysokých škol. Jeho hlavními odvětvími hospodářství jsou high-tech průmysl a sektor služeb.

Název vlevo|náhled|Zříceniny starověkého římského města Andautonia u Záhřebu vlevo|náhled|Kaptol v roce 1686 Etymologie názvu Záhřeb je nejasná. Pro sjednocené město se začal používat až od roku 1852, ale jako název záhřebské diecéze se používal již od 12. století a v 17. století se pro město používal stále častěji.Zagrabia in Giovanni Giacomo de Rossi's Mercurio Geografico (Dalmatia Istria Bosnia Servia Croatia parte di Schiavonia […], Rome, c. 1692; swaen.com). Název je poprvé zaznamenán v listině ostřihomského arcibiskupa Feliciána z roku 1134, zmiňovaný jako Zagrabiensem episcopatum.Cod. Dipl. II 42: rex diuina gratia inspirante … Zagrabiensem constituit episcopatum videlicet ut quos error idolatrie a dei cultura extraneos fecerat, episcopalis cuira ad viam veritatis reduceret. Mladen ANČIĆ, [http://hrcak.srce.hr/164151 Dva teksta iz sredine 14. stoljeća. Prilog poznavanju „društvenog znanja“ u Hrvatskom Kraljevstvu] („Dvě díla z poloviny 14. století: Příspěvek k poznání „společenského vědění“ v Chorvatském království“) Starohrvatska prosvjeta III.40 (2013).

Starší podoba jména je Zagrab. Moderní chorvatská podoba Zagreb je poprvé zaznamenána na mapě francouzského kartografa Nicolase Sansona z roku 1689. Ještě starší podoba se odráží v maďarském Zabrag (doložena cca od roku 1200 a užívána až do 18. století). Maďarský lingvista Gyula Décsy pro ni navrhuje etymologii Chabrag, což je dobře doložený hypokoristikum jména Cyprián. Stejná podoba se odráží v řadě maďarských toponym, například Csepreg.Décsy, Gyula in: Jean-Claude Boulanger (ed.) Actes du XVIe Congrès international des sciences onomastiques: Québec, Université Laval, 16–22 août 1987 : le nom propre au carrefour des études humaines et des sciences sociales, Presses Université Laval (1990), . p. 202.

Jméno by mohlo být odvozeno od praslovanského slova *grębъ, které znamená kopec, vyvýšeninu. (Všimněme si však srbochorvatského brȇg < praslovanské *bergъ, které rovněž znamená 'menší) kopec', a za brȇg 'do kopce nebo ke kopci' u zřejmě metatetizované varianty v maďarštině Zabrag – možná modifikované z předpokládaného *Zabreg kvůli maďarské hláskové harmonii). Starochorvatské rekonstruované jméno *Zagrębъ se projevuje prostřednictvím německého názvu města Agram.

Jméno Agram se v němčině používalo v habsburském období; toto jméno bylo klasifikováno jako „pravděpodobně římského původu“,Frank Moore Colby, Talcott Williams Dodd, The New International Encyclopaedia, Volume 1, 1918, p. 239. ale podle Décsyho (1990) by mohlo jít v rakouské němčině o reanalýzu názvu *Zugram.  Ve středověké latině i novověké latině je Záhřeb znám jako Agranum (jméno nesouvisejícího arabského města u Strabóna), Zagrabia nebo Mons Graecensis (také Mons Crecensis, v odkazu na Grič (Gradec)).

V chorvatské lidové etymologii byl název města odvozen buď od slovesa za-grab-, což znamená „nabírat“ nebo „kopat“. Jedna z lidových pověstí ilustrujících toto odvození váže název k suchu na počátku 14. století, během něhož prý Augustin Kažotić (asi 1260–1323) vykopal studnu, z níž zázračně vytryskla voda.Nikola Štambak, Zagreb (2004), p. 77. V jiné pověsti má správce města žízeň a nařídí dívce jménem Manda, aby „nabrala“ vodu ze studny Manduševac (dnes kašna na náměstí Bana Jelačiće), přičemž použije imperativ: Zagrabi, Mando! („Naber, Mando!“).„Legend about Zagreb“. Croatian National Tourist Board. Retrieved on 12 November 2008.

Chorvatsky se nazývá Zagreb, , nebo .

Geografie a přírodní poměry

Poloha Město leží na úpatí pohoří Medvednica, po obou březích řeky Sávy, největší řeky Slovinska a Chorvatska, v severozápadní části země, v historickém Chorvatsku blízko slovinských hranic. Leží na křižovatce mezi střední a jižní Evropou. Nachází se na jihozápadě Panonské nížiny v oblasti zvané Hrvatsko Prigorje. Medvednica tvoří jeho přirozenou severní hranici, řeka Sáva potom historickou hranici jižní (ve 20. století se město rozšířilo i přes ni). Vzhledem k těmto podmínkám tak intravilán města zahrnuje prostor dlouhý ve směru západ-východ cca 20 km a ve směru sever-jih pouhých 8 km. Rozloha města je 641 km².

Záhřeb je vzdálen cca 170 km od pobřeží Jaderského moře, nachází se 120 km východně od Lublaně, 290 km severozápadně od Sarajeva a 270 jižně od Vídně. Centrum města leží v nadmořské výšce 122 m. Nejvyšším vrcholem území Záhřebu je hora Sljeme (1035 m n. m.) v pohoří Medvednica.

Záhřeb se nachází v seismicky aktivní oblasti. Údolím řeky Sávy a pohořím Medvednica procházejí aktivní geologické zlomy.

Podnebí

Klima Záhřebu je klasifikováno jako oceánské podnebí (v Köppenově klasifikaci podnebí Cfb), ale s výraznými kontinentálními vlivy a velmi těsně hraničí s vlhkým kontinentálním podnebím (Dfb) a vlhkým subtropickým podnebím (Cfa). V Záhřebu se střídají čtyři roční období. Léta jsou obecně teplá, někdy až horká. Na konci května se výrazně otepluje, teploty začínají stoupat a často je velmi teplo nebo dokonce horko s častými odpoledními a večerními bouřkami. Mohou se vyskytnout vlny veder, ale jsou krátkodobé. Teploty stoupají nad 30 °C v průměru 14,6 dne v létě. Srážky jsou v létě hojné a pokračují i na podzim. S 840 mm srážek za rok je Záhřeb devátým nejvlhčím hlavním městem Evropy, spadne zde sice méně srážek než v Lucemburku, ale více než v Bruselu, Paříži nebo Londýně. Podzim ve své rané fázi často přináší příjemné a slunečné počasí s občasnými dešťovými přeháňkami v pozdější fázi sezóny. Pozdní podzim se vyznačuje nárůstem počtu deštivých dnů a také stále klesajícími průměrnými teplotami. Od poloviny října do ledna jsou časté ranní mlhy, přičemž severní městské čtvrti na úpatí pohoří Medvednica a čtvrti podél řeky Sávy jsou náchylnější k celodennímu hromadění mlh. Zimy jsou poměrně chladné a srážek ubývá. Nejsušším měsícem je únor s průměrným úhrnem 39 mm srážek. Průměrně je 29 dní se sněhovými srážkami, přičemž první sníh obvykle napadne na začátku prosince. V posledních letech však počet dnů se sněžením prudce klesá. Jaro je obecně mírné a velmi příjemné s častými změnami počasí a je větrnější než ostatní roční období. Někdy se mohou vyskytnout chladná období, většinou na jejich počátku. Průměrná průměrná denní teplota v zimě se pohybuje kolem 1 °C (od prosince do února) a průměrná teplota v létě je 22,0 °C.

Povodně Břehy řeky Sávy jsou zpevněné náspy, které zabraňují přirozeným povodním. Kromě toho se jižně od Záhřebu nachází i kanál Sáva–Odra, který slouží k odklonění případné záplavové vlny mimo město do prostoru lužních lesů mezi městy Velika Gorica a Sisak. Kanál mohl v minulosti sloužit nicméně jako nové koryto řeky SávyČlánek na portálu b92.net , a její tok skrz město by byl, obdobně jako v případě např. Valencie ve Španělsku využit k nové zástavbě a parkům.

Ptactvo V oblasti Záhřebu bylo zaznamenáno 100 druhů hnízdících ptáků (nejpočetnější jsou zpěvní s 57 druhy), 6 druhů dravců, 7 druhů datlů, 16 druhů brodivých ptáků a 14 druhů z jiných čeledí. V Maksimiru, Jarunu, Savici, Bundeku a Tuškanaci hnízdi více než 30 druhů .Vedran Lucić, Objavljen Atlas ptica gnjezdarica grada Zagreba , Ptice.net.

Panorama města

Nejvýznamnějšími historickými výškovými stavbami jsou Neboder (1958) na náměstí Bana Jelačiće, věž Cibona (1987) a Zagrepčanka (1976) na Savské ulici, Mamutica v Travnu (Novi Zagreb – okres istok, postavena v roce 1974) a Záhřebská televizní věž na vrcholu Sljeme (postavena v roce 1973).

V roce 2000 schválila městská rada nový územní plán, který počítal s mnoha výškovými budovami v Záhřebu, jako je Almeria Tower, Eurotower, HOTO Tower, Zagrebtower a jeden z nejvyšších mrakodrapů Sky Office Tower.

V Novém Záhřebu se výrazně rozšířily čtvrti Blato a Lanište, včetně Záhřebské arény a přilehlého obchodního centra.

Kvůli dlouhodobému omezení, které zakazovalo výstavbu 10 patrových a vyšších budov, pochází většina záhřebských výškových budov ze 70. a 80. let 20. století a nové bytové domy na okraji města jsou obvykle vysoké 4–8 pater. V posledních letech došlo k výjimkám z omezení, např. povolení výstavby výškových budov na Laništi nebo Kajzerici.

Historie náhled|upright=1.5|Gradec, uprostřed kostel sv. Marka, vlevo od něho Banski dvor, vpravo Parlament. Dole Lotrščak a lanovka|alt=|vlevo

Nejstarší osadou v blízkosti dnešního Záhřebu bylo římské město Andautonia, dnešní Ščitarjevo, které existovalo mezi 1. a 5. stoletím n. l. První zmínka o názvu Záhřeb pochází z roku 1094, kdy město existovalo jako dvě různá centra: menší, východní Kaptol, obývaný především duchovními a sídlící v záhřebské katedrále, a větší, západní Gradec, obývaný především řemeslníky a obchodníky. Gradec a Kaptol se sjednotili v roce 1851, zasloužil se o to hlavně bán Josip Jelačić, na jehož počest bylo pojmenováno hlavní městské náměstí, náměstí bána Jelačiće. vlevo|náhled|Záhřebská katedrála V období bývalé Jugoslávie zůstal Záhřeb důležitým hospodářským centrem země a byl druhým největším městem. Po vyhlášení nezávislosti Chorvatska na Jugoslávii byl Záhřeb prohlášen jeho hlavním městem.

Rané období Záhřebu