Ratibořice (2. pád do Ratibořic, 6. pád v Ratibořicích; ) jsou vesnice, část města Jaroměřice nad Rokytnou v Kraji Vysočina. Název značí „ves lidí Ratiborových“. Ve vesnici žije obyvatel. Nedaleko obce bylo vybráno v lokalitě Na Skalním místo pro možný sklad vyhořelého jaderného paliva, okolní obce s tímto nesouhlasí. Lokalita byla vytipována SÚRAO z oblasti o ploše kolem 40 km² a byla zařazena do užšího výběru. V březnu 2018 proběhly protesty proti průzkumům hlubinného úložiště jaderného odpadu na pozemcích u obce. Lokalitu odmítl i starosta města Jaroměřice nad Rokytnou, pod kterou vesnice spadá.
Geografická charakteristika Zastavěné území místní části Ratibořice je od místní části Jaroměřice nad Rokytnou vzdáleno více než 3,5 kilometrech po silnici III/4014. Na silnici č. II/360 jsou u Výčap napojeny bezmála dvoukilometrovou částí téže silnice č. III/4014. Spojení s Boňovem zajišťuje silnice č. III/4015.
Ratibořice se rozkládají v nadmořské výšce 460 až 480 metrů; jejich povrch stoupá od jihozápadu k severovýchodu. V lese východně od Ratibořic pramení potok, který protéká jižně od osady a své vody odevzdává Štěpánovickému potoku asi 600 metrů před Štěpánovicemi. Ratibořice leží téměř uprostřed trojúhelníku vymezeného trojicí kopců: kopcem o výšce 465 metrů na jihozápadě u soutoku Ratibořického potoka se Štěpánovickým potokem, taktéž zalesněným kopcem s kótou 504 metrů severně od osady a na východě se zalesněným kopcem o nejvyšší výšce 523 metrů.
Historie První písemná zmínka o Ratibořicích jsou datovány rokem 1348, avšak i jejich území bylo osídleno již v mladší době kamenné, což dokládají archeologické nálezy (střepy moravské malované keramiky); jednou z archeologických lokalit je lokalita Proklaky.
Vládcem obce byl vladycký rod (1351 Ctibor z Ratibořic). V obci byla tvrz. Od 15. století ji spolu s obcí držely různé vladycké rody z okolí (1408–1416 Kryštof z Ratibořic, 1447–1465 Jindřich z Hrochova). Od šedesátých let 17. století seděli v obci Rechenberkové. Adam a Arnošt z Recheberka přeměnili po roce 1660 tvrz na barokní zámek (v 19. století v něm zřízeny byty). V roce 1696 už ves náležela k lesonickému panství.
V roce 1843 se uvádí počet obyvatel 275, k roku 1850 pak 258 obyvatel.
Na postavení kaple na návsi proběhla obecní sbírka (1928), téhož roku byl postaven pomník padlým. Boží muka za obcí směrem k Lipníku jsou z 18. století.
Ratibořice byly elektrifikovány v roce 1930 Západomoravskými elektrárnami (ZME).
Dne 30. ledna 2019 v Ratibořicích shořela kachní farma, škoda dosáhla 4 milionů korun, zahynulo celkem 6,5 tisíce kachen.
Obyvatelstvo
Obecní správa V letech 1850–1878 patřily Ratibořice pod Boňov, následně pak byly samostatnou obcí a od 1. ledna 1980 jsou částí města Jaroměřice nad Rokytnou. V letech 1878–1882 k obci patřil Boňov a v letech 1878–1908 také Štěpánovice a Vacenovice.
Pamětihodnosti
jednotné zemědělské družstvo bylo zřízeno roku 1953.Moravskobudějovicko. Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. Na bývalém zbytkovém statku dnes hospodaří ekologičtí zemědělci (ratibořická kozí farma).Smolíková, Dagmar: Ratibořický dvůr - reportáž z biofarmy manželů Dobrovolných v časopise Sedmá generace 1/2005
Osobnosti Pavel Dobrovolný (* 1934), ekologický zemědělec a podnikatel Jan Holba (1865–1949), římskokatolický duchovní a politik, organizátor rolnických záložen, zemský poslanec
Odkazy Reference
Související články Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Třebíč Kategorie:Sídla v Jevišovické pahorkatině Kategorie:Mikroregion Rokytná Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Místní části v Jaroměřicích nad Rokytnou