Jan Evangelista Nečas (25. prosince 1849 StudniceMatriční záznam o narození a křtu – 30. ledna 1919 Brno) byl český právník a soudce, básník a překladatel.
Život Jan Evangelista Nečas (někdy též Neczas) se narodil ve Studnicích u Nového Města na Moravě; na domě čp. 21 má pamětní desku.
Oženil se s Adelhaid, dcerou Josefa Krupky. – Stal se otcem: Marie (* 19. srpna 1878 ve St. Bohumíně – + 22. srpna ve St. Bohumíně), Wladimira Josefa (* 29. června 1880 ve St. Bohumíně, čp. 3 – + 1882 v ?)…
Od roku 1878 pracoval jako soudní adjunkt v Bohumíně, později se stal okresním soudcem ve Vyškově, Strážnici a Telči. V letech 1897–1904 byl radou zemského soudu v Těšíně, pak v BrněLexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3. díl. Praha : Academia, 2000.
Při své soudcovské praxi byl literárně činný: překládal (zejm. z polštiny) a psal básně. Používal též pseudonymy Jan ze Studnic a J. Čas. Nepomíjel však ani tvorbu v oblasti práva. Šlo mu jednak o popularizaci práva, jednak o povznesení právnické jazykové kultury, a to obzvláště v čase, kdy se česká právní věda a praxe vymaňovala z nadvlády a tíživého vlivu němčiny.O tomto boji viz první tři desítky ročníků časopisu Právník (časopis) Jan Evangelista Nečas na tomto poli přispíval k obnově nebo vytvoření české právní terminologie, zejm. svou Terminologií, ale také svými příspěvky v časopise Právník, např. v rubrice Fukar (ročník 1892).
Zemřel v roce 1919 v ústavu choromyslných v Brně ve věku 69 let.
Dílo
Poezie Z poezie Jana Evangelisty Nečase lze uvést: 30 básní lyrických (1884) Pohledy do dějin (1886) – 60 básniček Biblické příběhy a legendy ze zemí východních (1888) Na poli krve (1905) Žně smrti (1905), soubor básní reagujících na Rusko-japonskou válku; Od srdce k srdci : padesát projevů : řada milostných veršů na dopisnice a do památníků (1911). 100 písní k dobré duši (1911)
Svých veršů používal i v boji za češtinu v oblasti práva. Časopis Právník otiskl přinejmenším dvě jeho krátké básně. Versus memoriales k jurisdikční normě a civ. řádu soudnímu (1897).
Některé jeho verše jiní autoři zhudebnili, např.: Ty mocný, silný, veliký (1905), dnes pod č. 905 součást Kancionálu. Společného zpěvníku českých a moravských diecézí; nápěv vytvořil Karel Eichler.
Průvodce Pernštýn a poříčí Svratky z Tišnova ku pramenům (1903)
Právnické dílo O právních poměrech kontribučenských fondů na Moravě od jich zákonitého zřízení před 100 lety až na naše časy (1788-1888) (1889) Rádce pro poručníky a opatrovníky (1889); Čím a jak ochrániti rolnictva? (1890) Sekvestrace (1891) – dle zákonův i četných rozhodnutí nejvyššího soudu pro potřebu praktickou Vzorce protokolů, rozsudkův a výměrů soudních k řízení spornému i nespornému (1892); Deutsch-böhmische juridische Terminologie = Německo-české názvosloví právnické (1893), recenzi profesora Miřičky je v časopise Právník (1892, str. 574), dále v Právníku (1893, str. 693 a 732); Praktické porady a pokyny právní (1894), zde [Nečas] chce rozšířiti v lidu nejelementárnější vědomosti o právu a správě spravedlnosti. Způsobem každému snadno pochopitelným vysvětluje, jak zřízeny jsou soudy, kdo jest oprávněn sepisovati právní spisy, co se děje se spisy k soudu podanými, jaké následky má zmeškání stání nebo zanedbání lhůty, jak zřízeny jsou knihy pozemkové aj.Právník (1895, str. 150); Naše nové řízení bagatelní před soudy okresními a živnostenskými (1898); Německo-české názvosloví právnické (1900); * Německo-české názvosloví právnické (1900) Kytička humoru z praxe právnické (1904) Malá čítanka právnická (1907); Čítanka o našem právu : pro náš lid (1911).
Z časopisu Právník Názvosloví právnické (1890, str. 831); Fukar (1892, str. 71, 144, 179 a 215); K češtině právnické (1893, str. 811); v ročníku 1894, str. 672 Nečas brojí proti užívání neosobních obratů na způsob „obecní úřad se žádá“, „strany a svědkové se volají“, „důkaz se připouští“ a navrhuje za ně konkrétní náhrady jako „soud povoluje, povoleno jest, máte povoleno“, místo „o tom uvědomují se“ navrhuje „věztež o tom“, dnes „na vědomí“; v ročníku 1896 Nečas referuje o nových českých překladech nových rakouských zákonů. Na str. 599 pak např. kritizuje překlad německého ) jako „porážení“ a místo tohoto příliš drsného, hrubou sílu připomínajícího překladu navrhuje „příhodnější obraz od stromu vzatý: mocně působícími důvody mohou býti nárok, tvrzení, odvolací důvody vyvráceny“, jak je zvykem říkat dnes; Spravedlnost základ říší! (1905, str. 674), báseň k neutěšeným jazykovým poměrům ve Slezsku; Sbírej, kdo jsi české řeči ctitel! S germanismy roztrhl se pytel! (1907, str. 108), brusičsky laděná báseň.
Překlady Z překladů lze uvést: Antoni Malczewski: Marie: pověsť ukrajinská (1882); Básně Miriamovy: (Zenona Przesmyckého z Varšavy) (asi 1886); Tři básně Julia Słowackého (1882). Tři pověsti (1883) Vybrané bajky Aesopovy i Phaedrovy (1888)
Bajky a legendy Biblické příběhy a legendy ze zemí východních (1888)
Reference
Externí odkazy
Jan Evangelista Nečas – Digitalizované knihy dostupné online
Kategorie:Čeští spisovatelé 19. století Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Čeští soudci Kategorie:Narození 25. prosince Kategorie:Narození v roce 1849 Kategorie:Narození v Novém Městě na Moravě Kategorie:Úmrtí 30. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1919 Kategorie:Úmrtí v Černovicích (Brno) Kategorie:Muži