Venus Ebony Starr Williamsová (* 17. června 1980 Lynwood, Kalifornie) je americká profesionální tenistka, starší sestra Sereny Williamsové. Představuje čtyřnásobnou olympijskou vítězku a bývalou světovou jedničku ve dvouhře i čtyřhře. Celkově získala na grandslamových turnajích 23 titulů, z toho sedm ve dvouhře a čtrnáct v ženské čtyřhře po boku své sestry a dva ve smíšené čtyřhře. Zvítězila také v obou ženských tenisových soutěžích na Letních olympijských hrách 2000 v Sydney a ve čtyřhře žen na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu a o čtyři roky později také Londýně. Stříbrnou medaili si odvezla ze smíšené čtyřhry z riodejaneirské olympiády.
Na okruhu WTA Tour si připsala 49 singlových a 22 deblových titulů. V ženském tenise vydělala historicky druhou nejvyšší finanční částku za Serenou Williamsovou.
V americkém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 1999 semifinálovým utkáním proti Itálii, v němž porazila Ritu Grandeovou. Američanky zvítězily díky jejím třem bodů 4:1 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupila ke třinácti mezistátním utkáním s bilancí 21–2 ve dvouhře a 4–3 ve čtyřhře., přístup:
Kariéra
Vzestup na vrchol (1994–2000) Do profesionálního tenisu nahlédla Williamsová pod trenérským vedením svých rodičů Richarda Williamse a Oracene Priceové v roce 1994 a hned se málem postarala o překvapení, když na turnaji v Oaklandu měla set a break k dobru proti nasazené jedničce Sánchezové Vicariové, ale výhodu neproměnila. Ještě v dalších dvou letech startovala na profesionálním okruhu WTA Tour spíš výjimečně.
V roce 1997 ale vstoupila razantně mezi nejlepší hráčky světa, když hned při své první účasti na US Open postoupila až do finále, kde ale prohrála s Martinou Hingisovou.
Rok 1998 přinesl tzv. „Williams Family Mixed Doubles Grand Slam“. Sestry Williamsovy byly členkami vítězného páru v soutěži smíšené čtyřhry na všech čtyřech grandslamových turnajích. Venus se na tomto zvláštním úspěchu podílela vítězstvími s partnerem Justinem Gimelstobem na Australian Open a na French Open. Ve dvouhře na všech grandslamech postoupila až do čtvrtfinále, na US Open vyhrála ještě jeden zápas navíc, zvítězila v již zaniklém Grand Slam Cupu a v turnajích v Miami, tehdy známější pod místem čtvrti Key Biscayne, a v Oklahoma City a na konci roku byla světovou pětkou.
O rok později její seznam vítězství čítal dokonce pět turnajů a dva grandslamové tituly ve čtyřhře se sestrou Serenou. Stále ale čekala na grandslamový průlom ve dvouhře, i její sestra se dočkala dřív – vyhrála podzimní US Open.
V roce 2000 zítězila ve Wimbledonu i na US Open, kromě toho získala další tři tituly ve WTA Tour. Na olympijských hrách v Sydney vyhrála obě zlaté medaile, ve dvouhře i se sestrou ve čtyřhře.
Vrchol nadvlády Williamsových (2001–2003) náhled|vlevo Ještě dva roky trvala nadvláda obou sester. Na začátku roku 2001 vyhrály spolu čtyřhru na Australian Open, čímž zkompletovaly svou sbírku deblových titulů z turnajů Grand Slamu. Venus Williamsová obhájila vítězství ve Wimbledonu i na US Open, ve Flushing Meadows neztratila v průběhu turnaje jediný set. Když potom navázala dobrým začátkem nového roku, stala se 25. února 2002 poprvé světovou jedničkou, jako první hráčka černé pleti v historii. Sestry Williamsovy v tomto roce vyhrály dohromady 15 titulů, Venus sedm, Serena osm. Na čele světového žebříčku strávila v roce 2002 ve třech oddělených obdobích celkem 11 týdnů.
S výjimkou Paříže 2003 sestry Williamsovy ovládly grandslamové turnaje – od French Open 2002 do Wimbledonu 2003 hrály pětkrát ze šesti turnajů spolu ve finále, Venus pokaždé prohrála. V semifinále Wimbledonu 2003 jí v semifinále po zranění proti Kim Clijstersové pomohlo přerušení zápasu kvůli dešti, zápas otočila a postoupila do čtvrtého finále ve Wimbledonu v řadě.
Dne 14. září 2003 byla zavražděna starší sestra Venus a Sereny Yetunda Priceová. Dopad této události a k tomu zranění, která vyřadila obě sestry do konce roku z turnajů, přispěly ke konci jejich dominance.
Snaha o návrat (2004–2005) V roce návratu se Venus Williamsové dařilo střídavě. Vyhrála turnaje v Charlestonu a Varšavě, ale ve finále v Berlíně musela vzdát kvůli zranění. Na Grand Slamech byla nejdále ve čtvrtfinále v Paříži, ve Wimbledonu k její porážce přispěl verdikt rozhodčího Teda Wattse, který v tiebreaku druhého setu omylem připočítal míček navíc její soupeřce Chorvatce Špremové. V americké podzimní sezóně ji třikrát porazila Lindsay Davenportová, včetně čtvrtého kola US Open.
Na turnaji v Miami v roce 2005 sice vypadla v semifinále, ale před tím porazila poprvé za posledních 3,5 roku sestru Serenu. Vítězství na menším turnaji v Istanbulu a na French Open porážka od Bulharky Karatančevové, později potrestané za doping, nenaznačovaly podstatné zlepšení. Wimbledon ale přinesl změnu. V semifinále vyřadila obhájkyni titulu Šarapovovou a ve finále odvrátila proti Davenportové mečbol a v nejdelším finále ženské dvouhry všech dob zvítězila na turnaji potřetí v kariéře. Odvrátit mečbol a vyhrát se ve finále ženské dvouhry ve Wimbledonu nikomu nepovedlo 70 let. Jako 14. nasazená byla papírově nejslabší hráčkou, která kdy vyhrála Wimbledon – až do roku 2007, kdy sama svůj rekord překonala.
Ve druhé poloviě roku 2005 nevyhrála žádný turnaj a na US Open byla ve čtvrtfinále.
Cesta ke čtvrtému Wimbledonu (2006–2007) Rok 2006 pro ni také nezačal dobře. Na Australian Open prohrála hned v prvním kole s Bulharkou Pironkovovou a další tři měsíce stála kvůli zranění. Na antuce se jí nedařilo a ve Wimbledonu vypadla ve třetím kole se Srbkou Jelenou Jankovićovou. Problémy se zápěstím, které ji trápilo už v tomto utkání, ji pak vyřadily ze zbytku sezóny a také z Australian Open 2007. Po devíti letech vypadla kvůli zraněním z první světové patnáctky. Když se po čtyřech měsících vrátila na dvorce, vyhrála v únoru turnaj v Memphisu. Ve světovém žebříčku se ale pohybovala až ve čtvrté desítce.
Na dalších turnajích neprošla dál než do semifinále, ale na French Open se blýskla ve druhém kole podáním o rychlosti 206 km/h, nejrychlejším servisem v historii ženského tenisu.
Wimbledon ji znovu zastihl ve vrcholné formě. Odvrátila hrozící vyřazení od Japonky Morigamiové ve třetím kole, kdy ve třetí sadě prohrávala 3–5 na gamy. Od té chvíle bylo její vystoupení suverénní, proti Šarapovové, Kuzněcovové, Ivanovićové ani ve finále proti Marion Bartoliové už neztratila ani set a v šestém wimbledonském finále počtvrté zvítězila. Vinou předchozích zranění byla nasazená až jako číslo 23, ještě o devět míst níž než při vlastním rekordu z roku 2005. Získala prémii 700 tisíc dolarů, poprvé v historii ve Wimbledonu shodnou jako pro vítěze mužské dvouhry. O vyrovnání podmínek se před tím sama zasloužila pokračováním kampaně B. J. Kingové, např. ostrou kritikou před začátkem Wimbledonu 2006 na stránkách The New York Times.Wimbledon has sent me a message: I’m only a second class champion , New York Times, 26.6.2006
Poslední Grand Slam a premiérové vítězství na Turnaji mistryň (2008) Po úspěšné sezóně přišla přišel další povedený rok. Sezónu začala exhibicí v Hongkongu, kde ve finále porazila Marii Sharapovou. Na Australian Open ji zastavila ve čtvrtfinále Ana Ivanovićová. Ze dvou turnajů vyhrála pouze jeden zápas. V březnu prohrála v semifinále turnaje v Bengalúru se sestrou Serenou po velkém boji. Na domácím turnaji v Miami došla do čtvrtfinále, kde ji připravila porážku Světlana Kuzněcovová. Po útlumu na antuce, kde na dvou turnajích vyhrála vždy pouze dva zápasy, naposledy ovládla grandslamový turnaj – Wimbledon. V semifinále porazila Jelenu Dementěvovou a ve finále oplatila únorovou porážku sestře Sereně.
Po trávě skončila ve čtvrtfinále Letních olympijských her. Na podzim vyhrála turnaj v Curychu. Závěr sezóny si okořenila premiérovým vítězstvím na WTA Tour Championships. V základní skupině porazila nejprve Dinaru Safinovou, Jelenu Dementěvovou a Serenu Williamsovou. V semifinále zdolala Srbku Jelenu Jankovićovou a ve finále ji nedokázala zastavit ani čtvrtá Ruska, se kterou na turnaji hrála, Věra Zvonarevová. Tu porazila ve třech setech.
Finále ve Wimbledonu a na Turnaji mistryň (2009) Rok nezačala moc dobře. Na Australian Open vypadla již ve druhém kole se Španělkou Carlou Suárezovou Navarrovou. Po nevydařeném vstupu do sezóny si na únorových turnajích připsala dva tituly. První titul byl z kategorie Primer 5 – Dubai Duty Free Women's Open. Kromě výhry ve finále nad Virginií Razzanovou, porazila v semifinále sestru Serenu. Druhý únorový vavřín vyhrála na antuce s mexickém Acapulcu. Tam v semifinále vyřadila Češku Strýcovou a ve finále Italku Pennettaovou. Poté přišla obhajoba čtvrtfinále turnaje v Miami, kde nestačila mladší sestru Serenu.
Na jarní antukové části se jí dařilo střídavě. Uhrála jedno kolo v Charlestonu, pak došla do semifinále oblíbeného turnaje v Římě. Cestou porazila Lucii Šafářovou, Čakvetadzeovou a Radwańskou. Potom už nestačila na pozdější vítězku turnaje Dinaru Safinovou. Na Madrid Open vypadla již v prvním kole a v kole třetím vypadla na French Open.
Ve Wimbledonu se probojovala do finále bez ztráty setu. Ve čtvrtfinále hladce porazila Polku Agnieszku Radwańskou, v semifinále drtivě oplatila nedávnou porážku z antuky Safinové. Ve finále narazila již potřetí v letošní sezóně na sestru Serenu, kterou už ale porazit nedokázala.
Formu z trávy si přivezla i do Stanfordu, kde se probojovala až do finále, ale v něm prohrála s Francouzkou Marion Bartoliovou. Z následujících dvou turnajů vyhrála pouze jeden zápas a na US Open ji v osmifinále připravila porážku Kim Clijstersová.
Na asijských turnajích se spíše trápila. V Tokiu prohrála hned na úvod s Ruskou Anastasijí Pavljučenkovovou. Potom vyhrála jeden zápas v Pekingu, ale v dalším kole znovu prohrála s Pavljučenkovovou.
Na WTA Tour Championships to nevypadalo, že by se vůbec posunula ze základní skupiny. V prvním zápase nestačila na Dementěvovou, potom potřetí v roce na sestru Serenu. Pak ale přišla výhra nad Světlanou Kuzněcovovou. I přes jednu výhru se dostala do semifinále, kde stejně jako loni porazila Srbku Jelenu Jankovićovou. Ve finále znovu nestačila na sestru Serenu a stejně jako v základní skupině.
Žádné vyřazení v prvním kole (2010) Na každém turnaji sezóny porazila nejméně dvě soupeřky. Sezónu začala jako 6. hráčka světa. Na prvním Grand Slamu v Austrálii se probojovala do čtvrtfinále. Tam už ale nestačila na Číňanku Li Na. Obhájila titul na Dubai Duty Free Women's Open. Ve finále si poradila s Azarenkovou. Titul obhájila také na antuce v Acapulcu. Do třetího finále během dvou měsíců se probojovala i na domácím turnaji v Miami. Tam už ale účast ve finále v trofej nepřetavila a prohrála hladce s Kim Clijstersovou. V Římě si připsala 2 vítězství. Loňské zaváhání na Madrid Openu, kde vypadla loni již v prvním kole, napravila. Došla až do finále, kde překvapivě nestačila na Francouzku Aravane Rezaïovou. Antukovou část roku uzavřela na French Open třemi výhrami.
Na trávě ve Wimbledonu to vypadalo, že chytla ještě lepší formu než doposud. Hladce došla až do čtvrtfinále, ale tam ji senzačně vyřadila Bulhrka Cvetana Pironkovová. Koncem léta nehrála žádný přípravný turnaj před US Open. I přes dvouměsíční pauzu došla na posledním Grand Slamu sezóny do semifinále. Tam už neměla síly na pozdější šampionku turnaje Kim Clijstersovou. Po americké tour předčasně ukončila sezónu.
Rok zakončila na 5. příčce.
Velké zdravotní komplikace (2011) Z kraje roku prohrála oba zápasy na exhibici v Hongkongu. Ve třetím kole Australian Open skrečovala kvůli bolesti zad Němce Petkovicové. Až do začátku června se kvůli přetrvávajícím problémům se zády na kurtech neobjevila.