František Štverák (5. března 1909 Hrádek u Vlašimi – 20. srpna 1956 Městec Králové) byl český římskokatolický diecézní kněz, odbojář za druhé světové války a oběť komunistického režimu 20. století.
Životopis (do konce 2. sv. války) Mládí a studium František Štverák se narodil 5. března 1909 v učitelské rodině v Hrádku u Vlašimi. Po absolvování obecné školy pokračoval na reálném gymnáziu v Benešově, které ukončil maturitou v červnu 1928. Téhož roku nastoupil na Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy a stal se alumnem česko-německého semináře v Praze-Dejvicích.
Kněžské svěcení a pastorační působení Na kněze byl vysvěcen 29. června 1933 pomocným biskupem pražské arcidiecéze Antonínem Eltschknerem. Svou primici sloužil 2. července 1933 v Třeboradicích. Po tříměsíční vojenské službě v hodnosti poručíka duchovní služby začal pracovat jako kaplan v Kostelci nad Labem. Postupně působil jako kaplan v Mýtu u Rokycan (1936), Českém Brodě (1937) a od března 1938 jako farář ve Chvalech.
Odbojová činnost za druhé světové války Obrana národa Po okupaci Čech, Moravy a Slezska fašistickým Německem se Štverák zapojil do vojenské ilegální odbojové organizace Obrana národa. Od května 1939 se podílel na přepravě bývalých důstojníků československé armády k hranicím a na diverzních akcích. Pracoval především jako automobilová spojka a přechovával zbraně na chvalské faře.
První zatčení Poprvé byl zatčen Gestapem 29. září 1939 za odmítnutí vyzvánět na oslavu dobytí Varšavy. Po výslechu byl propuštěn s pokutou 10 000 K. Druhé zatčení následovalo 22. května 1940 v souvislosti s odposlechnutým telefonním rozhovorem.
Věznění v nacistických táborech Věznice Pankrác (květen–červenec 1940): Prodělal šestnáct výslechů, byl mučen v temnici Malá pevnost Terezín (červenec–srpen 1940): Pracoval ve stavebním komandu Koncentrační tábor Dachau (srpen–září 1940): Přidělen do trestné kompanie (Straf-Kompagnie) Koncentrační tábor Sachsenhausen (září 1940–červen 1942): Pracoval v botovém komandu a lomu, přežil pokus o zastřelení "na útěku" Koncentrační tábor Dachau (červen 1942–duben 1945): Druhý pobyt až do osvobození v koncentračních táborech prokázal jeho mimořádnou odvahu a solidaritu se spoluvězni. V Dachau podstoupil trest namísto polského kněze Józefa Sosina, čímž mu zachránil život. František Štverák přežil epidemie břišního tyfu a též „vědecké“ experimenty nacistů.
Poválečné období Návrat do duchovní správy Po osvobození se 21. května 1945 vrátil do vlasti a znovu se stal chvalským farářem. Byl také jmenován vikariátním sekretářem a později arcibiskupským notářem a komisařem Ordinariátu Praha.
Svědek u soudu v Dachau V říjnu 1945 svědčil u amerického vojenského tribunálu při procesu s válečnými zločinci z koncentračního tábora Dachau.
Perzekuce komunistickým režimem Zatčení a věznění Dne 15. června 1949 byl zatčen Státní bezpečností v rámci akcí proti katolické církvi. Během výslechů byl obviňován z vatikánské špionáže a protistátní činnosti. Státní soud v Praze ho 25. ledna 1951 v procesu „Pícha a společníci“ odsoudil za „sdružování proti státu“ k 20 měsícům vězení.
Internace Po odpykání trestu byl přesunut do tábora nucených prací v Želivu, kde byl internován bez soudu společně s dalšími katolickými duchovními. Odmítl spolupráci se Státní bezpečností. Ze zdravotních důvodů byl propuštěn 4. června 1954.
Smrt a odkaz František Štverák zemřel 20. srpna 1956 ve věku 47 let na následky infarktu v nemocnici v Městci Králové. Byl pochován na hřbitově v Kostelci nad Labem. V roce 1990 byl plně rehabilitován.
Vyznamenání Československý válečný kříž Medaile Za chrabrost před nepřítelem I. stupně Medaile ministerstva vnitra Vyznamenání Svazu osvobozených politických vězňů
Chvaly Dne 15. června 1992 byla odhalena pamětní deska na fasádě hlavní lodi kostela sv. Ludmily ve Chvalech v Horních Počernicích. Na desce je nápis: "ZDE PŮSOBIL V LETECH 1937–1949 / P. FRANTIŠEK ŠTVERÁK / VIKÁŘ A ARCIBISKUPSKÝ NOTÁŘ / VĚZEŇ DVOU TOTALIT / 1940–1945 PANKRÁC, TEREZÍN, SACHSENHAUSEN, ORANIENBURG, DACHAU / 1949–1954 PANKRÁC, VALDICE, RUZYNĚ, HÁJEK, ŽELIV".
Hrádek Dne 3. července 2011 byla odhalena pamětní deska v rodném Hrádku. Na desce z červené žuly umístěné na podstavci plastiky Krista na kříži je úryvek z básně Jana Zahradníčka: „BYLA JICH HRSTKA ZROVNA JAK ZRNÍ V HLÍNĚ SPRAVEDLIVÝCH A MILOSRDNÝCH A TOUTO SETBOU SE OBROZOVALA ZEM VŽDYCKY TOMU TAK BYLO VŽDYCKY TOMU TAK BUDE JAN ZAHRADNÍČEK / PAMÁTCE / P. FRANTIŠKA ŠTVERÁKA / 1909–1956 / KATOLICKÉHO KNĚZE A VLASTENCE / NAROZENÉHO A POKŘTĚNÉHO NA HRÁDKU / ODPŮRCE A VĚZNĚ NACISMU A KOMUNISMU / L. P. 2011".
Odkazy
Reference
Literatura VODIČKOVÁ, Stanislava (ed.): I zvíře mělo více útrpnosti než člověk. Paměti patera Františka Štveráka, vězně nacistického a komunistického režímu. Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2013, 415 s., .
VODIČKOVÁ, Stanislava: Nebezpečný člověk a nežádoucí reakcionář – pater František Štverák. In: Securitas Imperii, 2009
Externí odkazy
Kategorie:Narození v roce 1909 Kategorie:Úmrtí v roce 1956 Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu Kategorie:Muži Kategorie:Vězni koncentračního tábora Terezín Kategorie:Narození 5. března Kategorie:Úmrtí 20. srpna Kategorie:Vězni koncentračního tábora Dachau Kategorie:Vězni koncentračního tábora Sachsenhausen Kategorie:Narození ve Ctiboři (okres Benešov) Kategorie:Úmrtí v Městci Králové Kategorie:Pohřbení v Kostelci nad Labem