Zahořany () jsou malá vesnice, část obce Kovářov v okrese Písek v Jihočeském kraji. Leží pět kilometrů severně od Kovářova a patnáct kilometrů severně od Milevska.

Historie Bývalé středověké městečko ležící na úpatí Koňského vrchu bylo poprvé připomínáno v roce 1323 v listině Jana Lucemburského a patřilo Zvíkovu. V roce 1575 koupil městečko společně se Zvíkovem Kryštof ze Švamberka. Od roku 1608 připadly Zahořany orlickému panství. Za třicetileté války bylo městečko téměř úplně zničeno. V letech 1771–1772 velký hladomor a epidemie moru způsobily úpadek. Vojenské přesuny a válečné útrapy měly za následek že kromě 26 domů bylo město zcela vypáleno. Koncem 18. století a na počátku 19. století vznikala na troskách bývalého městečka nová vesnice.

Sbor dobrovolných hasičů byl založen roku 1891, obecní knihovna roku 1921.Kytka, str. 122.

V roce 1930 bylo evidováno 60 domů a 294 obyvatel. Škola a fara byla v Lašovicích, lékař v Kovářově, pošta a četnictvo v Klučenicích.

Obyvatelstvo

Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1984 Zahořany byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Milevsko, ale od roku 1960 v okrese Písek. Od 1. ledna 1985 jsou částí obce Kovářov v okrese Písek. V letech 1850–1984 k obci patřily Lašovice a Žebrákov a v letech 1961–1984 také Chrást, Onen Svět a Předbořice.

Pamětihodnosti Na návsi stojí od roku 1837 kaplička zasvěcená Panně Marii. Původně zde stávala dřevěná zvonička. Kaple byla opravena roku 1887 na náklady obce. K další opravě kaple došlo v roce 1950 a v poté 1999. V roce 1902 byl do kaple pořízený zvon, který byl později za druhé světové války zrekvírovaný. Byl provizorně nahrazený odbíjecím zvonkem z hodin, které byly umístěné na Orlickém zámku a které zapůjčil místnímu starostovi kníže Schwarzenberg. Tento hodinový strojek byl používán až do roku 1950, kdy byl zavěšen nový zvon. Ve vsi je několik ukázek lidové architektury ze 17. a 18. století. Mezi kulturní zajímavosti patří sloupová boží muka (obětem moru a třicetileté války) vlevo od silnice do Lašovic na hřbetu zvaném Babiny. Boží muka jsou vysoká pět metrů, v průměru měří dva metry, jsou lehce nachýlená. V horní části jsou ze všech stran výklenky pro sošky. Původně na nich prý býval letopočet 1626 a prosebné a děkovné nápisy. Tyto nápisy byly obnoveny roku 1925, ale kvůli povětrnostním vlivům nejsou znatelné. Tento objekt je jednou z nejstarších staveb v regionu. Byl opraven roku 1994, posléze roku 2007.Šimečková, str. 242. Tato boží muka byla postavena zahořanským starostou Melicharem okolo roku 1840 jako projev poděkování za ukončení moru a k uctění památky padlých v třicetileté válce. Boží muka jsou vedena v Seznamu kulturních památek v okrese Písek. Boží muka zvaná na Doubravce jsou poblíž předchozích. Na podstavci je datace 1891. Jako poděkování za narození syna je nechala v tomto roce vztyčit rodina Bláhova z obce. V roce 1999 byly opraveny. Lípa, která roste vedle, byla vysazena ve stejném roce.Šimečková, str. 244. Kamenný kříž na nedalekém Koňském vrchu je z roku 1901. Nechal jej postavit jako projev díků četník z Kostelce nad Vltavou. Jeho kolega při pronásledování pytláků zahynul. Kříž se zbortil roku 1952 a dva roky poté byl znovu opravený a vztyčený.Šimečková, str. 246. Podle pověstí se tady na Koňském vrchu odbývaly koňské trhy. Okolo roku 1770 za období hladomoru a morové nákazy byl zde zřízen morový hřbitov, protože lašovický hřbitov kapacitně nepostačoval. Kamenný Hrochův kříž z roku 1891 se nachází na křižovatce silnic z Kovářovova do Lašovic a do Zahořan.Šimečková, str. 245. Dřevěný Pintův kříž je vysoký zhruba čtyři metry a je umístěný na soukromém pozemku v zahradě na Pelechách od roku 1889.Šimečková, str. 247. Venkovská usedlost čp. 26 je vedená v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.

Významní rodáci profesor Čeněk Holas (1855–1939), sběratel lidových písní a tanců.Šimečková, str. 238.

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Písek Kategorie:Sídla v Benešovské pahorkatině Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Kovářov (okres Písek)