upright=1.1|náhled|Kaple svatého Floriána nad vesnicí Držovice () jsou obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Leží v severovýchodním sousedství města Prostějov na bývalé císařské silnici do Olomouce. Žije zde obyvatel. alt=Památním padlým občanům ve válku|náhled|upright=1.1|Památník padlým občanům (detail)
Název Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Drž(a), což byla domácká podoba některého jména začínajícího na Drž- (např. Držislav, Držkraj apod.). Zprvu se jednalo o pojmenování obyvatel vsi, Držovici, které znamenalo "Držovi lidé".
Původní název byl Dirsouicih, který podle legendy vznikl po tragickém činu v nedalekých Vrahovicích, kdy pachatel prchal směrem na západ do osady, kde byl později zadržen, a kdy osada získala své jméno Držovice. Výklad jazykovědce Františka Kopečného však uvádí, že název pochází od slova Drž, což znamená lidé, kteří k němu patřili (jinak též ves držovných lidí).
Historie Historii obce Držovice zapisovali písaři, učitelé a kronikáři Vojtěch Smrček, Karel Kyselý, Michal Petrák a Kašpar Bár do roku 1972. V roce 2007 se kroniky ujala Mgr. Eliška Freharová, která doplnila údaje z let 1972–2006, která v roce 2017 na svou funkci rezignovala. Kronikářkou byla poté březnu 2018 zvolena pí Hana Weinerová, DiS. Kroniky a kniha jsou uloženy v prostějovském archivu.
Středověk První písemná zmínka o Držovicích pochází z roku 1141 na soupisu obcí patřících olomouckému biskupství, které tu vlastnilo pozemky o rozloze dvou popluží. Roku 1365 vlastní Držovice blíže neznámý Budislav. V roce 1368 Oneš z Držovic prodal Lovkovi z Prus (později psanému po Držovicích) a jeho příbuzným Markvartu a Adamovi z Dobromilic poplužní dvůr, dva lány polí, dvě chalupy a půl krčmy, čímž se jeho majetek, tvrz (zanikla po husitských válkách kolem roku 1466), mlýn, les, rybník a ovocné zahrady, ještě rozrostl. Část majetku pak Lovek z Držovic prodal roku 1391 Znatovi z Mejlic, v roce 1398 zbývající dědictví po Lovkovi z Držovic koupil Ješek Puška z Kunštátu a Otaslavic.
Držovice měly více vlastníků. Mezi ně patřili i Jíchové z Držovic, kteří v Držovicích pěstovali vinnou révu. Z roku 1376 je zmínka o Petru Jíchovi z Držovic, synovi Beneše. Ten vložil věno své manželce Johance, sám pak vstoupil roku 1387 do společného majetku s Mikšíkem z Víceměřic. Z roku 1406 pochází zmínka o Janu Jíchovi z Držovic, synovi předešlého, který roku 1406 vstoupil do spoluvlastnictví s Jakubem z Krumsína a roku 1409 odprodal své činžovní právo jeho příbuznému Mikšíkovi z Lešan.
Jiným rodem usazeným v Držovicích a okolí byli Skřítkové z Trpenovic. Olomoucký kanovník Racek z Trpenovic získal roku 1408 tu část vsi, tedy největší, po Janu Puškovi z Kunštátu. Kromě tvrzi měl v držení i krčmu a vařil pivo. Brzy vzal do spoluvlastnictví děti svého bratra Hereše. Jan Skřítek z Trpenovic pak totéž učinil roku 1420 u svého strýce Kuneše ze Zvole, pozdějšího olomouckého biskupa. Po smrti Jana Skřítka z Trpenovic přešel jeho majetek na vladyky ze Zvole, a to zřejmě roku 1447. Držovický majetek postupně pro nové majitele ztratil význam a tvrz zanikla, jelikož u prodeje tohoto dílu Držovic roku 1466 Janem ze Zvole Mikuláši z Nezdenic, již není zmíněna.
Mezi další vlastníky držovických dílů ve 14. století byli například Jakub ze Seloutek, který svůj díl roku 1381 prodal Vigantu Knabovi z Držovic, včetně dvorce a vinice. V 15. století jsou mimo výše zmíněné rody majiteli podílů v Držovicích nižší šlechtici z predikáty z Vrahovic, z Chudobína, z Konice, z Bílkova, Čertorejští z Čertorej a další.
Roku 1480 prodal Zbyněk z Vrahovic svůj díl Janu Heraltu z Kunštátu, majiteli plumlovského panství, který postupně skoupil další díly Držovic. Ten vybudoval na louce Trávník a na pastvišti rybník (podnikáním se ale silně zadlužil). Roku 1492 se stala držitelkou obce Johanka z Kravař a Plumlova, která obci dala právo odúmrti.
Novověk V roce 1571 získala obec od tehdejšího majitele Vratislava z Pernštejna právo užívat vlastní znak a pečeť, která se však nedochovala.
Písemné doklady z roku 1590 jsou bohaté na informace nejen o obchodních transakcích, ale také o velikosti obce či o složení obyvatelstva. Žili tu dva držitelé velkých gruntů, 37 sedláků, 16 zahradníků, tři podsedníci a jeden chalupník. Hodně se využívaly oba mlýny a obě krčmy, kde se utužovaly sousedské vztahy. Držovice byly v tomto roce největší obcí Plumlovského panství, což ukazuje, že byly současně i bohatou lokalitou a výhodným obchodním zbožím, na kterém se dalo bohatnout.
Potvrzením bylo odkoupení hejtmanem Markrabství moravského Joachim Haugvic z Biskupic roku 1599, kdy tak došlo ke spojení s Vrahovicemi a Kralicemi a vytvoření kralického panství, které se udrželo až do roku 1848. Toto uskupení pouze měnilo majitele. Po smrti Joachima jej zdědil syn Karel, který ho v roce 1637 prodal Juliovi hraběti ze Salm-Neuburka, roku 1725 se vlastníkem stal tajný rada a dvorní vicekancléř Jan Bedřich svobodný pán (později hrabě) ze Seilernů. Kralický velkostatek se v roce 1834 skládal z pozemků na území dnešních Kralic, Vrahovic, Sajlerova, části Vrbátek a Držovic. Žilo zde 2336 obyvatel. Prosperovala zde nejen rostlinná, ale i živočišná výroba, zejména koně, hovězí dobytek, vepři, husy, kozy a docházelo i k zušlechťování dobytka dovozem býků ze Švýcar. Řemeslníků bylo velice málo, pouze nejnezbytnější (kováři, krejčí, etc.), žil zde ranhojič a čtyři porodní asistentky. Držovský dvůr byl víceméně samostatný až do rozpadu v roce 1923 díky pozemkové reformě. Majitel-velkostatkář Josef Seilern-Aspang nabídl své pozemky o výměře 80 hektarů dobrovolně k parcelaci a dělení mezi cca 50 rolníků je označováno jako jeden z prvních aktů poválečné pozemkové reformy v ČSR.
Konflikty Poloha obce u starodávné zemské obchodní tepny mezi Olomoucí a Prostějovem, jejíž význam byl umocněn vybudováním císařské silnice, měla své klady i zápory. V době válek tudy táhla všechna vojska putující našimi zeměmi. Během třicetileté války se zde v roce 1642 objevovali Švédové rozložení u Olomouce a podle záznamů roku 1656 bylo celkem z 58 domů pouze 19 obydlených. Obec se vzpamatovávala jen velmi pomalu, v letech 1657–1678 se podařilo nově obsadit 22 gruntů a i 30 let po válce jich pustých zůstalo ještě 17. V polovině 18. století navíc muselo všech 29 držovských sedláků a 27 chalupníků vykonávat třídenní robotu se třemi koňmi, respektive dvou denní „pěší robotu“ každý týden. Tato povinnost se nevztahovala na dva domkáře a 14 podruhů. Navíc musely být ročně vrchnosti odevzdány naturálie ve formě příze a peněžní částkou. V roce 1742 byla obec vypleněna Prusy. Roku 1758 se zde pruské vojsko usadilo a vybudovalo pekárnu, která zásobovala oddíly v celém okolí. Tehdy došlo u Držovic srážky Prusů s císařskými oddíly, kdy zvítězili Prusové. Roku 1805 se obcí prohnaly armády Rusů a Rakušanů nastupující do bitvy u Slavkova. Později se v místní krčmě (dnes U Romže) konalo francouzsko-rusko-rakouské jednání o rozmístění vojsk a demarkační linie.
Do první světové války narukovala většina mužů, z nichž se 23 nikdy nevrátilo. Podzim roku 1938 byl bouřlivý díky přesunům armády ČSR v rámci mobilizace, aby se 15. března 1939 táhla od Prostějova až pod kopec Floriánek kolona tanků a vojenských automobilů nacistické okupace. Roku 1940 došlo k zatýkání občanů pro ilegální poslech rádia. Pomník padlých obětí první a druhé světové války (z roku 1928) připomíná hrdinství a statečnost těch, kteří se s národní porobou nesmířili. Obyvatelé byli roku 1945 nasazeni ke kopání zákopů, na jaře se nad obcí odehrály letecké bitvy a po útěku německých, maďarských i slovenských vojáků došlo ráno 9. května 1945 k osvobození Rumuny a vzápětí Rudou armádou. Oběti na životech pokračovali i během totalitního režimu.
Významná data 1141 – první zmínka o vsi jako majetku Držovných lidí 1398 – majitelem Ješek Puška z Kunštátu, postaven mlýn (nedochoval se) 1408 – zápis o tvrzi (neznámo, kde stála) 1492 – nejznámější majitelka Johanka z Kravař a Plumlova 1571 – 1. znak Držovic a pečeti od Vratislava z Pernštejna 1599 – majitel Joachim Haugvic z Biskupic spojil obec s Vrahovicemi a Kralicemi 1708 – na kopci postavena kaple svatého Floriána 1728 – stavěla se císařská silnice (dnešní Olomoucká) 1873 – založena Rolnická záložna 1875 – založen čtenářsko-pěvecký spolek Svornost (19. března) 1876 – ve Vrahovicích otevřen společný hřbitov Vrahovic a Držovic (do roku 1947) 1892 – založen Sbor dobrovolných hasičů (7. května) 1900 – postavena silnice do Smržic a Vrahovic 1914 – založen Sokol 1918 – oslava samostatnosti ČSR, vysazena lípa svobody na návsi č. 33 (29. října) 1919 – 1. volby v ČSR, starosta Vincenc Pluskal (ČSSD), vysvěcena kaple ve vesnici (postavena 1914–1916) 1931 – 1. autobusový spoj do Olomouce 1940–1941 – zatýkání, věznění a umučení několika občanů německými okupanty 1945 – osvobození Rumuny a Rudou armádou (9. května) 1947 – 1., neúspěšný, pokus připojit obec k Prostějovu 1950 – první okružní autobus ČSAD (Prostějov-Držovice-Vrahovice-Trpinky-Prostějov) 2007 – vznik místních novin 2008 – udělení vlajky obci Parlamentem ČR, první náročné investice 2010 – schválení nového územního plánu obce
Historické znakové privilegium obdržely Držovice v rove 1571 od Vratislava z Pernštejna.náhled historického erbu Držovic
Obyvatelstvo Struktura Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.
Obecní správa a politika Mezi lety 1850–1950 byly Držovice obcí v okrese Prostějov. Následný systém zvýhodňoval dotacemi větší města a tak byl vyvíjen tlak na připojení Držovic k Prostějovu. První pokus 1947 nebyl úspěšný, avšak 26. ledna 1950 došlo k připojení jako jeho část, Prostějov II. V roce 1954 došlo k přehodnocení tohoto stanoviska a až do 31. prosince 1972 byly znovu obcí. Od 1. ledna 1973 do 30. června 2006 patřily znovu jako část města k Prostějovu a od 1. července 2006 jsou opět samostatnou obcí, kdy došlo k opětovnému odtržení na základě referenda.
Obecní symboly Znak obce je historický, vlajka bylo obci udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. října 2008.
Zastupitelstvo obce + Složení zastupitelstva pro volební období 2018–2022 Jméno Pozice V zastup.Jaroslav StudenýStarosta2006 – dosudFrantiška Jana KreplováMístostarostka2017 – dosudMgr. Renata ČižmárováZastupitelka2017 – dosudLubomír Hrazdil mladšíZastupitel2014 – dosudOldřich KočíZastupitel2018 – dosudBedřich KovaříkZastupitel2014 – dosudMarek Strouhal mladšíZastupitel2022 – dosud
Finanční výbor + Složení finančního výboru pro volební období 2018–2022 Jméno Pozice Členem odOldřich KočíPředseda2022 – dosudEva KlevetováČlen2017 – dosudLubomír Hrazdil mladšíČlen2017 – dosud
Kontrolní komise + Složení kontrolní komise pro volební období 2018–2022 Jméno Pozice Členem odMgr. Renata ČižmárováPředsedkyně2017 – dosudIng. Petr LipčíkČlen2017 – dosudMarek StrouhalZastupitel2018 – dosud
Členství ve sdruženích a občanské iniciativy Iniciativa občanů stála také za přebudováním zvonice v kostel v letech 1914–1916, jejím vysvěcením v roce 1919 a zavěšením zvonů v témže roce a v roce 1926, kdy se využili peníze sbírané od roku 1901 Jednotou pro vystavení kaple a peníze od rolnické záložny, která roku 1884 přispěla 40 000 korunami. Roku 1708 byla vybudována kaple svatého Floriána, věřící navštěvovali kostel ve Vrahovicích a místní hřbitov, než byl držovský v letech 1947–1950 zbudován.