Ještěři (Lacertilia, též Sauria) jsou skupina živočichů z řádu šupinatých charakteristických plně vyvinutými končetinami, středním uchem a pohyblivými očními víčky. Jsou významnou skupinou současných plazů a vyskytují se téměř na celém světě.
Nejstarší prokazatelní zástupci kladu Sauria se objevili v prvohorním permu, v době zhruba před 260 miliony let.GRIFFIN, Christopher T.; STOCKER, Michelle R.; COLLEARY, Caitlin; STEFANIC, Candice M.; LESSNER, Emily J.; RIEGLER, Mitchell; FORMOSO, Kiersten; KOELLER, Krista & NESBITT, Sterling J. Assessing ontogenetic maturity in extinct saurian reptiles. Biological Reviews [online]. 2021 April, vol. 96, iss. 2, s. 470–525. First published 02 December 2020. Print , online . https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/brv.12666 doi: https://doi.org/10.1111/brv.12666
Navzdory rozšířenému názoru nebyli populární dinosauři zástupci skupiny šupinatých, nepatřili tedy mezi ještěry ani jejich blízké příbuzné. Dinosauři byli zástupci kladu Archosauria, nikoliv Lepidosauria.
Charakteristika U ještěrů jsou většinou plně vyvinuté končetiny. Pokud jsou redukovány, zůstávají vždy alespoň zbytky pletenců a prsní kosti. Na lebce je výrazná streptostylie, to znamená, že quadratum je k lebce připojeno elastickými vazy a spojení je tak pohyblivé. Horní jařmový oblouk je redukovaný, tvrdé patro chybí, je vytvořeno jen pouzdro Jacobsonova orgánu. V evoluci ještěrů je patrný sklon ke splývání párů malých lebečních kostí, což pomáhá identifikaci jednotlivých skupin.
Ještěři mají vyvinutý ušní bubínek. Oční víčka jsou většinou pohyblivá, zornička kulatá nebo štěrbinovitá. Někdy se zachovávají zbytky temenního oka. Ocas ještěrů je často lámavý, se schopností autotomie – po odlomení se ještě chvíli mrská, čímž odláká pozornost predátora od unikajícího ještěra. Častá je schopnost regenerace odlomeného ocasu, případně končetin, což je pozoruhodná výjimka v rámci blanatých (Amniota).ALIBARDI, Lorenzo. Tail regeneration in Lepidosauria as an exception to the generalized lack of organ regeneration in amniotes. Journal of Experimental Zoology Part B: Molecular and Developmental Evolution. March 2021, vol. 336, iss. 2, s. 145–164. Special Issue: Evolution of Regeneration. First publ. 18 September 2019. doi: https://doi.org/10.1002/jez.b.22901
Většinou jsou vejcorodí a snášejí vejce s blanitou skořápkou, někteří jsou živorodí. Pářicím orgánem je párový hemipenis.Některé druhy mají schopnost partenogeneze. Výhradní partenogeneze je známa u dvou leguánů, několika agam, tejovitých, tejovčíkovitých, ještěrkovitých a xantusiovitých ještěrů a u gekonů.KRATOCHVÍL, Lukáš; ALTMANOVÁ, Marie a STRAKOVÁ, Barbora. Jak se zbavit sexu. Vesmír. 2023, roč. 102, č. 10, s. 572. , online . Dostupné také z: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2023/cislo-10/jak-se-zbavit-sexu.html
Některé druhy se dokážou efektivně pohybovat pouze po zadních nohou a dosahovat tak i poměrně vysokých rychlostí běhu.KINSEY, Chase T. & McBRAYER, Lance D. Forelimb position affects facultative bipedal locomotion in lizards. Journal of Experimental Biology. December 2018, vol. 221, iss. 24. jeb.185975. doi: 10.1242/jeb.185975
Recentní (dnes žijící) druhy jsou zpravidla menšího vzrůstu, kromě robustních varanů, avšak ještěrka perlová, jejíž domovinou je Pyrenejský poloostrov, dorůstá délky téměř jednoho metru a váhy až 0,5 kg. Zástupci některých vymřelých skupin však dosahovali značné délky. Největšími zástupci byli zřejmě někteří mosasauři, například rodu Tylosaurus, Hainosaurus nebo Mosasaurus, který dosahoval délky více než 15 metrů a hmotnosti kolem dvaceti tun.
Až do roku 2006 se uvádělo, že jen dva druhy ještěrů jsou jedovaté (korovec jedovatý a korovec mexický). Nicméně rozsáhlý výzkum tento předpoklad vyvrátil s tím, že jedovatých je mnoho desítek, možná i několik stovek z celkem více než 6500 druhů ještěrů. Převážně jde o varany.
Dentice všech známých druhů varanů je chráněna extraorální tvářovou měkkou tkání (tzv. labiálními šupinami, vytvářejícími "pysky"). U krokodýlů se tato tkáň nevyskytuje a mají proto zuby z velké části odhalené a vystavené účinkům okolního prostředí. U velkých dravých dinosaurů, jako byl Tyrannosaurus rex se pravděpodobně "pysky", kryjící v klidovém stavu zuby, rovněž vyskytovaly, v tomto ohledu tedy byli velcí teropodi podobnější evolučně nepříbuzným varanům než vývojově podstatně bližším krokodýlům.
Ještěři v Česku náhled|Ještěrka obecná (Lacerta agilis) V Česku žije několik druhů ještěrů, všechny jsou považovány za ohrožené druhy a jsou chráněné. Jedná se o slepýše křehkého (Anguis fragilis) a slepýše východního z čeledi slepýšovití a čtyři druhy ještěrek – ještěrku obecnou (Lacerta agilis), ještěrku zelenou (Lacerta viridis), ještěrku živorodou (Zootoca vivipara) a ještěrku zední (Podarcis muralis). Zavlečeným a vzácným druhem je gekon turecký (Hemidactylus turcicus).
Taxonomická poznámka Ještěři jsou zřejmě parafyletickou skupinou, tedy na základě vnější podobnosti uměle vytvořeným taxonem, neboť někteří z nich jsou spíše příbuzní hadům či dvouplazům (pahadům).
Klasifikace náhled|200px|ještěrka zelená, Lacerta viridisnáhled|200px|bazilišek zelený, Basiliscus plumifronsnáhled|200px|slepýš křehký, Anguis fragilisnáhled|vpravo|200px|korovec jedovatý, Heloderma s. suspectumnáhled|vpravo|200px| varan smaragdový, Varanus prasinus 'Podřád Lacertilia (Sauria) †Čeleď Bavarisauridae †Čeleď Eichstaettisauridae Nadčeleď Iguania †Čeleď Arretosauridae †Čeleď Euposauridae Čeleď Corytophanidae – baziliškovití Čeleď Iguanidae – leguánovití Čeleď Phrynosomatidae – ropušníkovití Čeleď Polychrotidae – anolisovití Čeleď Tropiduridae – trnoleguánovití Čeleď Crotaphytidae – leguánovcovití Čeleď Opluridae – oplurovití Čeleď Hoplocercidae – hoplocerkovití †Čeleď Priscagamidae †Čeleď Isodontosauridae Čeleď Agamidae – agamovití Čeleď Chamaeleonidae – chameleonovití Nadčeleď Gekkota Čeleď Gekkonidae – gekonovití Čeleď Pygopodidae – dvounožkovití Čeleď Dibamidae – beznožkovití Nadčeleď Scincomorpha †Čeleď Paramacellodidae †Čeleď Slavoiidae Čeleď Scincidae – scinkovití Čeleď Cordylidae – kruhochvostovití Čeleď Gerrhosauridae – ještěrkovcovití Čeleď Xantusiidae – xantusiovití Čeleď Lacertidae – ještěrkovití †Čeleď Mongolochamopidae †Čeleď Adamisauridae Čeleď Teiidae – tejovití Čeleď Gymnophthalmidae – tejovčíkovití Nadčeleď Anguimorpha Čeleď Anguidae – slepýšovití Čeleď Anniellidae – hadovcovití Čeleď Xenosauridae – krokodýlovcovití Nadčeleď Varanoidea Čeleď Varanidae – varanovití Čeleď Lanthanotidae – varanovcovití Čeleď Helodermatidae – korovcovití †Čeleď Mosasauridae – mosasauři
Odkazy Reference
Literatura ASAKURA, Yuya & KAWABE, Soichiro. Anatomical network analyses reveal evolutionary integration and modularity in the lizards skull. Scientific Reports. 2022, vol. 12, article no. 14429. Publ. 05 September 2022. https://www.nature.com/articles/s41598-022-18222-8 doi: https://doi.org/10.1038/s41598-022-18222-8 KRATOCHVÍL, Lukáš; ALTMANOVÁ, Marie a STRAKOVÁ, Barbora. Jak se zbavit sexu. Vesmír. 2023, roč. 102, č. 10, s. 572. , online . Dostupné také z: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2023/cislo-10/jak-se-zbavit-sexu.html ROČEK, Zbyněk. Historie obratlovců: evoluce, fylogeneze, systém.'' Praha: Academia, 2002. 512 s. ISBN 80-200-0858-6.
Externí odkazy The Reptile Database, venomous lizards
Kategorie:Šupinatí