upright=2|vpravo|náhled|Čujský trakt v systému ruských federálních silnic (označen červeně) Čujský trakt (rusky Чуйский тракт, plným názvem Магистральная федеральная автомобильная дорога М52 «Чуйский тракт») je silnice federálního významu v sibiřské části Ruské federace. Název „Čujský trakt“ je odvozen od řeky Čuji, podél jejíhož toku částečně vede, a od slova „trakt“ (тракт), které v ruštině tradičně označuje dálkovou silnici nebo poštovní cestu.
Historie náhled|Čujský trakt před 1. světovou válkou Po trase Čujského traktu vedla tzv. Mungalská cesta, dokumentovaná ve starých čínských kronikách. Po této cestě putovaly karavany obchodníků i vojenské oddíly.
Koncem 18. století začali do oblasti Čujské stepi pronikat ruští kupci, kteří zde roku 1801 založili sídlo Koš-Agač a začali zde obchodovat s Mongoly. V letech 1860 až 1890 bylo zvažováno několik variant silnice, která by nahradila starou obchodní cestu. Stavba Čujského traktu pak byla zahájena roku 1901.
Za dob Sovětského svazu na stavbě pracovali za velmi těžkých podmínek především vězni ze sovětských trestních táborů v rámci programu 1. pětiletky. Kvalita silnice se postupně zlepšovala a Čujský trakt byl uveden do provozu 1. ledna 1935
Trasa náhled|vpravo|Čujský trakt v Čujské stepi, Koš-Agačský okres Republiky Altaj Čujský trakt vede z města Novosibirsk jihovýchodním směrem přes Novoaltajsk, Bijsk a Tašantu na hranici Ruska s Mongolskem. Protíná tři subjekty Ruské federace – Novosibirskou oblast, Altajský kraj a Republiku Altaj. Podél trasy se nacházejí tato významnější sídla: 0 km — Novosibirsk 37 km — Berdsk 52 km — Iskitim 99 km — Čerepanovo Altajský kraj 151 km — Talmenka 217 km — Novoaltajsk (odbočka do Barnaulu — 12 km) 290 km — Troickoje 364 km — Bijsk Republika Altaj 453 km — Majma (odbočka do Gorno-Altajsku — 5 km) 511 km — Usť-Sjoma 530 km — Čerga 564 km — Šebalino Seminský průsmyk 629 km — Tuekta 652 km — Ongudaj 722 km — Iňa 803 km — Čibit 911 km — Koš-Agač 961 km — Tašanta
Do 420. kilometru je povrch silnice asfaltobetonový s šířkou průjezdné části 7 metrů. Následuje štěrkový podklad zpevněný cementem s šířkou průjezdné části 6 metrů. Čujský trakt prochází nížinou, podhůřím a horami. Od Novosibirsku do Bijsku jde podél pravého břehu Obu a protíná Bijsko-čumyšskou vrchovinu. Po vstupu na území Republiky Altaj jde jeho trasa přes horské hřbety Čeginský, Seminský a další.
Literatura Cleinow, Georg: Neu-Sibirien, Reimar Hobbing (1928), Berlin
Související články Sibiřský trakt
Externí odkazy
Čujský trakt (rusky) Trasa Čujského traktu (rusky)
Kategorie:Ruské federální silnice Kategorie:Stavby v Novosibirské oblasti Kategorie:Altajský kraj Kategorie:Altajská republika