Bratřejov () je malá vesnice, část obce Nechvalice v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Leží nedaleko známého rybníka Bratřejovský velát. V roce 2011 zde trvale žilo 62 obyvatel. Tato osada byla založena roku 1185 zemanem Bratřejem.

Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1184. Vesnice se tehdy nazývala Bratreo a patřila Jiřímu z Milevska, stejně jako v roce 1216 , kdy se nazývala Bratreio. V roce 1414 se uvádí již současná verze názvu Bratrzieyow . Původ názvu považují lingvisté za vlastnický (rodné jméno Bratřej, podle něj pozemek Bratřejův)Antonín Profous, Místní jména v Čechách I, Praha 1954, s. 168.

Bratřejov a Bratříkovice mohly být v předbělohorské době sídly českých bratří, pro bližší historii chybí písemné prameny. Může jít o záměnu s centrem Jednoty bratrské v Bratříkově z okresu Zlín, jejíž příslušníci odešli do Liptálu na Vsetínsku. Po bitvě na Bílé hoře a během celé třicetileté války došlo ke zdecimování obyvatel, někteří odešli s vírou svých předků do ciziny. Ostatní zůstali doma, přistoupili k římskokatolickému vyznání, ale udržovali alespoň ústní tradici o slavné minulosti.

Přírodní poměry U vsi se třpytí vody rybníka Velátu. Je pozoruhodný tím, že do něj voda nepřitéká, ale naopak z něj odtéká pryč dvěma potůčky. Jeden směřuje na jih k Žemličkově Lhotě a posléze se vlévá do Varovského potoka, druhý teče opačným směrem, protéká Oukřtalovem a jeho krátký tok končí v Počepickém potoce.

Okolo bratřejovského velátu se rozprostírají rákosy. Díky nimž se tu objevuje několik vzácných druhů ptáků a obojživelníků, například moták pochop, rosnička zelená a cvrčilky. V okolí jsou orchideové louky s kozlíkem dvoudomým a prstnatcem májovým.

Obyvatelstvo

Pamětihodnosti Ve vesnice se nachází kaple se zvoničkou.

Pověsti O Husově kazatelně Podle pověsti kámen s mísovitou prohlubní, dochovaný v lesíku za rybníkem Velátem, sloužil prý v pohanských dobách jako obětiště pohanským bohům a ve středověku jako Husova kazatelna. Místo leží stranou cest, dostatečně vzdálené od nejbližší vsi, s dobrým výhledem do dalekého okolí i s možností nenápadného ústupu, proto se prý u něj potají scházeli stoupeni bratrské víry k bohoslužbám i v období protireformace. Jejich vzdor zlomili jezuité z blízkých Petrovic, úspěšně činní v celém kraji. Objevili se jednotlivci, jako sedlák Pavel Kožmín, který byl ještě v roce 1757 v Bratřejově vyobcován z církve , protože doma ukrýval Husovu Postilu. Když roku 1781 císař Josef II. vyhlásil toleranční patent, nebyl v kraji téměř nikdo, kdo by ho uvítal a využil.

O čertově kameni Nedaleko Husovy kazatelny se nachází i „Čertův kámen“. Pověst říká, že tímto místem běžel čert, který na zádech nesl ohromný kámen. Jenže pod tíhou toho kamene se čert propadl do pekla a ten kámen tam zůstal.

Slavní rodáci František Pečený (1920–1977), český sklářský výtvarník, malíř a grafik

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Příbram Kategorie:Sídla v Benešovské pahorkatině Kategorie:Sídla ve Vlašimské pahorkatině Kategorie:Nechvalice