Svatý evangelista Marek (hebrejsky מרקוס, řecky Μάρκος) (1. století) je jméno, kterým se podle tradice označuje autor nejkratšího kanonického evangelia, Evangelia podle Marka.
Život a tradice
Jméno Marek se v Novém zákoně vyskytuje na několika místech, nikde však není uvedeno, že jde skutečně o pisatele evangelia, a dokonce ani nikde není řečeno, že jde pořád o téhož člověka. Tradiční výklad však předpokládá, že Jan Marek ze Skutků apoštolů (viz ; ; ), popřípadě uváděný jako Jan v a či jako Marek v ), který doprovázel apoštola Pavla a Barnabáše na první misijní výpravu do Antiochie a ti pak sami pokračovali na Kypr, je týž muž, který se objevuje v listech Koloským (), 2. Timoteovi (), Filemonovi () a 1. Petrově (), a zároveň i jeden z evangelistů.
Podle listu Kolosanům byl Marek Barnabášův bratranec. Markova matka byla zřejmě důležitou postavou v raně křesťanských jeruzalémských kruzích, protože do jejího domu se uchýlil apoštol Petr po návratu z vězení a konalo se tam modlitební shromáždění za Petrovo propuštění. Nejstarší písemná informace o Markově autorství evangelia se dochovala u Papia (1. pol. 2. století), podle ní byl Marek Petrovým hermeneutem a evangelium napsal na objednávku Římanů. Papiovy údaje jsou tedy o mnoho desítek let mladší než samo evangelium.
Tradice považuje Marka za prvního patriarchu alexandrijského, tedy zakladatele křesťanství v Africe. Podle legendy se tam plavil po Středozemním moři, zachránil Saracéna z vraku lodi, jako patriarcha vládl i soudil obyvatele, v Alexandrii v roce 68 podstoupil mučednickou smrt.
Hrob a úcta 180px|left|thumb|Evangelista Marek na trůnu mezi svatými, Giovanni Martini, poč. 16. století, Udine Koptská pravoslavná katedrála sv. Marka v Alexandrii – Koptští křesťané věří, že světcova lebka zůstala v Alexandrii a uctívají ji tam. Bazilika svatého Marka v Benátkách – hrob v hlavním oltáři; Benátčané uloupili světcovy údajné ostatky roku 828 v Egyptě, od té doby je patronem Benátek
Další centra kultu Kostel Panny Marie a sv. Marka v opatství Reichenau Mittelzell, sepsána kniha Markových zázrakůLCI 7, s. 550 Florencie – chrám San Marco Řím – chrám San Marco Udine – Katedrála: oltář s renesančním obrazem trůnícího evangelisty Marka mezi svatými Janem Křtitelem a Štěpánem, dole sv. Jeroným, biskup Bertrand z Udine, sv. Hermagoras a sv. Antonín, zač. 16. století Aquileia – uctíván Markův trůn; domnělý autograf Markova evangelia- rukopis ze 6. století, počátkem 14. století vložen do stříbrných desek, nyní v pokladu Sv. Marka Benátkách Cividale Praha, katedrála sv. Víta: 2 listy rukopisu Markova evangelia ze 6. století, jež jsou dodnes uloženy v knihovně Metropolitnní kapituly pražskéPODLAHA Antonín: Soupis památek historických a uměleckých v Království českém II/2. Knihovna kapitulní. Praha 1903, s. 2–4 daroval Karlovi IV. jeho nevlastní bratr, akvilejský patriarcha Mikuláš Lucemburský; Karel je adjustoval do plenáře ve Svatováclavské kapli a při vystavování svátostí se mezi relikviemi ukazovaly rovněž lebky sv. Marka a sv. Lukáše.PODLAHA Antonín, ŠITTLER Eduard: Chrámový poklad u sv. Víta, jeho dějiny a popis.. Praha 1903, s. 56 Kult skončil v době husitské a nebyl obnoven.
Ikonografie náhled|Socha svatého Marka se lvem, Velký Chlum Marek bývá zobrazován jako muž středního nebo staršího věku, s plnovousem, oděný v římské tunice nebo v plášti, sedící u psacího pultu a píšící evangelium. U jeho nohou sedí lev, často znázorňovaný jako okřídlený. Je jeho atributem, symbolem a základním poznávacím znamením. Na některých obrazech se lev předními tlapami opírá o opěradlo Markova křesla s hlavou u jeho hlavy. Dalšími atributy jsou kniha či svitek a palma. Světec může být také vyobrazen s biskupskými insigniemi a sedící na trůnu jakožto patriarcha alexandrijský nebo biskup (Udinne).Ve dvojici bývá Marek vyobrazen se sv. Pavlem, v trojici ještě se sv. Barnabášem, ve čtveřici evangelistů často v rozích chrámové klenby nebo na poprsni kazatelen; ve skupině 12 apoštolů. Římské a byzantské obrazy a mozaiky sv. Marka se objevují od 4. století. Mozaika z řeckého kláštera Nea Moni na ostrově Chios je ze 6. století (foto v infoboxu) Deskový obraz sv. Marka namaloval Mistr Theodorik pro kapli svatých ostatků na hradě Karlštejn v letech 1355–1368 Donatello: Socha v Benátkách z let 1411–1413 Šestidílný cyklus obrazů Markových skutků, nalezení a přenesení těla do Benátek vytvořil pro školu sv. Marka v Benátkách malíř Jacopo Tintoretto v letech 1548–1571; nyní je rozptýlen ve sbírkách Gemäldegalerie v Berlíně, Pinakotéky Brera v Miláně a Gallerie dell'Accademia v Benátkách.
Tintorettův cyklus
Odkazy Reference
Literatura
LCI 7: Lexikon der christlichen Ikonographie., Ikonographie der Heiligen, svazek 7. Engelbert Kirschbaum a Wolfgang Braunfels (eds). Basel-Rom-Wien-Freiburg im Breisgau 1994, s. 550–562
Související články Kostel svatého Marka Kaple svatého Marka Seznam světců a mučedníků katolické církve Sedmdesát apoštolů
Externí odkazy
Kategorie:Římskokatoličtí svatí Kategorie:Pravoslavní svatí Kategorie:Anglikánští svatí Kategorie:Egyptští svatí Kategorie:Starověcí světci Kategorie:Novozákonní postavy Kategorie:Evangelisté Kategorie:Misionáři Kategorie:Křesťanští mučedníci Kategorie:Narození v 1. století Kategorie:Úmrtí v 1. století Kategorie:Popravení spisovatelé Kategorie:Úmrtí v roce 68 Kategorie:Úmrtí 25. dubna
Kategorie:Kaple zasvěcené svatému Markovi Kategorie:Muži