Franco Battiato (23. března 1945 Jonie – 18. května 2021 Milo) byl italský zpěvák, skladatel, muzikant, režisér a malíř (jako Süphan Barzani). Je jedním z nejvýraznějších hudebníků poválečné italské scény. Za své tvůrčí období vystřídal mnoho hudebních stylů: romantické začátky, poté experimentální hudba, avantgarda, lyrická díla, etno hudba, progresivní rock a pop. Vždy měl obrovský úspěch u publika a ještě větší u kritiků.
Biografie
První singly Poté, co přesídlil do centra italské hudební scény, do Milána, vychází roku 1965 první jeho dvě díla jako přílohy časopisu Nuova Enigmistica Tascabile. Jako autor je uveden Francesco Battiato a tyto nahrávky jsou dnes sběratelsky velmi cenné, nikdy poté nebyly znovu nahrány ani vydány. První s názvem L'amore è partito byla představena ve stejném roce na festivalu Sanremo duem Beppe Cardile a Anita Harris. Druhá, …e più ti amo, je převzatá od francouzského zpěváka Alaina Barrièrea a přeložena Ginem Paolim.
Protestsong Roku 1967 si jej všiml italský zpěvák a divadelní herec Giorgio Gaber a přivedl jej k tehdy populárnímu stylu protestsongů. Prvními singly byly „La torre“ a „Il mondo va così“. Battiato se také zúčastnil inscenace Shakespearovy hry Mnoho povyku pro nic, kde zarecitoval několik veršů. S Gaberem napsal také písně „…e allora dai!“ (představena na Sanremu) a „Gulp Gulp“.
Romantické období Roku 1968 přechází k vydavatelství Philips. To mu vydalo jen pár skladeb v roce 1971, „Vento caldo“ a „Marciapiede“. Jistý úspěch zaznamenala i píseň „È l'amore“, která je ale významná tím, že naznačila další zpěvákovo tvůrčí směřování. Píseň „Bella ragazza“ se celkem dobře umístila v soutěži o hledání hitu léta 1969.
Experimenty s avantgardou Roku 1972 se skupinou Osage Tribe vydává jazz rockové LP Arrow Head a Un falco nel cielo, jehož obal se stal velmi populárním. Ve stejném roce pomáhá Riccardu Pirollimu s albem Area di servizio (zpívá zde v písních „Giorno d'estate“, „Nebbia“ a „Biscotti e the“). Také spolupracuje na albu La finestra dentro od Juriho Camisasky.
V letech 1971 až 1975 vydává sérii veleúspěšných a dodnes kultovních alb pod značkou Bla bla, Fetus (s ve své době cenzurovanou obálkou, Pollution (píseň „Beta“ obsahuje mimo jiné skladbu „Vltava“ od Bedřicha Smetany doplněnou Battiatovým zpěvem), Sulle corde di Aries, Clic a M.elle le Gladiator. Skladba „Propredad prohibida“ z alba Clic je znělkou zpravodajství na druhém kanále italské veřejnoprávní televize Rai. Roku 1976 po likvidaci vydavatelství Bla bla, přechází k Ricordi, kde vydává další avantgardní alba, Battiato, Juke Box a L'Egitto prima delle Sabbie. Se skladbou „L'Egitto prima delle Sabbie“, která se skládá z opakování jediného akordu po dobu 25 minut získal Battiato roku 1978 Stockhausenskou cenu za soudobou hudební tvorbu. V této době začíná spolupracovat s houslistou Giustem Pio.
Největší úspěchy Roku 1978 zahajuje spolupráci s Piem skladbami „Adieu“ a „San Marco“ (zpívané francouzsky), ve kterých oba používají pseudonymy (Battiato je Albert Kui). O čtyři roky později nazpívá píseň „Una storia inventata“ zpěvačka Mina.
S přechodem k vydavatelství EMI roku 1979 se Battiato vrací k orientální tematice a s ní přichází největší úspěchy, alba L'era del cinghiale bianco, Patriots, La voce del padrone, L'arca di Noè, Orizzonti perduti, Mondi lontanissimi, Fisiognomica, Giubbe rosse, Come un cammello in una grondaia, Caffé de la Paix a L'ombrello e la macchina da cucire, ke kterému vytvořil texty italský filozof Manlio Sgalambro. Píseň „La cura“ byla v jistém průzkumu mezi Italy vyhlášena za nejhezčí italskou zamilovanou píseň posledních dvaceti let.
Spolupráce s Manliem Sgalambrem Od roku 1994 spolupracoval na textech s filosofem Sgalabrem a vydává ve vydavatelství Virgin. Vycházejí další velmi úspěšná alba L'imboscata, Gommalacca, Ferro battuto, Dieci stratagemmi a naposledy Il vuoto.
Tvorba
Alba 1972: Fetus 1972: Pollution 1973: Sulle corde di Aries 1974: Clic 1975: M.elle le Gladiator 1977: Battiato 1978: Juke Box 1978: L'Egitto prima delle sabbie 1979: L'era del cinghiale bianco 1980: Patriots 1981: La voce del padrone 1982: L'arca di Noè 1983: Orizzonti perduti 1985: Mondi lontanissimi 1988: Fisiognomica 1991: Come un cammello in una grondaia 1993: Messa Arcaica 1993: Caffè de la Paix 1994: L'ombrello e la macchina da cucire 1996: L'imboscata 1998: Gommalacca 1999: Fleurs 2001: Ferro battuto 2002: Fleurs 3 2004: Dieci stratagemmi 2007: Il vuoto 2008: Fleurs 2 2009: Inneres Auge 2012: Apriti sesamo 2014: Joe Patti's experimental group 2019: Torneremo ancora
Kompilace 1975: Feed Back 1986: Battiato 1989: Giubbe rosse 1994: Unprotected 1996: Battiato Studio Collection 1996: Battiato Live Collection 1996: Shadow, Light 2000: La cura 2001: Introspettiva 2002: La convenzione 2003: Last Summer Dance 2003: Le Stagioni Del Nostro Amore 2004: The Platinum Collection 2005: Studio Collection 2005: Un soffio al cuore di natura elettrica 2006: The Platinum Collection 2 2007: Frequenze e Dissolvenze
Alba ve španělštině 1981: La Voz de su Amo 1985: Ecos de Danzas Sufi 1987: Nomadas 1987: Battiato en Español 1989: Giubbe Rosse 1991: Como un Camello en un canalon 1996: Battiato Collection 1996: La emboscada 2001: Hierro Forjado
Alba v angličtině 1971: Foetus 1985: Echoes of Sufi Dances
Mini LP 1998: Il ballo del potere 1998: Shock in my Town
Klasika 1987: Genesi 1990: Benvenuto Cellini - Una vita scellerata 1992: Gilgamesh 1994: Messa arcaica 2000: Campi magnetici - I numeri non si possono amare
Singly 1965: „L'amore è partito“ 1965: „E piu ti amo“ 1967: „La torre / Le reazioni“ 1967: „Triste come me / Il mondo va così“ 1968: „È l'amore / Fumo di una sigaretta“ 1969: „Sembrava una serata come tante / Gente“ 1969: „Bella ragazza / Occhi d'or“ 1971: „Vento caldo / Marciapiede“ 1972: „Energia / Una cellula“ 1972: „La convenzione / Paranoia“ 1979: „L'era del cinghiale bianco / Luna indiana“ 1981: „Bandiera bianca / Summer on a Solitary Beach“ 1984: „I treni di Tozeur / Le biciclette di Forlì“ 1985: „No Time No Space / Il re del mondo“ 1985: „Via lattea / L'animale“ 1996: „Strani Giorni/Decline and fall of the roman empire“ 1996: „La Cura“ 1998: „Shock in my town“ 1998: „Il ballo del potere“ 2001: „Running against the grain/Sarcofagia/In trance“ 2004: „Tra Sesso e Castità/Le aquile non volano a stormi/Ermeneutica“ 2007: „Il vuoto“ 2007: „Aspettando l'estate“
Singly ve španělštině 1985: „La estación de los amores“ 1991: „Pobre Patria“ 1996: „Yo quiero verte danzar“
Videografie Dal cinghiale al cammello Concerto di Baghdad Messa arcaica L'Imboscata Tour 1997 Un soffio al cuore di natura elettrica
Filmografie 2003: Lost Love 2005: Musikanten 2007: Nothing is as it seems 2007: La sua figura 2010: Auguri Don Gesualdo 2014: Attraversando il Bardo
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Italští režiséři Kategorie:Italští hudebníci Kategorie:Italští hudební skladatelé Kategorie:Italští malíři Kategorie:Italští zpěváci Kategorie:Italští účastníci Eurovision Song Contest Kategorie:Skladatelé populární hudby Kategorie:Skladatelé rocku Kategorie:Skladatelé 20. století Kategorie:Rockoví zpěváci Kategorie:Zpěváci populární hudby Kategorie:Zpěváci alternativních hudebních směrů Kategorie:Zpěváci etnické hudby Kategorie:Držitelé ceny Premio Tenco Kategorie:Narození 23. března Kategorie:Narození v roce 1945 Kategorie:Úmrtí 18. května Kategorie:Úmrtí v roce 2021 Kategorie:Muži