Sověti () byli občané a státní příslušníci Sovětského svazu. Toto demonymum bylo v ideologii země prezentováno jako „nová historická jednota národů různých národností“ ().Velká sovětská encyklopedie, článek „Советский народ“ od Surena Kaltachčjana
Národnostní politika v Sovětském svazu V průběhu dějin Sovětského svazu se uplatňovaly různé doktríny a postupy týkající se etnických rozdílů v rámci sovětského obyvatelstva. Menšinové národnostní kultury nebyly nikdy zcela zrušeny. Místo toho sovětská definice národních kultur vyžadovala, aby byly „socialistické obsahem a národní formou“, což byl přístup, který se používal k prosazování oficiálních cílů a hodnot státu. Cílem bylo vždy stmelit národnosti ve společné státní struktuře. Ve dvacátých a na počátku třicátých let 20. století byla politika národnostní delimitace využívána k vymezení oddělených oblastí národní kultury do územně-správních celků a politika korenizace (indigenizace) byla využívána k podpoře zapojení neruských národností do státní správy na všech úrovních a k posílení neruských jazyků a kultur. Koncem 30. let 20. století se však tato politika změnila na aktivnější prosazování ruského jazyka a později na otevřenější rusifikaci, která akcelerovala v 50. letech 20. století, zejména v sovětském školství. Přestože k určité asimilaci docházelo, nebyla vcelku úspěšná. Pokračující rozvoj mnoha národních kultur v Sovětském svazu vedl v roce 1991 k sepsání nové svazové smlouvy a následnému rozpadu Sovětského svazu.
Hodnocení výzkumných pracovníků Hodnocení úspěšnosti vytvoření nového společenství se rozcházejí. Na jedné straně etnolog V. A. Tiškov a další historici soudí, že „při všech sociálně-politických deformacích představoval sovětský lid občanský národ“. Filozof a sociolog B. A. Grušin poznamenal, že sociologie v SSSR „zaznamenala jedinečný historický typ společnosti, který již upadl v zapomnění“. Zároveň podle socioložky T. N. Zaslavské „nevyřešila hlavní úkol spojený s typologickou identifikací sovětské společnosti“.
Někteří z historiků, kteří hodnotili Sovětský svaz jako koloniální říši (sovětské impérium), aplikovali na SSSR myšlenku „vězení národů“. Thomas Winderl napsal: „SSSR se stal v jistém smyslu vězením národů více, než kdy bylo staré impérium.“
V rozhovoru pro Euronews v roce 2011 ruský prezident Dmitrij Medveděv připomněl používání termínu „sovětský lid“ jako „jednotné společenství“ v Sovětském svazu, ale dodal, že „tyto konstrukce byly do značné míry teoretické“.
Postsovětské Rusko Na rozdíl od sovětské politiky národní identity, která deklarovala sovětský lid jako nadnárodní společenství, postsovětská ruská ústava hovoří o „mnohonárodnostním lidu Ruské federace“. Myšlenka „ruského národa“ jako společenství všech ruských občanů se od počátku setkávala s odporem.
V prosinci 2010 ruský prezident Dmitrij Medveděv během diskuse ve Státní radě poukázal na absenci celoruské sjednocující ideje jako na problém a navrhl multietnický patriotismus jako náhradu za ideu „sovětského lidu“.
Odkazy Reference
Související články Obyvatelstvo Sovětského svazu Homo sovieticus Melting pot Nový sovětský člověk Pravoslaví, autokracie a národnost – ideologická doktrína cara Mikuláše I. Kosmopolita bez kořenů Rusifikace Zhonghua minzu – ekvivalentní pojem v Čínské lidové republice Jugoslávci
Externí odkazy
The Soviet People—A New Historical Community, sovětské dílo z roku 1974 vysvětlující koncept Present-Day Ethnic Processes in the USSR, sovětské dílo z roku 1982
Kategorie:Sovětský svaz Kategorie:Propaganda v Sovětském svazu Kategorie:Východní Slované Kategorie:Moldavané Kategorie:Etnické skupiny v Rusku Kategorie:Etnické skupiny na Ukrajině Kategorie:Etnické skupiny v Moldavsku Kategorie:Etnické skupiny v Litvě Kategorie:Etnické skupiny v Estonsku Kategorie:Etnické skupiny v Kazachstánu Kategorie:Etnické skupiny v Uzbekistánu Kategorie:Etnické skupiny v Turkmenistánu Kategorie:Etnické skupiny v Tádžikistánu Kategorie:Etnické skupiny v Kyrgyzstánu Kategorie:Etnické skupiny v Ázerbájdžánu Kategorie:Etnické skupiny v Gruzii