Mr. Bungle je americká experimentální rocková skupina, která vznikla v roce 1985 v Eurece v Kalifornii. Během své kariéry prošla mnoha proměnami, přičemž nejznámější je díky svému období experimentálního rocku. V této době si vyvinula vysoce eklektický styl, v němž střídala několik hudebních žánrů – často i v průběhu jediné písně –, včetně heavy metalu, avantgardního jazzu, ska, disca a funku, což ještě umocňoval všestranný pěvecký styl frontmana Mika Pattona. V tomto období skupina používala také neobvyklé struktury skladeb a sample; hrála na širokou škálu nástrojů; tajila identitu svých členů a vystupovala v maskách, kombinézách a jiných kostýmech; a při živých vystoupeních předváděla pestrý výběr převzatých písní.

Kapela vznikla jako deathmetalový projekt v době, kdy její členové chodili na střední školu. Pojmenována je podle postavy z dětského vzdělávacího filmu Beginning Responsibility: Lunchroom Manners z roku 1960, který se objevil ve speciálu stanice HBO The Pee-wee Herman Show z roku 1981. Mr. Bungle vydali v druhé polovině 80. let čtyři demo kazety. Na vlně Pattonova úspěchu v roli frontmana skupiny Faith No More podepsali v roce 1990 smlouvu s vydavatelstvím Warner Bros. Records a v letech 1991 až 1999 vydali tři studiová alba v eklektickém, experimentálním stylu, kterým se proslavili. Skupina v letech 1999 a 2000 koncertovala na podporu svého třetího alba a poté přerušila činnost na dobu neurčitou, což bylo v roce 2004 potvrzeno jako rozpad. V únoru 2020 se opět spojila jako thrashmetalová kapela na sérii koncertů, aby odehrála své demo album The Raging Wrath of the Easter Bunny z roku 1986 s kytaristou skupiny Anthrax Scottem Ianem a bývalým bubeníkem Slayeru Davem Lombardem. Poté se kapela vrátila do studia, aby demo znovu nahrála jako plnohodnotné studiové album, které vyšlo v říjnu téhož roku.

V Mr. Bungle došlo k mnoha změnám v sestavě, přičemž jedinými stálými členy zůstávají Patton, kytarista Trey Spruance a baskytarista Trevor Dunn. V době svého působení u Warner Bros. sídlila kapela v San Franciscu. Po většinu své existence vedla veřejný spor se skupinou Red Hot Chili Peppers, zejména mezi Pattonem a zpěvákem Chili Peppers Anthonym Kiedisem.Kerrang! 292Archivováno na Ghostarchive a Wayback Machine:

Členové (1985–1987) Mike Patton – zpěv, klávesy, samply Trey Spruance – kytara, klávesy Trevor Dunn – basa Jed Watts – bicí Theo Lengyel – saxofon, klávesy (1987–1989) Mike Patton – zpěv, klávesy, samply Trey Spruance – kytara, klávesy Trevor Dunn – basa Hans Wagner – bicí Luke Miller – horns Theo Lengyel – saxofon, klávesy (1989–1996) Mike Patton – zpěv, klávesy, samply Trey Spruance – kytara, klávesy Trevor Dunn – basa Danny Heifetz – bicí Clinton "Bär" McKinnon – saxofony, klarinety… Theo Lengyel – saxofon, klávesy (1996–2000) Mike Patton – zpěv, klávesy, samply Trey Spruance – kytara, klávesy Trevor Dunn – basa Danny Heifetz – bicí Clinton "Bär" McKinnon – saxofony, klarinety… V roce 1988 po vydání 4 demo nahrávek vzal Patton nabídku od Faith No More, a to vedlo k utlumení řádění Mr. Bungle na nějaký čas. Patton stále spolupracoval i se svou kapelou ze střední školy. I ostatní členové kapely měli vedlejší projekty. Trey Spruance v roce 1995 se ve studiu podílel na natáčení alba Faith No More King For A Day.

Přestože už od roku 2000 aktivně nevystupovali, oficiálně se rozpadli až v roce 2004.

Skupina byla obnovena v roce 2019 v sestavě Patton, Spruance a Dunn, které doprovází kytarista Scott Ian a bubeník Dave Lombardo.

Dema a oficiální alba P1986 – první demo nazvané The Raging Wrath Of The Easter Bunny přineslo avantgardní směs žánrů, jako metalu, funku, experimentálního jazzu a punku. 1987 – 1989- demo nahrávky: Bowl Of Chiley, Goddammit I Love America! (Skladba Egg) a OU818.

1991 – oficiální debutová deska Mr. Bungle (producent John Zorn) kombinující metal, funk, ska, karnevalovou hudbu a free jazz. Kritici ji z nedostatku invence (nebo místa) popisovali jako metal funk. Pattonovy vokály se pohybují od zuřivého rapování přes nepříčetný řev až po sladké štkaní, štěkání, kokrhání, mručení, frkání a další zvuky. Mění barvu hlasu, dikci i frázování, jak se mu zalíbí, vše je dovoleno a cokoliv je možné. Skladba Quote Unquote Skladba Squeeze Me Macaroni Skladba Carousel Skladba Stubb (A Dub) Skladba My Ass Is On Fire Skladba The Girls Of Porn Skladba Love Is A Fist Skladba Dead Goon 1995 – druhá oficiální deska Disco Volante. Temnější a experimentálnější album, není tak hravé a nabízí odlišný druh hudební zvrácenosti. Dominující basové dunění, chaotické zvuky představují soudržnou barevnou směs death metalu, free jazzu, psychedelie, latinskoamerické samby, dixielandu, psychobilly, zrychleného popu či tanga, doprovázené dětskými popěvky a středo-východním technem. Ovlivněno soudobou vážnou hudbou, avantgardním jazzem, elektronickou hudbou 70. let. Texty pojednávající o smrti, sebevraždě, či zneužívání dětí. Skladba Violenza Domestica Skladba Chemical Marriage 1999 – třetí a bohužel poslední album California. Kritiky popisované jako nejsnadněji poslouchatelné, případně "překvapivě lineární". V jednotlivých skladbách již není tolik zvratů. Přestože sám Patton popsal toto album jako skoro popové, nezapomněl dodat, že "nějakej zasranej fanda No Doubt z Ohia to stejně nezkousne". Album bylo nahráno na analog (pásky), přičemž na některé skladby bylo potřeba vícero 24-stopých strojů, protože se používalo přes 50 různých stop. Skladba Golem II: The Bionic Vapour Boy Skladba Pink Cigarette. Závěrečná skladba Goodbay Sober Day – složená z osmi různých částí potvrzuje jejich pověst.

Odkazy Reference

Související články Faith No More Mike Patton

Externí odkazy

Kategorie:Americké metalové skupiny Kategorie:Hudební skupiny 1980–1989 Kategorie:Hudební skupiny 1990–1999 Kategorie:Hudební skupiny 2000–2009 Kategorie:Hudební skupiny založené v roce 1985 Kategorie:Hudební skupiny zaniklé v roce 2004 Kategorie:Zaniklé hudební skupiny