Římskokatolická církev v Chorvatsku je nejpočetnější náboženská organizace v zemi. Patronem země je od roku 1687 svatý Josef.

V roce 2011 se k ní přihlásilo 3 697 143 obyvatel Chorvatska, což je více než 86 % populace. Tato konfesní příslušnost se stala identifikačním prvkem Chorvatů ve válkách v bývalé Jugoslávii.

K římskokatolické církvi se zde přihlásilo i 8 521 Čechů, kteří po Italech a Maďarech tvoří největší katolickou komunitu národnostních menšin v zemi.

17. května 1997 zahájilo celostátní vysílání Chorvatské katolické rádio (Hrvatski katolički radio). V záhřebské arcidiecézi je vydáván týdeník Hlas Koncilu (Glas Koncila).

V letech 1994, 1997 a 2003 Chorvatsko navštívil papež Jan Pavel II. a v roce 2011 také papež Benedikt XVI.

V Chorvatsku působí také Chorvatská řeckokatolická církev a Srbská pravoslavná církev.

Struktura Nejvyšším představitelem římskokatolické církve v zemi je od roku 1997 arcibiskup a kardinál Josip Bozanić (* 1949), který sídlí v Záhřebu. Významnou postavou církve byl biskup a teolog Josip Juraj Strossmayer (1815–1905), který udržoval kontakty s Františkem Palackým. V roce 1925 po něm bylo pojmenováno náměstí v pražských Holešovicích.

Chorvatsko se člení na tři církevní provincie složené celkem z třinácti diecézí. Organizačně mimo provincie stojí arcidiecéze zadarská, podřízená přímo Svatému stolci, a vojenský ordinariát.

arcidiecéze záhřebská (zal. 1093, arcid. 1852) se sufragánními diecézemi: Diecéze Bjelovar-Križevci (zal. 2009) Eparchie križevecká (zal. 1777) Diecéze Sisak (obn. 2009) diecéze Varaždin (zal. 1997)

arcidiecéze đakovsko-osijecká (vznikla 1773 sjednocením dvou diecézí z 4. a 11. stol., arcidiecézí od roku 2008) – sídlo Đakovo – se sufragánními diecézemi: diecéze Požega (zal. 1997) diecéze Srem (zal. 2008) – sídlo Sremska Mitrovica; biskup není členem chorvatské, nýbrž srbsko-černohorsko-makedonské biskupské konference

arcidiecéze Split-Makarska (vzn. 1828 sjednocením arcid. Split z 3./5. stol. a diec. Makarska z 6. stol., arcid. 1969) – sídlo Split – se sufragánními diecézemi: diecéze Dubrovník (zal. 990, 1120–1828 arcidiecéze) diecéze Kotor (zal. 10. stol.) diecéze Šibenik (zal. 1298) diecéze Hvar (vzn. 1889 sjednocením tří starších diecézí)

arcidiecéze Rijeka (zal. 1925, arcid. 1969) se sufragánními diecézemi: diecéze Krk (zal. 900) diecéze Poreč a Pula (vzn. 1828 sjednocením dvou diecézí z 3. a 6. stol.) diecéze Gospić-Senj (zal. 2000) – sídlo Gospić

arcidiecéze zadarská (staršího původu, arcid. 1054) Vojenský ordinariát Chorvatska

Fotogalerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Hlas Koncilu – týdeník záhřebské arcidiecéze Chorvatské katolické rádio Stránky Chorvatské biskupské konference Stránky diecéze Krk – Zvukový záznam z archivu Českého Rozhlasu Informace na www.catholic-hierachy.org

Chorvatsko