Jaroslav Pospíšil, též Jára Pospíšil (26. ledna 1905 JihlavaMatriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Jakuba v Jihlavě – 11. února 1979 Praha), byl český operní a operetní pěvec (tenor).

Biografie Jako syn českého soudce Antonína Pospíšila a židovské matky, rozené Nettlové z Německého Brodu, se narodil 26. ledna 1905 v Jihlavě. Dětství prožíval v Telči, Moravských Budějovicích a dalších městech podle otcova působení. Jaroslav se nejprve začal učit drogistou, ale brzy přešel na pražskou konzervatoř, kde studoval operní zpěv u E. Fuchse.

Svou slávu si vybudoval především jako operetní zpěvák-tenorista a stal se hvězdou české operetní scény 30. a 40. let 20. století. Svoji první gramofonovou desku natočil v roce 1929. Hrál ve 22 filmech, absolvoval 4600 operních a operetních představení a téměř 5000 samostatných koncertů, nahrál 546 gramofonových desek, na řadě písní se podílel i autorsky.

Byl krátce ženat s tehdejší filmovou hvězdou Hanou Vítovou, kterou si 12. srpna 1933 v Praze v Dejvicích na magistrátě vzal; toto manželství bylo 20. prosince 1934 rozloučeno. Po druhé se oženil 7. června 1939, s Marii Šetkovou (* 1912), se kterou měl dceru Jaroslavu a syna Jiřího.

Pro jeho smíšený židovský původ mu bylo v roce 1943 zakázáno vystupovat, a tak místo jevišť na něj čekaly jiné profese, například pracoval i jako kočí v Novém Městě na Moravě. Konec válečného období dokonce prožil jako vězeň internačního tábora v Bystřici u Benešova. Osvobození však stihl prožít v Plzni, kde zpíval generálu Pattonovi, a již 12. května zpíval Jeníka v plzeňském nastudování Prodané nevěsty. Nepřízni mocných se nevyhnul ani po roce 1968 a od roku 1969, kdy byl poslán do důchodu, cestoval po republice s vlastním programem Kouzlo operety.

S diváky se rozloučil malou němou rolí zbrojnoše ve filmu Zdeňka Podskalského Noc na Karlštejně. V závěrečné písni filmu sedí pod stromem na hradním nádvoří a z každé strany má jednu z „čerstvě povolených“ žen.

Jára Pospíšil zemřel 11. února 1979 v Praze.

Filmografie

Herec

Zpěv

Zajímavost V televizi vystoupil poprvé již v červenci 1935 při pokusném vysílání francouzské televize ze Světové výstavy v Bruselu. Je tedy pravděpodobně prvním českým televizním umělcem.

Posmrtná připomínka Roku 2005, při příležitosti 100. výročí narození, odhalil Karel Gott na jeho rodném domě pamětní desku.

Odkazy Reference

Literatura

Ondřej Suchý, Oldřich Dudek: Ljuba jako vystřižená, Melantrich, Praha, 1986, str. 43–4, 127 Vladimír Šlik: Divadlo a jeho tvůrci, nakl. A. Varhaníková, Praha, 1941, str. 95, 180 Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 72, 126,

Externí odkazy

Kategorie:Čeští operní pěvci Kategorie:Čeští tenoristé Kategorie:Čeští filmoví herci Kategorie:Operetní zpěváci Kategorie:Hudebníci z Jihlavy Kategorie:Narození 26. ledna Kategorie:Narození v roce 1905 Kategorie:Narození v Jihlavě Kategorie:Úmrtí 11. února Kategorie:Úmrtí v roce 1979 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži