náhled|Matriční zápis o úmrtí Václava Hradeckého (kniha úmrtí, svazek IV., ročník 1940, str. 13, pořadové č. 10, zatím je tato kniha uložena u MěÚ Domažlice, v roce 2025 bude předána SOA Horšovský Týn). Václav Hradecký (21. října 1867 Světlá nad SázavouSOA Zámrsk, Matrika narozených 1867 ve Světlé nad Sázavou, Dostupné online. – 14. července 1940Dostupné životopisy široce uvádějí jako datum úmrtí 14. června 1940, nicméně v domažlické matrice zemřelých bez vyznání je zapsáno datum 14. července. Tomuto datu nasvědčuje i obsah a datum publikování dobového článku v Národních listech. Domažlice) byl český akademický malíř.
Život náhled|vlevo|250px|Rodný dům Václava Hradeckého ve Světlé nad Sázavou před rokem 1900 (akvarel, autor: Josef Hradecký - rodinná sbírka) Narodil se 21. října 1867 v rodině kupce a městského radního ve Světlé nad Sázavou jako jeden ze šesti sourozenců. Po ukončení základního vzdělání odešel v roce 1887 studovat malbu do Prahy. Studium zahájil na Umělecko-průmyslové škole v Praze pod vedením prof. Františka Ženíška. Po roce přestoupil na Malířskou akademii v Praze (pozdějším názvem: C. k. akademie umění v Praze), kde pokračoval ve studiu u profesorů Františka Sequense (v letech 1888 – 1893) a Václava Brožíka (v letech 1893 – 1897). Akademii absolvoval roku 1897. V roce 1893 vystavoval svá díla na Světové výstavě v Chicagu, obrazem „Výjev ze selských bojů“ vzbudil o tři roky později značnou pozornost na výstavě ve Filadelfii. V letech 1896, 1897 a 1900 prezentoval svá díla na výstavách Krasoumné jednoty v Praze. Krátce byl také členem spolku Mánes a stýkal se s vrstevníky, které poznal za studií – zejména s Dědinou a Dvořákem. Přátelství ho spojilo i s Luďkem Maroldem. V roce 1901 odešel jako mladý anarchisticky smýšlející radikál do svobodomyslné Paříže, kde se přátelil s Františkem Kupkou a ostatními českými malíři pobývajícími ve Francii (Jan Dědina, Rudolf Plaček, Vojtěch Preissig, Ludvík Strimpl). V období 1902 – 1905 přispíval do satirického časopisu L´Assiette au Beurre ilustracemi, kterými glosoval sociální a politické poměry doby. Celkem ve 12 číslech časopisu publikoval 57 kreseb. Vyšla dvě jeho samostatná čísla – č. 105 ze 4. dubna 1903 s názvem "La bête victorieuse" (Vítězný moloch) a č. 135 z 31. října 1903 nazvané "Abdul-Hamid II ou Trente ans d’assassinats" (Abdulhamid II. aneb Třicet let vraždění). Roku 1905 vytvořil kolekci satirických kreseb ovlivněných krvavým potlačením revolty v Rusku. Po roce 1906 vzalo svobodné klima ve Francii za své a Hradecký se vrátil do Prahy (patrně v roce 1908). Jeho nekonformní vidění světa bylo vyváženo silným vlasteneckým cítěním. Byl zaujatý náměty z historických křižovatek českých dějin, zejména obdobím reformace. Často se vracel k motivu popravy na Staroměstském náměstí roku 1621. Žil a tvořil v ateliéru na Národní třídě č. 20 v Praze. Až do konce života se pak stranil publicity a veřejného života, byl dokonce členem intelektuálního bratrstva, které se programově zcela izolovalo od okolního světa. Kritiky nesnášel a svá díla zásadně nevystavoval. Pravděpodobně poslední politicky motivovanou kresbou Václava Hradeckého byla „Republika nesoucí svůj kříž“ reagující na Mnichov a datovaná 21. listopadu 1938. Zemřel náhle 14. července 1940 na letním bytě u své sestry v Domažlicích.
Pozůstalost a výstavy Hradeckého rozsáhlá výtvarná pozůstalost přešla po jeho smrti do majetku Jiřího Karáska ze Lvovic, který měl svoji galerii v Tyršově domě na Malé Straně v Praze. Dnes je součástí sbírek Památníku národního písemnictví v Praze. Zde v roce 1972 proběhla i souborná výstava Hradeckého díla (katalog a kurátorka Rumjana Dačeva). Výstavy Hradeckého karikatur proběhly v roce 2001 v Olomouci (Galerie Patro, kurátor Pavel Chalupa), Vysokém Mýtě (Městská galerie, součást souboru Ať zhyne starý, podlý svět, kurátoři Pavel Chalupa, Michel Dixmier a Raymond Bacholet), zastoupen byl na výstavě 100 ans de l´Assiette au Beurre v Paříži roku 2001 (kurátoři Pavel Chalupa, Michel Dixmier a Raymond Bacholet); výstava jeho prací se konala i v grafickém kabinetu Muzea v Chrudimi roku 2005.
Výběr z díla náhled|Václav Hradecký: Skizza k obrazu Poprava na Staroměstském náměstí (olej na plátně – rodinná sbírka) Výjev ze selských bojů, Poprava českých pánů roku 1621, Studie ze židovského města, Finis Ghetto, Francouzská revoluce, II.list z Dědictví parijů, Melechov, David.
Galerie
Odkazy Poznámky
Reference Při vytváření tohoto článku bylo použito životopisných dat z expozice Muzea Světelska.
Literatura Adolf Hoffmeister: Sto let české karikatury, Praha 1953. Prokop Toman: Nový slovník československých výtvarných umělců, Praha 1953 Jiří Kohoutek, Václav Hradecký 1867-1940, Galerie d, Památník národního písemnictví Praha 1972 Pavel Chalupa: Václav Hradecký – La Bohème à Paris, katalog výstavy v Galerii Patro, Olomouc 2001. Pavel Chalupa: L'Assiette au Beurre par Hradecký, výběr z ilustrací, faksimile, Městská galerie Vysoké Mýto 2001. Pavel Chalupa, Michel Dixmier, Raymond Bacholet: Ať zhyne starý, podlý svět, katalog výstavy ke 100. výročí časopisu L´Assiette au Beurre v Městské galerii Vysoké Mýto 2001.
Externí odkazy
Autoportrét Václava Hradeckého
Kategorie:Čeští malíři 19. století Kategorie:Akademičtí malíři Kategorie:Absolventi Akademie výtvarných umění v Praze Kategorie:Narození 21. října Kategorie:Narození v roce 1867 Kategorie:Narození ve Světlé nad Sázavou Kategorie:Úmrtí 14. června Kategorie:Úmrtí v roce 1940 Kategorie:Úmrtí v Domažlicích Kategorie:Muži Kategorie:Čeští malíři 20. století