Karančo jižní (Caracara plancus) je dravý pták z čeledi sokolovití, i když vzhledem připomíná papouška. Potravu hledá hlavně na zemi. Důsledkem toho skoro nelétá. Má prodloužené běháky, aby mohl pohodlněji a lépe běhat po zemi.
Popis Dorůstá délky 49–59 cm a váží 0,8–1,6 kg, v rozpětí křídel dosahuje 120–130 cm.
Zbarvení peří je poměrně pestré. Svrchní část těla je světle hnědá až černavě tmavě hnědá stejně jako část spodiny; část spodiny vlnkovitě skvrnitá; hrdlo žlutavé až čistě bílé. Ozobí má tmavě oranžové, příp. červené, přičemž při vzrušení ozobí zežloutne. V týlu má chocholku. Jasně žluté dlouhé nohy má přizpůsobené k chůzi po zemi (létá méně, raději se pohybuje po zemi; chůzí připomíná krkavcovité ptáky) a často je užívá k vyhrabávání potravy. Samice se od samců barevně neliší. Mladí ptáci jsou zbarveni jako dospělci, jen méně pestří (zejména ozobí méně výrazné), celkově světlejší, nohy mají šedé. Létá pomalu. Uvádí se, že vyniká inteligencí.BAMBOUSEK, Petr. Rychlonohý chytrák: Lovecké taktiky karanča jižního. In: 100 + 1 zahraniční zajímavost. 11.04.2017 [cit. 16. 8. 2018]. Dostupné z: https://www.stoplusjednicka.cz/rychlonohy-chytrak-lovecke-taktiky-karanca-jiznihoKarančo jižní – dravci, Zayferus (Polyborus plancus). In: Zayferus [online]. © 2018 [cit. 16. 8. 2018]. Dostupné z: https://www.zayferus.cz/fotogalerie-zayferus-nasich-42-druhu-nepouzivame-cizi-fotografie/10-karanco-jizni-dravci-zayferus
Výskyt Vyskytuje se v Texasu, Mexiku, na Floridě, na Kubě, v zemích Střední Ameriky a v Jižní Americe, kde žije od poloviny Brazílie po jih kontinentu (Argentina, Bolívie, Chile, Paraguay, Peru, Uruguay). Izolovaná populace žije na Falklandských ostrovech.
Ekologie náhled|vlevo|Vejce karanča jižního Obývá otevřené stepi a mokřady, kde má dobrý přehled o potenciální kořisti. (Proto bývá vidět na osamělých stromech nebo sloupech elektrického vedení).
Nevytváří hejna, více jedinců se shromažďuje jen u velkých zdrojů potravy, např. na skládkách odpadu. Loví samostatně i ve skupinách nebo párech.
Živí se převážně mršinami (také odpadky na skládkách). Loví menší obratlovce (savce, ptáky, hady, želvy, ještěrky, žáby, ryby) a bezobratlé (kraby, hmyz aj.), živí se i želvími vejci. Plení hnízda ptáků a obírá o potravu i jiné živočichy (kleptoparazitismus). Potravu také vyhrabává (žížaly, hmyz a jeho larvy, malé savce aj.)POŘÍZ, Jindřich. Karančo jižní. In: BioLib.cz [online]. ©1999–2018 [cit. 16. 8. 2018]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id21361/
Je monogamní a teritoriální. Hnízdí od prosince do března. Staví velké otevřené hnízdo, nejčastěji na stromech, v bezlesých oblastech i na křovinách, případně na zemi. Někdy hnízdo využívá vícekrát.
Samice snáší 1–3 vejce, na kterých sedí 28–32 dní. O vylíhlá mláďata se starají oba rodiče. Po třech měsících se mladí ptáci osamostatňují. Pohlavně dospívají ptáci ve věku 3–4 let.
Zajímavosti Je využíván v sokolnictví. Národní pták Mexika.
Odkazy
Reference
Literatura HANZÁK, Jan, HUDEC, Karel a BOUCHNER, Miroslav. Světem zvířat. II. díl – 1. část, Ptáci. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Albatros, 1974, s. 318. Klub mladých čtenářů. Výběrová řada.
Externí odkazy
Karančo jižní na draviptaci.wz.cz Fotografie karanča na BioLib.cz Caracara plancus The IUCN Red List of Threatened Species™
Kategorie:Sokolovití Kategorie:Ptáci Jižní Ameriky Kategorie:Ptáci Střední Ameriky Kategorie:Ptáci Severní Ameriky