Tuchomyšl () je zaniklá vesnice, která se nacházela zhruba kilometr západně od Trmic v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji na severu Čech. V polovině sedmdesátých let 20. století postupně zcela zanikla z důvodu rozšiřování povrchové těžby hnědého uhlí. Tuchomyšl ležela v katastrálním území Tuchomyšl o výměře 576,05 hektarů.

Historie vlevo|náhled|Tuchomyšl (Schönfeld) na mapě z 19. století, zobrazující prostor, kde vznikl lom Chabařovice a poté jezero Milada

V roce 1868 zde byl založen důl Albert, pozdější Prokop Holý a roku 1872 Otto-Ernestova šachta. Po otevření dolu Barbora III. se vše podřídilo těžbě uhlí.

Roku 1966 bylo z katastru obce vyčleněno 76,77 hektarů pozemků pro těžbu. V roce 1972 byla vyhlášena stavební uzávěra pro obce Tuchomyšl, Vyklice a Lochočice. Roku 1974 byl otevřen velkolom Chabařovice, a tím začal zánik těchto obcí. Byly likvidovány během let 1974 až 1977. Tuchomyšl byla rozlohou největší obec. Rozkládala se na ploše 496 hektarů. V době bourání měla 184 domů a 900 obyvatel, občanskou vybavenost jako nádraží, poštu, školy, kina, sportovní kluby a další.

Roku 1902 v katastrálním území vesnice fungovaly důl Adolf Arnošt Chabařovického uhelného těžařstva Saxonia a důl Albert hraběnky Marie Antonie Silva-Tarouca. O pět let později důl Adolf Arnošt zaměstnával 329 pracovníků a vyprodukoval asi 185 tisíc tun uhlí.

Na místě zaniklé obce byla 15. června 2001 zahájena rekultivace mokrou cestou (zatápěním), díky které vzniklo jezero Milada.

Obyvatelstvo náhled|Jezero Milada, v popředí vpravo prostor, kde stávala obec Tuchomyšl

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 1 299 obyvatel (z toho 618 mužů), z nichž bylo pět set Čechoslováků, 791 Němců a osm cizinců. Většina (921 osob) se hlásila k římskokatolické církvi a 340 lidí bylo bez vyznání. Kromě nich ve vsi žilo 27 evangelíků, sedm členů církve československé a čtyři příslušníci nezjišťovaných církví. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 510 obyvatel: 620 Čechoslováků, 873 Němců a sedmnáct cizinců. Počet katolíků vzrostl na 1 005 a lidí bez vyznání na 434. Dále v Tuchomyšli žilo 43 evangelíků, dvacet členů církve československé, pět židů a tři členové nezjišťovaných církví.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 Obyvatelé 542 710 817 1 084 1 301 1 299 1 510 1 126 1 141 900 Domy 71 82 87 93 115 124 162 224 202 184

Pamětihodnosti Kostel svatého Martina, poprvé doložený k roku 1352, byl zbořen spolu s vesnicí v sedmdesátých letech 20. století. V kostele se nacházel zvon o průměru 40 centimetrů, o němž není známo nic dalšího, a dále zvon s českým nápisem a reliéfy svatého Václava, svatého Ivana a svaté Ludmily. V kostele se nacházely varhany od varhanáře Karla Eisenhuta z roku 1882, které byly přemístěny v sedmdesátých letech 20. století do kostela svatého Václava v Roudníkách.

Odkazy Reference

Literatura Dějiny zaniklých obcí – Tuchomyšl. Ústí nad Labem: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, Okresní národní výbor v Ústí nad Labem a okresní archiv 1988. Dějiny zaniklých obcí – Vyklice, Lochočice a Otovice. Ústí nad Labem: Okresní národní výbor v Ústí nad Labem a okresní archiv 1987. KLIK, Josef. Národnostní poměry v Čechách od válek husitských do bitvy bělohorské. Praha: Historický klub, 1922, s. 147.

Externí odkazy

Tuchomyšl na serveru Zaniklé obce

Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Ústí nad Labem Kategorie:Zaniklá sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Těžba hnědého uhlí v Česku kategorie:Těžba v okrese Ústí nad Labem Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Ústí nad Labem