Alexandr Josef, princ Battenberský, ( Alexander Joseph Prinz von Battenberg 5. dubna 1857, Verona – 17. listopadu 1893 Štýrský Hradec) byl pod jménem Alexandr I. v letech 1879–1886 prvním knížetem znovuobnoveného autonomního bulharského státu.
Život Narodil jako druhý syn Alexandra, prince Hesensko-Darmstadtského a jeho morganatické manželky Julie hraběnky Hauke (pozdější princezny z Battenbergu).
Když byl v roce 1878 ustaven autonomní bulharský stát pod formální osmanskou suverenitou, měl být v jeho čele kníže zvolený bulharskou elitou a schválený evropskými mocnostmi. V rámci politického kompromisu mezi silným vlivem Ruska a obavami zbytku Evropy z rusofilního Balkánu, padla nakonec volba na Alexandra, jenž byl synovcem Marie Alexandrovny Ruské, manželky tehdejšího ruského cara Alexandra II.
Ačkoli měl Alexandr z počátku konzervativní postoje, začal po faktickém neúspěchu svého prorusko-absolutistického puče v letech 1881–1883 podporovat liberální politiku. Zasloužil se o spojení bulharského knížectví a Východní Rumélie ve formě personální unie na podzim roku 1885 a měl značný osobní podíl na odražení srbského útoku v témže roce. Tyto skutky mu přinesly velkou popularitu v Bulharsku, zároveň však nespokojenost Ruska nad jeho samostatnými aktivitami. To se neblaze odrazilo i na jeho rodinném životě — Alexandr usiloval o sňatek s pruskou princeznou Viktorií (dcerou pozdějšího německého císaře Fridricha III.), na přímý zásah kancléře Bismarcka však byl odmítnut kvůli obavám z toho, že by sňatek mohl být vnímán jako další nepřátelské gesto namířené proti Rusku.
V srpnu 1886 vypukl vojenský převrat, který Alexandra donutil urychleně opustit zemi. Ačkoli se Stambolovovi podařilo povstalce zpacifikovat a vrátit Alexandra na trůn, jeho pozice přestala být dlouhodobě udržitelná a v září téhož roku byl přinucen abdikovat. S hlubokým rozčarováním podepsal abdikační smlouvu se slovy „Bože, pomáhej Bulharsku.“ Regentem se stal Stambolov.
Sňatek a děti Alexandr se po své abdikaci stáhl z evropského veřejného života. 6. února roku 1889 se oženil s operní pěvkyní, bratislavskou rodačkou Johannou Loisingerovou a přijal titul hraběte z Hartenau. Spolu měli dvě děti, syna Asena a dceru Cvetanu.
Konec života Alexandr zemřel nečekaně, v pouhých třiceti pěti letech věku a po sotva pětiletém manželství, 17. listopadu 1893 ve Štýrském Hradci. Jeho ostatky byly převezeny do Sofie a zde okázale, s poctami bulharského knížete, pochovány.
Vývod z předků
Externí odkazy
Kategorie:Bulharská knížata Kategorie:Narození v roce 1857 Kategorie:Úmrtí v roce 1893 Kategorie:Battenbergové Kategorie:Muži Kategorie:Narození 5. dubna Kategorie:Úmrtí 23. října Kategorie:Narození ve Veroně Kategorie:Úmrtí ve Štýrském Hradci Kategorie:Rytíři Řádu slona Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Kategorie:Nositelé Řádu Takova Kategorie:Čestní rytíři velkokříže Řádu lázně Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Panovníci, kteří abdikovali Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Řádu svatého Vladimíra Kategorie:Nositelé Řádu rumunské koruny 1. třídy Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Rytíři Řádu bílého orla Kategorie:Nositelé Řádu Bertholda Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Domácího řádu vendické koruny Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Nositelé Řádu knížete Danila I. Kategorie:Nositelé Řádu Jindřicha Lva Kategorie:Nositelé Řádu Karla III. Kategorie:Nositelé Domácího řádu Albrechta Medvěda