Poloha ve středu Evropy předurčovala české země k tomu, aby byly již odedávna křižovatkou významných obchodních cest. Mezi nejvýznamnější patřila severojižní Jantarová stezka, vedoucí od Baltského k Jaderskému moři, procházející přes české země podél řeky Odry, Moravskou branou a následně podél řeky Moravy. Druhou významnou osou byla západovýchodní linie, složená z Řezenské cesty a zjm. Trstenické cesty, jež byly významnými úseky transkontinentální spojnice vedoucí ze západní do východní Evropy s návazností do Asie. Po husitských válkách byla tato západovýchodní spojnice nahrazena alternativní severní trasou Via Regia a Podunajskou trasou.
Na území Čech se většina dálkových stezek paprskovitě rozbíhala z přirozeného centra české kotliny – Prahy – k hranicím země. Na Moravě a v českém Slezsku, které na rozdíl od Čech neměly jedno hlavní centrum, ať již geografické či správní – se křižovatka většiny dálkových stezek patrně nacházela u soutoku řeky Moravy s řekami Jihlavou a Dyjí.
Stezky v Čechách Položíme-li pomyslný střed do Prahy a začneme od severu po směru hodinových ručiček, bude seznam hlavních stezek následující:
Stará pražská cesta (též Česká stezka, Budyšín – Praha) náhled|291x291pixelů|Nejvýznamnější zemské stezky na území ČR Nisko-Jizerská stezka Polská stezka (zvaná též Kladská nebo Náchodská) Trstenická (zvaná též Česká stezka) Libická stezka (též Žďárská stezka, Čáslav – Brno) Haberská stezka (zvaná též Habrská, Čáslav – Znojmo) Vitorazská stezka Linecká stezka Zlatá stezka (zvaná též Pasovská, Prachatická, Česká nebo Solná)http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/region_histor_solste.xml Řezenská cesta (zvaná též Česká cesta) – nejvýznamnější spojnice Podunají a české kotliny (Praha – Beroun – Starý Plzenec – Dobřany – Domažlice – Cham – Řezno) Norimberská cesta (později zvaná též Zlatá cesta, či Via Carolina) – (Praha – Beroun – Rokycany – Kladruby – Tachov (severní větev), nebo Přimda (jižní větev) – Norimberk) Zbečensko-Křivoklátská stezka – středověká královská cesta mezi Prahou a Křivoklátem (Praha – Hostivice – Unhošť – Horní Bezděkov – BratroniceZ dějin obce. Zachováno pět milníků s vytesanými kříži, dva z nich jsou v Bratronicích. – Běleč – Sýkořice – Zbečno – Křivoklát) Sedlecká stezka – dálková cesta z Prahy na západ (Franská větev na Cheb a Erfurtská větev) Tachovská stezka – odbočka z Chebské cesty (Teplá – Planá – Tachov) a dále Chebská stezka (Franská větev Sedlecké stezky) – (Rakovník – Žlutice – Cheb) Erfurtská stezka (Erfurtská větev Sedlecké stezky) Mostecká stezka starší a mladší Srbská stezka (zvaná též Chlumecká) Solní stezka (Praha – Stebno – Hostovice – Ústí n. L. – Nakléřovský průsmyk)
Jiný zdrojZ historie silniční dopravy, Centrum služeb pro silniční dopravu J. Ryba: K historii silniční dopravy na území České republiky, Praha, Institut Jana Pernera, 2004, jmenuje jako nejdůležitější kolem 9. století tyto cesty: Domažlická cesta (též Řezenská cesta, Řezno – Cham - Furth im Wald - Domažlice - Starý Plzenec - Praha) Zlatá stezka (Halle – Lipsko – Rakovník – Praha) – není totožná s Pasovskou zlatou stezkou! Trstenická stezka (Brno – Litomyšl – Kouřim) Olomoucká stezka (Vídeň – Znojmo – Čáslav)
Některé z cest byly později takzvaně nucené, obchodníci se od nich nesměli odchylovat.
V období starověku vedla přes území Bójů (dnešní Česko) Jantarová stezka od Baltského moře k Jaderskému.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Staré sídelní území Zemská stezka
Externí odkazy Staré stezky na území Čech a Moravy, mapové schéma, podle Radana Květa, vesmir.cz Projekt "Výzkum historických cest v oblasti severozápadní Moravy a východních Čech"
Cesty