Poštorná (, v místním nářečí také Poštorňa) je vesnice a část města Břeclav v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, v oblasti Valticka. Původně do roku 1920 patřila do Dolních Rakous. Leží na jihozápadě města u hranic s Rakouskem a žije zde obyvatel.

Od charvátské kolonizace v 16. století se jednalo o jednu z mála slovanských obcí v historických Rakousích. Zdejší obyvatelstvo postupně splynulo s Moravskými Slováky z přilehlého Podluží a vytvořilo svébytný folklór kombinující podlužácké a charvátské prvky.

Roku 1920 byla Poštorná jako součást Valticka včleněna do Československa, země Moravské. V letech 1938–1945 byla v rámci Sudet (spíše ze strategických než národnostních důvodů) přímou součástí Německa.

Geografie Poštorná se nachází v Dolnomoravském úvalu při ústí potoka Včelínek do systému ramen řeky Dyje. Terén je většinou plochý, mírně skloněný k východu, většina zástavby leží na nízké terase nad dyjskou nivou, která do ní klesá místy poměrně prudkým svahem. Z většiny stran obklopují Poštornou lesy: ze západu a jihu Boří les, ze severovýchodu a jihovýchodu komplex lužních lesů podél dolní Dyje. Tyto zalesněné části katastru vesměs patří do Lednicko-valtického areálu. Západně od čtvrti se těžily cihlářské hlíny a jíly (těžba již neprobíhá), na několika místech katastru jsou naleziště ropy. Část oblasti lužních lesů je součástí národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy. Do správního území obce zasahuje také část národní přírodní památky Soutok.

Poštorná sousedí na severu s Charvátskou Novou Vsí, na východě s vlastní Břeclaví, na západě s Valticemi a na jihu s Rakouskem (obec Bernhardsthal).

Název Vývoj jména vesnice (městečka) je dost složitý a odráží změny v jejím osídlení. Nejstarší doložené jméno (1411) má podobu Teymenaw a je z německého zápisu informujícího o zaniklé vsi (zanikla asi nedlouho předtím). Zapsané jméno se opírá o české (nářeční) temenec – „bažina, mokřina, bahnitý pramen, kaliště“. Není jasné, zda šlo o jméno zaniklé vsi nebo nějakého místa v její blízkosti.

Kolem roku 1530 byla vesnice osídlena přistěhovalci z Chorvatska pod jménem Unter Krabatten („Dolní Chorvaty“) s přívlastkem odlišujícím ji od sousední Charvátské Nové vsi (v němčině Ober Krabatten). Od počátku 16. století se v německých dokladech objevuje i jméno Postorn či Posthorn záhy přejaté do češtiny zprvu v podobě Poštorn. Toto jméno se zatím nepodařilo vysvětlit. Z roků 1529 a 1531 jsou doložena i ojedinělá jména Purkstál a Purkštol. Už od znovuosídlení se vesnice v němčině vedle Unter Krabatten a Post(h)orn označovala i jménem Unter T(h)emenau, které v 18. století převládlo.

Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1414.

první polovina 16. století – na lichtenštejnském panství založena charvátskými kolonisty ves Poštorná od roku 1653 – sídlo samostatné farnosti (do roku 1785 součástí pasovské diecéze) po 1860 – industrializace – sladovna, knížecí cihelna (dnes Poštorenské keramické závody), chemická továrna Schramm (dnes Fosfa) 1872 – napojení na železnici (trať Břeclav–Znojmo) s dnešní stanicí Boří les (jižně od obce, u chemické továrny) 1873 – 1 262 obyvatel 1901 – otevření železniční trati do Lednice, se stanicí Poštorná (u cihelny) od 1908 – boj za udržení českojazyčné školy 31. července 1920 – připojení k Československu (velká většina obyvatel českojazyčná – 94 % roku 1900) 1924 – povýšení na městys 1938–1945 – součást Německé říše 1961 – 3 472 obyvatel 1990 – znovu otevřen silniční hraniční přechod do Rakouska (Reintal) devadesátá léta – místní fotbalový klub Tatran Poštorná se několik let účastnil II. ligy

Obyvatelstvo náhled|Členění Břeclavi s vyznačením Poštorné Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Urbanisticky a funkčně je součástí Poštorné i největší břeclavské sídliště Na Valtické, které ale katastrálně náleží vedlejší místní části Charvátská Nová Ves. S tímto sídlištěm by měla Poštorná asi 9 tisíc obyvatel.

Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1973 byla Poštorná samostatnou obcí a později městysem, nejprve v okrese Mistelbach, ale od 31. července 1920 do roku 1948 v okrese Hodonín a od roku 1948 v okrese Břeclav. Od 1. ledna 1974 je částí města Břeclav v okrese Břeclav.

Doprava Poštornou prochází silnice I/55 z Břeclavi na hraniční přechod do rakouského Reintalu, z níž se zde odpojuje silnice I/40 do Mikulova a z ní pak silnice III/41417 do Charvátské Nové Vsi a Lednice. Z historických i směrových důvodů je jako hlavní silnice značena trasa Břeclav–Lednice. Na jižním okraji čtvrti se ze silnice I/55 odpojuje ještě silnice III/05529 vedoucí na státní hranici směr Bernhardsthal – Hohenau, není však značena, je přerušena železniční tratí a z větší části je prašná nebo štěrková.

Dlouhodobě se plánuje výstavba silničního obchvatu jižně okolo čtvrti.

Prochází tudy také několik železnic, z toho stanici (jménem Boří les) zde má trať 246 Břeclav–Znojmo, z níž se zde odpojuje trať 247 do Lednice se stanicí Poštorná. Pro osobní dopravu do Poštorné však železnice nemá velký význam, protože stanice Boří les je odlehlá a řídce obsluhovaná a na trati do Lednice je pouze sezónní turistický provoz. Obvyklé je použít uzlovou stanici Břeclav a do/z Poštorné se dopravit individuálně nebo městskou hromadnou dopravou (linky IDS JMK č. 561, 562, 563, 566, 567, 568 a 569), případně lze využít i meziměstské linky směr Valtice nebo Lednice.

Společnost a kultura V Poštorné se konají tradiční hody s lidovou muzikou, tanci a místními zvyklostmi a obyčeji. Národopisně náleží Poštorná do Slovácka, region Podluží.

Má zde (na ulici Lesní) sídlo a hlavní areál sportovní klub MSK Břeclav.

Dětství tady prožil básník Jan Skácel, podle něhož je pojmenovaná i ulice.

Pamětihodnosti

V centru Poštorné se nachází ucelený soubor památkově chráněných budov z přelomu 19. a 20. století, navržených lichtenštejnským dvorním architektem Karlem Weinbrennerem. Tyto stavby jsou charakteristické použitím glazované keramické krytiny a keramických tvarovek, které dodávala místní knížecí cihelna (později Poštorenské keramické závody). K těmto objektům patří: Farní kostel Navštívení Panny Marie, novogotický chrám postavený v letech 1895–1898. Nachází se ve středu Poštorné a tvoří její současnou dominantu. Fara, čp. 1, dvoupatrová stavba z konce 19. století naproti kostela (nároží ulic Hlavní a Záhumní). Budova tzv. „červené školy“ (ZŠ Komenského) z roku 1906, čp. 60. Havlíčkova vila čp. 418 – vila z počátku dvacátého století pojmenovaná po místním vlastenci Aloisi Havlíčkovi a zrekonstruovaná v roce 2021, nyní fungující jako galerie s kavárnou. Usedlost čp. 57 z roku 1874, sídlo pobočky městské knihovny. K Weinbrennerovým dílům v Poštorné se řadí i budova nádraží z roku 1901, na západním okraji městské části.

Ukázka místního nářečí Úryvek z knihy Nářečí na Břeclavsku a v dolním Pomoraví od Františka Svěráka:

Fotogalerie

Odkazy Reference

Literatura Kordiovský, Emil – Klanicová Evženie (eds.): Město Břeclav. Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 2001. Nekuda, Vladimír (ed.): Břeclavsko. Musejní spolek v Brně – Okresní archiv pro okres Břeclav, Brno-Mikulov 1969.

Související články Římskokatolická farnost Břeclav-Poštorná SK Tatran Poštorná Hraniční přechod Poštorná–Reintal

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Břeclav Kategorie:Valticko Kategorie:Podluží Kategorie:Sídla na česko-rakouské státní hranici Kategorie:Sídla v Dolnomoravském úvalu Kategorie:Sídla na Dyji Kategorie:Bývalé městyse v Česku Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Místní části v Břeclavi