Oasis je britská hudební skupina, která vznikla v Manchesteru roku 1991. Kapela navázala na původní uskupení, The Rain, a původní členové byli Liam Gallagher (vokály, tamburína), Paul „Bonehad“ Arthurs (kytara), Paul „Guigsy“ McGuigan (basová kytara) a Tony McCarroll (bubny). Po návratu do Manchesteru, Liamův starší bratr, Noel Gallagher (hlavní kytara, vokály) se přidal jako pátý člen, což zformovalo jádro kapely a ustálilo sestavu. Skupina během své existence prošla různými změnami v sestavě. Jsou považováni za jednu z určujících a celosvětově nejúspěšnějších kapel žánru britpop.
Oasis podepsali smlouvu s nezávislým labelem Creation Records v roce 1993 a pod jeho hlavičkou vydali debut Definitely Maybe (1994), jenž posbíral mnoho rekordů, stalo se například nejrychleji prodávaným debutovým albem všech dob ve Spojeném království. Celosvětově se prodalo více než 8 milionů kopií.
Následující rok skupina natočila (What’s the Story) Morning Glory? (1995) s bubeníkem Alanem Whitem. (What’s the Story) Morning Glory? se stalo jedním z nejlépe prodávaných alb všech dob, s 22 miliony prodaných kopií celosvětově a bratři Gallagharovi se pravidelně objevovali v bulvárním tisku kvůli jejich sourozeneckým sporům a divokému životnímu stylu. V roce 1996 Oasis odehráli dva koncerty v Knebworthu, každý pro 125 000 diváků což byly v té době největší open air koncerty v historii Velké Británie. 2,5 milionu lidí shánělo vstupenky, což je dodnes nejvyšší číslo v UK vůbec. V roce 1997 vydali jejich třetí studiové album, Be Here Now, a přesto, že se jednalo o nejrychleji prodávané album v historii země, prodalo se 8 miliónů kopií, jeho popularita rychle klesala.
McGuigan a Arthurs opustili Oasis v roce 1999, když kapela vydala album Standing on the Shoulder of Giants (2000). Byli nahrazeni bývalým kytaristou/frontmanem kapely Heavy Stereo Gemem Archerem a bývalým kytaristou/frontmanem uskupení Ride Andym Bellem. Páté studiové album Oasis s názvem Heathen Chemistry vyšlo v roce 2002. V roce 2004 opustil kapelu bubeník Alan White a v ní tak zbyli čtyři členové, ke skupině se přidal bubeník The Who Zak Starkey jako neoficiální člen, který se účastnil nahrávání alb a koncertů. Oasis obnovila zašlou slávu a popularitu díky albu Dig Out Your Soul, které vyšlo v roce 2008. Starkey, který se stal oficiálním členem během nahrávání desky, však kapelu opustil. Chris Sharrock byl přijat pouze pro účast na koncerty a Oasis absolvovali jejich poslední šňůru jako kompletní kapela. Postupně se zhoršující vztahy mezi bratry Gallaghery vyústily během koncertní šňůry v odchod Noela Gallaghera, stalo se tak v srpnu 2009 během hádky v backstagi s Liamem. Zbytek uskupení, nyní veden Liamem, se rozhodl pokračovat pod názvem Beady Eye až do jejich rozpadu v roce 2014. Noel se vydal na sólovou dráhu s projektem Noel Gallagher’s High Flying Birds.
Oasis v UK dosáhli na 8 prvních míst v singlovém žebříčku a 8 prvních míst na žebříčku alb. Vyhráli sedmkrát NME Awards, šestkrát Q Awards, čtyřikrát MTV Europe Music Awards a šestkrát BRIT Awards, včetně jednoho v roce 2007 za mimořádný hudební přínos (Outstanding Contribution to Music) a jednoho za nejlepší album posledních třiceti let za (What’s the Story) Morning Glory? zvolené posluchači rádia BBC Radio 2.
(What’s the Story) Morning Glory? je rovněž páté v žebříčku nejrychleji prodávaných alb v historii UK a bylo nejvíce prodávanou deskou devadesátých let ve Velké Británii. Oasis byli také nominování na dvě ceny Grammy. Do roku 2009 prodali celosvětově přes 75 milionů desek. V roce 2010 byla kapela byla zapsána do Guinnessovy knihy rekordů za to, že dvaadvacetkrát nejdéle udržela v top 10 britském hudebním žebříčku mezi kapelami. Skupina taktéž drží zápis v Guinnessově knize rekordů za nejúspěšnější počin ve Velké Británii mezi lety 1995 až 2005, kdy strávila 765 týdnů na žebříčku mezi top 75 mezi singly a alby.
Historie
1991–1993: Vznik a první roky V roce 1991 založili baskytarista Paul McGuigan, kytarista Paul Arthurs, bubeník Tony McCarroll a zpěvák Chris Hutton skupinu Rain. Arthurs, který nebyl s Huttonem spokojen, si jako potenciální náhradu pozval a vyzkoušel známého Liama Gallaghera. Liam navrhl, aby se kapela přejmenovala na Oasis, k čemuž ho inspiroval plakát z turné Inspiral Carpets v dětském pokoji, který sdílel se svým bratrem Noelem a na kterém bylo jako místo konání uvedeno Oasis Leisure Centre ve Swindonu. Oasis odehráli svůj první koncert 14. srpna 1991 v klubu Boardwalk v Manchesteru, na konci účtu pod kapelami Catchmen a Sweet Jesus. Noel, který pracoval jako bedňák pro Inspiral Carpets, se s nimi šel podívat, jak hraje Liamova kapela, a to, co slyšel, na něj udělalo dojem.
Noel skupinu oslovil, zda by se k ní nepřipojil pod podmínkou, že se stane jediným autorem a lídrem kapely a že se zavážou k upřímné snaze o komerční úspěch. Arthurs vzpomínal: „Měl napsáno spoustu věcí. Když přišel, byli jsme kapela, která dělala kravál se čtyřmi skladbami. Najednou jsme měli spoustu nápadů. „Pod Noelovým vedením si kapela vytvořila hudební přístup, který sázel na jednoduchost, Arthurs a McGuigan se omezili na hraní baré akordů a kořenových basových tónů, McCarroll hrál základní rytmy a zesilovače kapely byly zesíleny, aby vytvářely zkreslení. Oasis tak vytvořili zvuk, o němž se říká, že „je tak zbaven jemnosti a složitosti, že zní v podstatě nezastavitelně“.
1993–1995: Průlom s Definitely Maybe Po více než roce živých vystoupení, zkoušek a nahrávání dema, kazety Live Demonstration, si Oasis v květnu 1993 všiml spolumajitel vydavatelství Creation Records Alan McGee. Oasis byli pozváni na koncert do klubu King Tut's Wah Wah Hut v Glasgow skupinou Sister Lovers, která s nimi sdílela zkušebnu. Oasis si spolu se skupinou přátel najali dodávku a vydali se na cestu do Glasgow. Když dorazili na místo, byl jim odepřen vstup, protože nebyli na seznamu koncertů toho večera. Oni i McGee podali protichůdné výpovědi o tom, jak se do klubu dostali. Dostali předskokana a udělali dojem na McGeeho, který se tam byl podívat na 18 Wheeler, a na Sister Lovers, jejichž členka Debbie Turner byla McGeeho blízkou přítelkyní z dob, kdy často navštěvoval Haçiendu v Manchesteru. McGee jim nabídl nahrávací smlouvu, kterou však podepsali až o několik měsíců později. Kvůli problémům se zajištěním americké smlouvy podepsali Oasis celosvětovou smlouvu se společností Sony, která následně poskytla Oasis licenci na tvorbu ve Velké Británii. Oasis se tak stali součástí britské skupiny Creation.
Po limitovaném vydání demoverze písně „Columbia“ pod hlavičkou white label se Oasis vydali na britské turné, aby propagovali vydání svého prvního singlu „Supersonic“, a hráli na místech, jako je Tunbridge Wells Forum, přestavěné veřejné záchodky. „Supersonic“ vyšel v dubnu 1994 a v hitparádě se dostal na 31. místo. Po jeho vydání následoval singl „Shakermaker“, který se stal předmětem žaloby za plagiátorství, přičemž Oasis zaplatili odškodné 500 000 dolarů. Jejich třetí singl „Live Forever“ se jako první dostal do první desítky UK Singles Chart. Po problematických nahrávacích a mixážních seancích vyšlo 29. srpna 1994 debutové album Oasis s názvem Definitely Maybe. Do týdne po vydání se dostalo na první místo UK Albums Chart a stalo se v té době nejrychleji prodávaným debutovým albem ve Velké Británii.
Téměř rok neustálého koncertování a nahrávání spolu s hédonistickým životním stylem kapelu poškodil. Toto chování vyvrcholilo během koncertu v Los Angeles v září 1994, což vedlo k Liamovu vystoupení, během něhož pronesl urážlivé poznámky o americkém publiku a udeřil Noela tamburínou. Rozrušený Noel dočasně opustil kapelu a odletěl do San Francisca (právě z tohoto incidentu vznikla píseň „Talk Tonight“). Vyhledal ho Tim Abbot z Creation a podnikli spolu výlet do Las Vegas. Tam ho přesvědčili, aby s kapelou pokračoval. S Liamem se usmířil a turné pokračovalo v Minneapolisu. Skupina navázala čtvrtým singlem z alba Definitely Maybe „Cigarettes & Alcohol“ a vánočním singlem „Whatever“, vydaným v prosinci 1994, který se dostal na třetí místo britské hitparády.
1995–1996: (What's the Story) Morning Glory?, mezinárodní úspěch a vrchol popularity V dubnu 1995 se píseň „Some Might Say“ stala jejich prvním singlem na prvním místě ve Velké Británii. Ve stejné době byl ze skupiny vyhozen McCarroll. Řekl, že byl „protiprávně vyloučen ze spolupráce“ kvůli tomu, co nazval „osobnostním střetem“ s bratry. Gallagherovi kritizovali McCarrollovy hudební schopnosti a Noel prohlásil: „Tonyho mám rád jako podivína, ale nebyl by schopen bubnovat nové písně". Nahradil ho Alan White, bývalý člen skupiny Starclub a bratr perkusionisty Steva Whitea, kterého Noelovi doporučil Paul Weller. White debutoval s Oasis při vystoupení v pořadu Top of the Pops s písní „Some Might Say“.
Oasis začali nahrávat materiál pro své druhé album v květnu téhož roku v Rockfield Studios nedaleko Monmouthu. V tomto období se britský tisk chytil údajné rivality mezi Oasis a další britpopovou skupinou Blur. Předtím se Oasis s hnutím britpopu nespojovali a nebyli pozváni k vystoupení v pořadu BBC Britpop Now, který uvedl zpěvák Blur Damon Albarn. Dne 14. srpna 1995 vydaly Blur a Oasis singly ve stejný den, čímž odstartovaly „bitvu o britpop“, která dominovala celostátním zprávám. 14. srpna 1995 se prodalo 274 000 kopií písně „Country House“ skupiny Blur oproti 216 000 kopiím písně „Roll with It“ skupiny Oasis. Podle Creation byly problémy s čárovým kódem na obalu singlu „Roll with It“, který nezaznamenával všechny prodeje. Noel Gallagher v září řekl deníku The Observer, že doufá, že členové skupiny Blur „chytnou AIDS a zemřou“, což vyvolalo mediální rozruch. Omluvil se za to v oficiálním dopise různým publikacím. náhled|308x308pixelů|Noel Gallagher hrál na kytaru Epiphone Sheraton s motivem Union Jack během turné propagujícího (What's the Story) Morning Glory?. V září 1995 McGuigan nakrátko opustil skupinu Oasis, což zdůvodnil nervovým vyčerpáním. Nahradil ho Scott McLeod, bývalý člen skupiny Ya Ya's, který se objevil na některých koncertech turné i v klipu k písni „Wonderwall“, než náhle odešel během turné v USA. McLeod kontaktoval Noela s tím, že má pocit, že se rozhodl špatně. Noel mu odpověděl: „Myslím, že ty taky. Hodně štěstí při podpisu smlouvy."
Ačkoli měkčí zvuk zpočátku vedl ke smíšeným recenzím, druhé album Oasis, (What's the Story) Morning Glory? bylo celosvětově komerčně úspěšné, prodalo se ho přes čtyři miliony kopií a stalo se pátým nejprodávanějším albem v historii britských hitparád. Do roku 2008 se ho celosvětově prodalo až 22 milionů kopií, což z něj udělalo jedno z nejprodávanějších alb všech dob. Z alba vyšly další dva singly, „Wonderwall“ a Don't Look Back in Anger, které se dostaly na druhé a první místo. Obsahovalo také skladbu „Champagne Supernova“, v níž hrál na kytaru a doprovodné vokály Paul Weller a která se setkala s příznivým hodnocením kritiky. Píseň se dostala na první místo amerického žebříčku Modern Rock Tracks. V listopadu 1995 hráli Oasis v londýnské hale Earls Court, kde se konaly dva večery po sobě, což byly v té době největší halové koncerty v Evropě. Noel hrál na upravenou kytaru Sheraton ozdobenou znakem Union Jack, komerčně vydanou společností Epiphone pod názvem „Supernova“. vlevo|náhled|291x291pixelů|Letecký záběr na 125 000 diváků před jedním ze dvou vystoupení Oasis v Knebworthu v srpnu 1996.