Jakub Arnošt hrabě z Lichtensteinu-Castelcorna ( Jakob Ernst Graf von Lichtenstein-Kastelkorn / Castelcorn, 14. února 1690 Doboszowice – 12. června 1747 Salcburk) byl moravský šlechtic z rodu Lichtenstein-Castelcornů a římskokatolický duchovní. Vykonával funkce biskupa sekavského, olomouckého a poslední dva roky svého života knížete-arcibiskupa salcburského.

Život náhled|vlevo|Jakub Arnošt z Lichtensteinu-Castelcorna Jakub Arnošt se narodil v dolnoslezských Dobošovicích jako potomek původně jihotyrolského rodu Lichtenstein-Castelcornů. Jeho rodiči byli František hrabě z Lichtenštejna-Kastelkornu (†1706), císařský tajný rada a Kateřina, rozená svobodná paní Pavlovská z Pavlovic (†1704).Rodokmen Lichtenštejn-Castelcornů in: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 312 Rodokmen rodu Lichtenstein-Castelcorn dostupné online

Jakub Arnošt studoval filosofii a právo v Brně a Olomouci. Poté, co se rozhodl pro dráhu duchovního, stal se roku 1709 kanovníkem olomoucké kapituly. V letech 1709 až 1712 studoval na Collegiu Germanicu v Římě, kde získal doktorát z teologie.

náhled|vlevo|Erb Jakuba Arnošta Lichtenstein-Castelcorna na hradě Malenovice Roku 1713 ještě v Římě obdržel kněžské svěcení a poté několik let působil při biskupské kanceláři v Olomouci a zároveň byl arcijáhnem v Opavě. Roku 1717 se, po odstoupení svého bratra, stal členem kapituly v Salcburku, kde brzy povýšil na post předsedy konsistoře.

V letech 1728–1738 byl Jakub Arnošt biskupem sekavským a v roce 1738 až 1745 byl knížetem-biskupem olomouckým. Od roku 1745 až do své smrti v roce 1747 zastával úřad knížete-arcibiskupa salcburského.Přehled představitelů státní správy v Salcbursku na webu worldstatesmen dostupné online

Po otci zdědil panství Bílá Voda, později byl poručníkem za nezletilé bratry. Při dělení otcovského dědictví v roce 1724 převzal navíc panství Pohořelice a nakonec se při dalším dělení mezi sourozenci stal v roce 1740 i majitelem panství s hradem Malenovice. Na malenovickém hradě realizoval stavební úpravy doložené jeho erbem na vstupní bráně v předhradí.POKLUDA, Zdeněk: Hrad Malenovice; Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Zlín, 2014; s. 19–21 ISBN 978-80-87130-30-8 V Pohořelicích nechal na vlastní náklady postavit barokní kostel sv. Jana Nepomuckého a jako tehdejší olomoucký biskup jej také osobně vysvětil (1740).Kostel sv. Jana Nepomuckého v Pohořelicích na webu Národního památkového ústavu dostupné online Mimo jiné založil na svém panství v Bílé Vodě piaristickou kolej.Kostel Navštívení Panny Marie s piaristickou kolejí v Bílé Vodě na webu Národního památkového ústavu dostupné online Byl také mecenášem vědy a umění, v Olomouci vydržoval početný hudební soubor.Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Castelcornu na webu hudebniveda dostupné online

Roku 1743 korunoval Marii Terezii na českou královnu. Právo korunovat české panovníky náleželo pražským arcibiskupům, ale tehdejší pražský arcibiskup Jan Mořic Gustav z Manderscheid-Blankenheimu během války o rakouské dědictví a francouzské okupace Prahy holdoval vzdorokráli Karlu VII. Po ústupu francouzských vojsk z Čech byl v nemilosti donucen pobývat mimo Prahu a k aktu korunovace byl přizván olomoucký biskup Jakub Arnošt Lichtenštejn-Castelcorn.HLAVAČKA, Milan: Karel Albrecht. Příběh druhého zimního krále.; Praha, 1997; s. 140–142 ISBN 80-85770-50-4 Korunovace se konala 12. května 1743 v pražské katedrále sv. Víta.Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 200HRBEK, Jiří a kolektiv: Panovnický majestát. Habsburkové jako čeští králové v 17. a 18. století; NLN, Historický ústav Akademie věd České republiky, Praha, 2021; s. 545

Zemřel 12. června 1747 v Salcburku ve věku 57 let. Pohřeb se konal 20. června v salcburské katedrále sv. Ruperta a Virgila, pohřební obřady se konaly ve stylu okázalých funerálních slavností v barokním stylu.FALTIČKO, Josef: Nemoc, smrt a pohřeb Jakuba Arnošta z Lichtenštejna-Castelcorna in: Časopis Matice moravské; Matice moravská Brno, ročník CXLII/2023; s. 3–22 Pohřbu se mimo jiné zúčastnil synovec Karel Otto Salm-Neuburg (1709–1766), který byl dědicem moravských panství Malenovice a Pohořelice.Rodokmen Salmů dostupné online Dalším účastníkem pohřbu byl také synovec Alois Arnošt Podstatský-Lichtenštejn (1723–1793),Rodokmen Podstatských z Prusinovic dostupné online který v mládí působil u biskupského dvora Jakuba Arnošta a doprovázel jej také na korunovaci Marie Terezie, později byl dlouholetým vlivným diplomatem a vyslancem v Mnichově. Rodina Podstatských později po vymření Lichtenstein-Castelcornů převzala jejich jméno, erb i velký majetek (Telč).

Odkazy

Reference

Literatura ZEMEK, Metoděj, Posloupnost prelátů a kanovníků olomoucké kapituly od počátku až po nynější dobu, 1-2, rukopis práce uchovaný v olomouckém archivu, 2, n. 105.

FALTIČKO, Josef: Duchovní kníže a pastýř. Jakub Arnošt z Lichtensteinu-Castelcorna (1690–1747) (disertační práce); Filozofická fakulta Univerzity Palackého Olomouc, 2024; 276 s.

Externí odkazy

Profil na catholic-hierarchy.org

Jakub Arnošt Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Slezští šlechtici Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Salcburští arcibiskupové Kategorie:Olomoučtí biskupové Kategorie:Sekavští biskupové Kategorie:Kanovníci olomoucké kapituly Kategorie:Rakouští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Osobnosti válek o rakouské dědictví Kategorie:Narození 14. února Kategorie:Narození v roce 1690 Kategorie:Úmrtí 12. června Kategorie:Úmrtí v roce 1747 Kategorie:Úmrtí v Salcburku Kategorie:Muži